Svaťa Kotas Band & Early Times na Leitnerce v Brně – reportáž

Ačkoli jsem již měla odjíždět do Švýcar, nemohla jsem si nechat ujít koncert Svaťa Kotas Bandu 12. ledna 2012 na brněnské Leitnerce. Byla jsem moc zvědavá na jejich nejnovější sestavu. V té předcházející jsem je viděla naposled předloni…

Kapela si tentokrát pozvala hosty, brněnskou skupinu Early Times, kteří se důstojně zhostili role předskokanů. Pamatuji si je z předkola Banjo Jamboree ve Sloupnici, myslím v roce 2009. Již tehdy se mi líbili a od té doby udělali pěkný skok dopředu.

Kapelu tvoří kapelník a banjista Libor Křeček, Petr Truksa hraje na dobro, Petr Halouzka na housle, Jarda Kresánek na mandolínu, Vladimír Bracek na basu. To nejlepší nakonec, zpěvačka a kytaristka Helena „Pomněnka“ Nováčková.

Zahájili písní Fireball Mail a spousta dalších, střídavě v angličtině i češtině, následovala. Helena si uprostřed setu tak trošku zahrála na Lenku Plačkovou a předvedla nám píseň, kde čtrnáctiletá holka vyznává lásku svému asi o 30 let staršímu strýci jménem Anthony.

Prozradili nám, že kapela je spolu již tři roky a že je tedy nejvyšší čas, aby natočili cédéčko, než je přestane bavit hrát a také aby po nich zbylo něco na památku pro jejich děti. Myslím, že jsou ve studiu právě v současné době… Říkali konec ledna. Držíme palce a těšíme se. Ve zpěvu se střídala Helena s Liborem, zazpívali nám i pár duetů. Rozloučili se s námi anglickým originálem písně, kterou všichni znáte od Waldemara Matušky jako To všechno odnes čas.

Svaťova nová kapela pro mne tedy byla premiéra. Jinak vám ho snad nemusím moc představovat, jistě ho všichni dobře znáte a určitě není k přehlédnutí. Pohybuje se na česko-slovenské scéně již přes čtyřicet let. Naprosto svérázný a geniální banjista.

Ale pro ty, co ho ještě neznají, přesto napíšu pár slov… S Lubošem Malinou patří nejen k české špičce, ale i k nejoriginálnějším banjistům na světě. Jeho hru poznám i se zavřenýma očima, je stejně nezaměnitelný jako třeba i Vojta Zícha.

V roce 2000 o něm vyšel (můj) článek v americkém časopisu Banjo Newsletter, kde byly zveřejněny i jeho banjové tabulatury. Svaťa, který příležitostně hraje i na kytaru, položil spolu s Robertem Křesťanem základy nejslavnější éře brněnských Poutníků. Skupinou prošel celkem třikrát.

V roce 1983 založil v Bratislavě kapelu Fragment, která se z newgrass music a new acoustic dostala k bluegrassové hudbě. Skupinou prošla řada špičkových českých i slovenských muzikantů, natočila řadu CD a posbírala řadu ocenění jak na domácí, tak zahraniční půdě. S Fragmentem Svaťa odehrál od roku 1995, kdy se předvedli na IBMA showcase, několik dlouhodobých turné po USA. Hráli na mnoha významných festivalech včetně vystoupení v prestižní Grand Ole Opry v roce 2000. I v Evropě byli oblíbenými hosty jak na festivalech, tak v klubech. (Fragment míval a dosud má repertoár hlavně v angličtině, neboť se orientoval převážně na zahraniční publikum. Skupina teď má hlavní sídlo v Nashvillu, kam se zpěvačka provdala).

Po svém odchodu z Fragmentu v roce 2002 se Svaťa věnoval zejména natáčení desek ve svém studiu. Jeho služeb využili například brněnská kapela Drive, Mišo Vavro a Acoustic Colours, Jiří Plocek a řada jiných.

Z vlastní Svaťovy tvorby stojí za zmínku zejména jeho sólová deska Late At Night – Pozdě v noci (1993), spojující prvky bluegrassu, swingu a nové akustické hudby, která byla ve své době první svého druhu u nás a byla velice dobře přijata v celém hudebním světě. Američané tehdy prohlásili, že by to byl jediný banjista, který by od minuty mohl hrát v David Grisman Quintetu – kde nikdy žádný banjista nebyl.

Známý americký hudební kritik David Royko z Chicaga tehdy napsal, že David Grisman se svou „Dawgmusic“, ovlivněný východoevropskou hudbou, a Svaťa Kotas ovlivněný americkým progresivním newgrassem a new acoustic music tvoří společně jediný uzavřený kruh.

V anketě Chicago Tribune se Late At Night – Pozdě v noci dostala mezi pět nejúspěšnějších nahrávek roku 1994 a album se dokonce dalo koupit i Americe. V roce 2010 převzal Svaťa na festivalu Starý dobrý western z rukou předsedy „Association for main scene of country music“ ocenění za svůj celoživotní přínos hudbě.

Kapela zahájila písní Fiddling Man. Tu nám zazpívala zpěvačka Lenka Voříšková ze Šumperka, hrající na kontrabas. Od Lenky jsme slyšeli i jednu z mála jejích převzatých písní, Stingovu Fields of Gold. Ačkoli tvrdila, že je nachlazená a že nemůže moc mluvit, na kráse jejího hlasu to neubralo.

Na současné kapelní tvorbě se stejným dílem podílí Svaťa, který skládá hudbu, s mladým kytaristou a zpěvákem Tomášem Vojtkem, který pro změnu píše nádherné a v současné době povětšinou české texty. Tomáš se autorsky projevil již na jejich poslední nahrávce z roku 2007 – Land of Endless Joy.

Kapelu doplňuje mladý a nadějný dobrista Martin Mikl, syn jejich bývalého mandolinisty. Společně s Tomášem a děvčaty nám zazpíval I´m Sailing to Philadephia… Jejich krásná mladičká a pro mne dosud neznámá mandolinistka Jana Zgarbová pochází ze Vsetína. Jako zpěvačka se nám předvedla s písní Good Bye Waltz…

Ten večer jsme měli příležitost slyšet jak staré Svaťovy hity ještě z dob Fragmentu, tak spoustu nového materiálu. Ač měla kapela v úmyslu skončit v deset, jak to nařizuje klub, musely následovat ještě tři přídavky, než je tleskající a dupající publikum konečně propustilo z jeviště. Byl to nádherný večer a již se těším na jejich nové připravované české cédéčko. A jsem moc ráda, že jsem si na to konto nečekaně mohla prodloužit pobyt ve svém rodném městě Brně.

Lilka Pavlak v Bülachu, 29. 1. 2012