Koncert Krüger Brothers v jejich rodném Curychu

Marně jsem čekala, že někdo napíše o jejich posledním koncertě v Praze 10. prosince 2011, ale vidím, že to jako vždy zůstává na mě…

Jistě si vzpomínáte na můj jarní článek, nebo se k němu ten, koho to zajímá, může vrátit. Nebudu se tedy příliš rozepisovat. Krüger Brothers – Jens a Uwe – vyrůstali jako děti německých emigrantů v Curychu. Před několika lety se vystěhovali do Severní Karolíny v USA, kde konečně našli svůj pravý domov. Ve Švýcarsku se nikdy moc doma necítili, pořád jim bylo dáváno najevo, že jsou vlastně Němci. Teď, když se z nich stali nejznámější švýcarští muzikanti všech dob, je na ně Švýcarsko konečně patřičně hrdé. Jejich neodlučný třetí „bratr“ je Američan Joel Landsberg.

Ale abych neodbíhala. V prosinci přijeli do Evropy, aby představili nejnovější Jensovu kompozici – Appalachian Concerto – koncert pro banjo, kytaru, basu a smyčcové kvarteto. S ním absolvovali v Evropě čtyři koncerty. Ten první se uskutečnil 10. prosince 2011 v Praze, kde se k nim přidalo UNI smyčcové kvarteto Národního divadla. Kvarteto tvoří Andrea Burianová – první housle, Alexandra Kacafírková – druhé housle, Mikoláš Čech – viola a Karel Urban – cello.

Ve Švýcarsku na ně cekaly další tři vyprodané koncertní síně. Mě pozvali do curyšské Tonhalle. Na začátku nám Jens prozradil, že byl požádán společností Ashe Arts Council o zkomponování hudby pro kulturní středisko v appalačském regionu. Hlavním tématem měla být emigrace – které v Americe logicky říkají imigrace.

Appalachian Concerto je Jensova romantická představa o jeho zaslíbených místech. Ve své hudbě oslavuje objevení, historii a přírodní krásy Blue Ridge Mountains – Appalačských hor – očima osídlenců i pozdějších přistěhovalců. Jejich rozličně namíchané kultury jako německá, irská, skotská, židovská, slovanská a jiné se spojily s tou původní – Indianů z kmene Cherokee.

Jens prohlásil, jak hluboce se ho dotýká slyšet ve svém rodném městě dva německé country a bluegrassové muzikanty, kteří se zde narodili a vyrostli a mluví švýcarskou němčinou, společně s americkým židovským muzikantem z New Yorku a čtyřmi českými hudebníky, jak společně hrají jeho vlastní americkou kompozici. Nedostává se mi slov to popsat. Pro všechny zúčastněné toho večera to byl nádherný, silný a nezapomenutelný zážitek.

Nedalo mi si přitom nevzpomenout na Antonína Dvořáka a jeho Symfonii z Nového světa. Po jeho stopách jsem se před pár lety vydala do Iowského městečka Spillville, kde Dvořák prožil v místní české komunitě tři měsíce. Navštívila jsem i další místa jeho tamějšího pobytu v Iowě, Chicagu, St. Paul v Minnesotě i jinde, tam, kde jeho hudba vznikala a kde na něj dodnes s láskou vzpomínají. Třeba za dalších sto let budou Švýcaři jezdit do Severní Karolíny zavzpomínat si na své slavné krajany, bratry Krügerovy…

A zde ještě odkaz na video z jednoho z koncertů:
http://www.youtube.com/watch?v=ntji4vxBGLQ

Lilka Pavlak v Bülachu, 21. 1. 2012