ɷCole Quest and the City Pickers – Self [En]Titled* : 16.4. EP  Cole je dobrista, jeho pradědem byl Woody Guthrie a jeho pojetí hudby je osobité. Za pozornost stojí třeba instrumentální směska 7-11/Foggy Mountain Rock s foukačkou, hammondkami a arco basou. Současná témata odrážejí skladby Pštrosí terapie nebo Bitcoin Gambler.

ɷHenhouse Prowlers – The Departure: 21.5. Progresivní vlastní písně, šťavnatě provedené. Jako kulturní delegace chlapi z Chicaga procestovali kus světa, mohli jsme je vidět před pár lety i v Jablonci. Jon Goldfine on bass, Ben Wright on banjo, Chris Dollar on guitar and Jake Howard on mandolin. Skvělá banda a když zpívají africkou píseň, není to trapná estráda jako amatérské verze Lion Sleeps Tonight, je to výsostně muzikální i v bluegrassové instrumentaci, ústrojné a poctivé. I ten Jožin z bažin od nich má něco do sebe. Za pozorný poslech nebo přečtení textu stojí acappellový velmi aktuální song Gospel In Review.

ɷJean-Luc Leroux – Confinage : 28.5. Francouzská sestava s pár zahraničními hosty. Jean-Luc zpívá a hraje mando, kytaru a basu, dále přispěli: Guitare – Thierry Massoubre (04), Banjo : Jean-Marie Redon (03-10) – Kelsey Crews (08), Stéphane Missri (04) – D. Stinson, Dobro : Thierry Loyer (03-04) – Rob Ickes (06-08), Pedal Steel : Doug Jernigan, Violon : Aaron Till – Sandrine Diaz (10), Celé je to většinou takové francouzsky rozevláté, tak to má jinou náladu než americkou. Odsýpající je Le Temps Court, příjemné jsou věci se steelkou. Možná bude někdo chtít mrknout i na loňské album JLL Mandologie plné zajímavých muzikantů.

ɷThe Goodwin Brothers – The Goodwin Bros* : 31.5. Stručný popis: sounds like 90s Country Vocals with Bluegrass Instrumentation. Začít album s Calling Baton Rouge vyvolává srovnávání s těžkou váhou – NGR. Na albu je ještě další Revivalovka – Angel Eyes. Dva bratři a jeden vypůjčený to zazpívali parádně, ani se nechce věřit, že nemají za sebou spoustu desek, věnovali se muzice každý sám a v jiných než interpretačních rolích. V ostatních věcech kde nehrozí srovnávání je dojem ještě lepší. Výborných písní kopec, zvlášť potěší I Feel The Blues Moving In, naposledy jsem ji viděl hrát a zpívat Martina Ledvinu. Toto budu poslouchat mockrát.

ɷMerle Monroe – Songs of a Simple Life* : 4.6. Moderní, výborné, pokračující v nastavené úrovni po debutovém albu – psali jsme o něm před dvěma lety. Mix známých i nových písní. Countryová basa a lehké bicí doplňují zvuk citlivě.

ɷWilson Banjo Co. – Six Degrees of Separation* : 4.6. Také druhé album, potvrzující kvality kapely, výborné písně. Člověk by se skoro divil, kdyby název alba nesouvisel s nechtěným zážitkem z izolace v pandemii. Kromě výborně obsazené kapely vedené banjistou Stevem Wilsonem hrají i špičkoví hosté, např. Richard Bennett on guitar, Deanie Richardson on fiddle, snad i Alan Bibey a další. Jasným hitem je hot-rizovka Midnight On The Highway.

ɷLori King and Junction 63 – Walkin‘ The Blues : 4.6. Některé kousky povedené, jiné průměrné, asi bych si z toho udělal výběr, za prozkoumání stojí.

Ze dřívější úrody

ɷThe Rocky Creek Ramblers – The Rocky Creek Ramblers : 5.2. Tradiční housle a banjo, občas s kapelou. Fidlovačky se strhujícím tanečním rytmem.

Ne tak modré, hodně dobré

ɷChris Thile – Laysongs : 4.6. Chris jen sám s mandolínou, zpěvem a vlastními rytmickými zvuky. Kdo Chrise trochu zná, ví, že nepůjde o nic triviálního. Neomezená tvořivost a prakticky neomezené technické schopnosti, bravurní provedení. I název alba je mnohoznačný. Závěrečný pomalý kus od Hazel Dickens je jediný v písňové formě. Pěkné vyvrcholení.

Michal Hromčík, Brno