CD: Claybank, AJ Lee, Barbaro, SFTRB, Backline

ɷBarbaro – Cold Stack : 7.5. Nový singl progresivní kapely je zajímavým oknem do světa těch odvážnějších forem, něco se tam občas děje. V odkazu jsou i dvě písně z loňského EP (další tři jsou na Spotify). Hodí se k tanci i k vaření, jak uvádí promo text.

ɷAJ Lee And Blue Summit – Like I Used To : 14.7. Zpěvačka, která vyšla z bluegrassu, teď se svou vlastní kapelou vydává debutové album, ovšem není to nic začátečnického. Na nové desce si napsala všechny písně, kapela je akustická – kytary i basa jsou výborné a Aissa (AJ) na mandolínu také překvapuje, její hudebnost je mnohem širší než striktně bluegrassová, toto nové album ani není BG mainstream. Kromě houslí se objeví i další nástroje, banjo tu není.

Snad nevadí, když se u příběhu AJ ještě zastavíme na pár vět. Aissu jsem zaregistroval už tak před 10 lety v nějakém videu plném bluegrassových děcek. Zpívala na něm hlasem, který měl hloubku, suverenitu a schopnost práce s tónem, které se u dětí nevidí. Všimli si toho i doma v Kalifornii, kde Aissa v dalších letech spoustu let po sobě vyhrávala v kategorii bluegrassová zpěvačka. Také si všiml tatík Tuttle, takže v rodinné kapele zpívala Aissa spolu s Molly Tuttle, která se mezitím zdokonalovala jako kytaristka a hráčka na další nástroje, až to nedávno dotáhla na celonárodní ocenění nejlepší kytarista. Talent AJ se taky rozvíjel, asi na mando není taková hvězda jako třeba Sierra Hull, ale na novém albu hraje velmi zajímavě. A senzačně zpívá. AJ má za sebou už slušnou řádku nahrávek, dvě alba v sestavě The Tuttles & AJ Lee (2010, 2013), pod svým jménem AJ Lee dvě EP (2014, 2017) a teď debutový počin s vlastním Blue Summitem. Dá se najít dost videí dokumentujících její zlepšující se a výborný zpěv, a teď jeho dnešní podobu slyšíme na novince. Ten hlas ještě bude zrát, navíc se naučila další profesionální dovednosti, především psaní písní. Mám z ní malou radost a doporučuju tento talent dál sledovat. A není žádná pochybnost, že to děvče bluegrass umí.

ɷClaybank – Road Signs & Highways : 26.7. Není to ani rok a půl a máme tady další album výborné sestavy Claybank. Patří mezi to nejlepší ze současného bluegrassu a nové album to potvrzuje. V dřívějším mém článku je odkaz na předchozí dvě jejich alba, kdybyste toho chtěli slyšet víc. Kdo by chtěl na novince skočit rovnou na reprezentativní rychlou skladbu s tím správným tenorem, může zkusit třeba Tennessee Gypsy. Kdo ocení krásně zazpívanou srdcebolnou baladu, najde ji v That´s The Difference Between Me And You. Citlivé duše, co už něco prožily, můžou potřebovat kapesník. Výborná práce – myslím celé album.

ɷSongs From The Road Band – Waiting For A Ride* : 31.7. Kapelu posílil už od minulého alba jazzový banjista Ryan Cavanaugh – o něm jsme tu psali přesně před rokem. Nové album potvrzuje očekávání – nové písně jsou pestré, Ryan i ostatní podávají skvělé výkony. Melodie i aranže jsou parádní. Nejde o mainstreamový bluegrass, písně dostaly různé rytmy – tak tomu bylo i minule. Produkční techniky přinášejí další pestrost – zmnožené vokály, řádně reverbované. Tak první dvě písně zůstává Ryan v pozadí, vynahradí nám to hned v rychlé třetí Can‘t Afford Not To a v ďábesky technické pomalé valčíkové instrumentálce Thunderstorm Serenade – název vystihuje tu kombinaci protikladů. Najdou se i skvělé soudobé hitovky jako Long Slow Road. Bluegrassový půdorys a rytmus má závěrečná Nowhere To Land, tam je prokazatelný G-run, Ryan umí rollovat a v sóle je zase ve svém stylu.

ɷBackline – Salem Town : 9.8. Třetí album kapely se zpěvačkou Katelyn a první na novém labelu. To znamená vyzrálost, lepší zvuk a další nový výhradně vlastní materiál. Kate si nazpívala i většinu vokálů. O minulém albu tu psal Dušan před necelým rokem.

Mimo pořadí ještě pár příbuzných nových alb a jedno starší:

ɷThe Churchmen – I’d Like To Be Your Neighbor :  2.8.  Pro kapelu je to už desáté album, jak se dá tušit z jejího názvu, je to bluegrass gospel a hlavně výborná stylová muzika – zpěvy i hraní.

ɷThe Knight Family – The Book, The Blood, The Blessed Hope : 2019 (datum nezjištěno) Taky špičkové album s gospelovým zaměřením. Kromě výborných zpěvů rodinného tria a dobré kapely tu hrají i špičkoví hosté: Adam Steffey, Tim Stafford, Jason Burleson, Michael Cleveland, Russ Carson.

ɷBryan Bowers Band – Woodland Dream : 12.5. Autoharfu máme spojenou s jednoduchými melodiemi a doprovody a pěknou barvou mnohastrunových akordů, málokdo se s ní vydal k náročnějším hudebním formám a technicky výživnějšímu hraní. Výraznou výjimkou je Bryan, někteří jej označují za novátora podobného jakým byl Earl Scruggs pro banjo. Je na tom něco? Prozradí nám to možná nové album. Bryan Bowers – Autoharp, Guitar & Mandochello, Geoff Goodhue – Mandolin & Guitar, Danny Knicely – Mandochello & Guitar

Zhruba za týden se těšíme na brazilskou (!) kapelu, jejíž album produkoval Bela.

Michal Hromčík, Brno