CD: Backline – A Thousand Wishes

Your Love / A Thousand Wishes / Bluegrass State of Mind / Fire Inside Me / Pirates Dream / Straight from the Heart / Powder Dry / Lullaby / Lawman / Rambler / Me and My Man / Shadow Drift / I Need Thy Hand

http://backlinebluegrass.com/index.html

Jsou jednoduše alba, která člověka zaujmou hned na první poslech. Toto mohu s jistotou říct o novince A Thousand Wishes od kapely Backline.

Začalo to zhruba před dvěma a půl roky, když dobrista Travis Tucker oslovil zpěvačku a písničkářku Katelyn Mabry Ingardia, zda by nechtěla vstoupit do jeho kapely. Jeho původním záměrem bylo, aby hráli především originály a Katelyn přesně vyhovovala tomuto požadavku. Travis samozřejmě posháněl i zbytek kapely, a tak se začal příběh pod názvem Backline.

Podle mnohých fanoušků se všechno ve skupině pohybuje právě kolem Katelyn. Tato zpěvačka s vynikajícím hlasem vyrůstala v bluegrassové rodině. Jejím prvním učitelem hudby byl otec, který jí ukázal, jak se hraje na kytaru, píšou dobré skladby a dával jí hlasová cvičení, aby její hlas zesílil. „Bylo to skvělé vyrůstat v takové rodině,“ řekla mi Katelyn, když jsem se zeptal, jestli ji nikdy nenudilo poslouchat už odmalička jen bluegrass. „Samozřejmě jsem byla ovlivňována i jinými druhy hudby, ale bluegrass měl a má takové celkové množství stylů, že se člověk u něho nenudí.“ Kdo byli její idoly? „Těžko říct. Hodně jsem poslouchala Alison Krauss & Union Station, Rhondu Vincent, Rickyho Skaggse, Doyle Lawsona, Country Gentlemen atd. Myslím, že jsem se inspirovala množstvím různých bluegrassových umělců, protože všichni mají vlastní sílu a unikátní zvuk, a to je to, co mě k nim přitahovalo.“

Katelyn napsala svoji první skladbu jako dvanáctiletá. „Přesně si nepamatuji svoji úplně první skladbu, ale přesně si pamatuji první píseň, kterou jsem napsala a ze které jsem měla pocit, že je dost dobrá, abych ji mohla představit živě. Jmenovala se Love Song. Je o tom, že slova bible jsou listy Boží lásky k nám a zvuky Kalvárie jeho lásky znějí k nám. Při některých příležitostech ji stále hrávám.“ Od té doby napsala množství vynikajících skladeb s různou tématikou. „Inspiraci beru z různých zdrojů, z knih, televize, filmů, hudby, náhodných myšlenek nebo třeba i z rozhovorů. Skutečně to záleží na vibracích, které se ke mně dostávají a od nálady, v jaké se nacházím.“

V současnosti je největším odběratelem a podporovatelem jejího písničkářství kapela Backline. Jaké je to ale se zájmem z jiných kapel? „Byli jsme kontaktováni některými místními kapelami, že by rádi nazpívali naše písně. Avšak zatím nemnoho dobře známých umělců se o ně zajímalo. Backline vystupuje s naším originálním materiálem, ale není to o tom, že bychom se o něj nechtěli podělit s ostatními umělci. Určitě bychom chtěli!“ Jak to funguje, když přinese nějakou novou píseň? „Obyčejně, když přinesu nějaký nový materiál (promiňte tento výraz, ale Katelyn ho hojně používá), mám jakousi základní melodii a představu ve své mysli. Potom když se k ní společně dostaneme, začneme s celkovou rekonstrukcí, něco přidáme, něco odebereme a co nejlépe to sobě přizpůsobíme.“ Jen připomenu, že na albu A Thousand Wishes, o kterém budu psát, se nachází devět Katelyniných skladeb.

Dalším důležitým členem skupiny je už vzpomínaný Travis Tucker. K bluegrassu se dostal až jako osmnáctiletý a od té doby ho to drží. Je v podstatě nejstarším členem Backline a po dobu své kariéry už získal nejedno ocenění za svoji hru na dobro. Jak o něm říkají jiní, je skvělým příkladem, že vždy se můžeš něco nového učit, růst a rozvíjet svoje hudební schopnosti. Z kapel jako ETSU Pride Band nebo The Roys přišel banjista Zach Carter. Dalším nadějným písničkářem ve skupině je mandolinista Louis Hughes, který je inspirovaný především americkou folkovou a jazzovou hudbou. Posledním členem je kontrabasista a vlastník nahrávacího studia Jason Belue. V tomto studiu se v roce 2016 nahrávalo první album Backline s názvem Carolina. Po tomto úspěšném a zajímavém albu po kapele sáhlo vydavatelství Poor Mountain Records, které má ve svém portfoliu i jména jako The Family Sowell, Chosen Road nebo Carolina Blue.

A tak v tomto vydavatelství vyšlo kapele Backline jejich druhé album, kterým se kapela dostala do povědomí širší veřejnosti a samozřejmě k tomu přispěla i lepší propagace. Každopádně ale mohu spokojeně konstatovat, že v mém případě k tomu nepřispěly žádné marketingové tahy, ale čistota hudby, která je obsažena v písních. Těch se tady nachází třináct a jsou to všechno originály, které zajímavým způsobem přispívají do diskografií. Pod většinou z nich je podepsaná Katelyn. Na úvod a celkové navození atmosféry a naplnění očekávání velmi dobře posloužila píseň Your Love. A Thousand Wishes je album, které je potřeba poslouchat pěkně v klidu, aby posluchači neunikly všechny aranžérské finty a muzikantské finesy, které jsou skryty v jednotlivých skladbách. Skvělým příkladem je titulní A Thousand Wishes. Ačkoli je to tříčtvrťák, je zajímavým moderním zpracováním tohoto rytmu. Velmi dobře se tu vyjímá Katelyn hlas a banjo v pozadí je na sežrání. A samozřejmě opečená do křupava je i dohrávka na konci skladby, kde hudebníci vytáhnou z rukávů svoje trumfy. Jen mě trochu mrzí, že text končí slovy „Vyčerpávám svoje přání na tebe“. No, další zlomené srdce.

K hymnám zpívajícím fanoušky zhudebněné modré trávy by se určitě dala zařadit Bluegrass State of Mind. Ale abychom neposlouchali jenom Katelyn (jakkoli se její hlas a drive poslouchá velmi dobře), láme se to ve skladbě Fire Inside of Me, kterou si složil a zazpíval Louis Hughes. Skvěle se prezentuje svým hlubokým hlasem a vokálním výkonem kontrabasista Jason, kterého můžeme slyšet v písničce Lawman. Ale i tady to v refrénech přebírá Katelyn. Straight From the Heart je další nadupaná chuťovka s příjemným aranžmá zaměřeným na různé detaily a hudební či vokální finesy. Na tomto albu nenajdeme příliš mnoho pomalých skladeb. Výjimku tvoří Lullaby, která byla vydaná jako první singl ještě před oficiálním albem a určitě má svoji sílu. Především vokály jsou fantastické. Powder Dry by klidně mohla být nazvaná i Angeline. V určitých okamžicích mi připomíná známou Jolene, má podobný hitový potenciál a přímo se nabízí na převzetí jinými kapelami. A samozřejmě ještě na závěr nesmím zapomenout na milovníky instrumentálních skladeb. Ty se tady nacházejí dvě. Pod Shadow Drift se podepsal banjista Zach Carter a už od prvých tónů s pozadím praskající gramofonové desky je jasné, že banjisti si zde přijdou na svoje. Pirates Dream se rozbíhá pomaleji, ale postupnou gradací a nápaditostí patří k těm příjemně se poslouchajícím instrumentálkám.

Někdo má tisíce přání, někdo si přeje pouze zdraví. Někdo si přeje vydat hudební album, někomu se to splní díky talentu, nápadům a vlastnímu písničkářství. Je potřeba podporovat takovéto snahy, protože obohacují scénu novými skladbami a možnostmi zkusit něco nového, neokoukaného.

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)