Peter Rowan v Evropě 2012

Na svém listopadovém evropském turné absolvoval Peter Rowan, americká bluegrassová legenda, čtyři koncerty s italskou skupinou Red Wine. Kapela ho pozvala na svou každoroční Bluegrassovou party. Ta se letos konala v Janově 16. listopadu 2012…

Poprvé si tentokrát udělali také společný výlet do francouzského La Roche Sur Foron, kde se každoročně začátkem srpna konává největší evropský bluegrassový festival. Na tamní koncert se sjeli nejenom fanoušci z celé Francie, ale i ti z okolních zemí, kteří se nedostali do Itálie.

Z Itálie se potom Peter Rowan vydal do České Republiky, aby odehrál pět dalších koncertů s Druhou trávou. V Náchodě, v Brně, v Hranicích, v Novém Městě na Moravě a v Praze. Dva z nich, ten v Brně a v Hranicích na Moravě, jsem navštívila i já.

Rowanova spolupráce s Druhou trávou se datuje již od druhé poloviny devadesátých let. V roce 1999 společně natočili album s názvem New Freedom Bell, které vyšlo jak v Česku, tak v USA na značce Compass Records.

Robert Křesťan a Druhá tráva nedávno oslavili svoje dvacáté výročí a rozhodli se, že je konečně na čase natočit své první živé koncertní DVD. Pro tuto příležitost si vybrali půvabné malé divadlo s výbornou akustikou – Starou Střelnici v Hranicích na Moravě. Pozvali si k tomu kromě Petera Rowana ještě další významné hosty. Katku Garcia, fenomenální zpěvačku se španělsko-českými kořeny, žijící v Irsku. Amerického kamaráda, kytaristu Steve Walshe, který jim v Nashvillu hodně pomohl s nahráváním a produkcí jejich posledních dvou alb – česky zpívaného Marcipán z Toleda a anglického Shuttle to Bethlehem. Na tom jsou písničky Roberta Křesťana v překladu Ruth Ellen Gruber. Posledním hostem byl mladší bratr jejich kapelníka Luboše Maliny, houslista Pepa Malina, který s nimi absolvoval celou tuto šňůru.

Koncert v Brně byl vynikající, ale cítila jsem, že doprovázet Rowana není tak jednoduché. Znám ho již přes třicet let a často dovede překvapit tím, že pokaždé zpívá své písničky trochu jinak. Pochopitelně pro tak vynikající kapelu, jako je Druhá tráva, to zřejmě zase tak velký problém nebyl. Stačili se perfektně sehrát, protože v Hranicích vše klapalo výborně.

Druha tráva začala tradičně písní Starodávný svět a pak následovala další spousta Robertových nádherných písniček. Nesměly pochopitelně chybět ani jeho oblíbené Dylanovky. K písni Seňor pozval Robert jejich prvního hosta Steve Walsche. Ten tam zůstal i na další Dívku ze Severu. Pak Robert představil obecenstvu dalšího hosta, Katku Garcia. Zazpívala nám nádhernou skotskou baladu s Robertovými slovy Prostři mi plátnem… hrát začalo Dobro Luboše Novotného a pak irské píšťaly Luboše Maliny. Naskočila mi husí kůže z té krasy. S Robertem pak Katka ještě zazpívala další Dylanovku Sbohem Angelino… Poslední před přestávkou byla nádherná irská skladba, kde mimo jedinečného Katčina zpěvu na začátku dominovaly irské píšťaly Luboše Maliny. A zase ta husí kůže….

V další části večera přišel konečně na řadu většinou diváků toužebně očekávaný Peter Rowan. Robert ho představil jako člověka, který silně ovlivnil nejenom jeho, ale i tisíce muzikantů a zpěváků na celém světě, bývalého člena Blue Grass Boys Billa Monroea a spousty dalších kapel, jako Old & In The Way, Muleskinner, Tony Rice & Peter Rowan Quartet atd.

Zahájil sólově i pro mne dosud neznámou písní o nedávno zesnulé legendě akustické kytary
Doc Watson Morning D18 Guitar Picking Day…. Následovala mystická Tumbleweed a další, také s indiánskou tématikou Land of Navaho. Zazpíval ji v úplně jiném rytmu, než jsme zvyklí, a jeho indiánské hrdelní jódlování znělo tentokrát velmi tklivě. U On the Wings of Horses opět ta husí kůže…

S Robertem nám společně zazpívali Walls of Time. Tuto melodii si notoval při měsíčku Bill Monroe jednu noc na šňůře s Blue Grass Boys, když opět měli defekt na jejich kapelním autobusu, trefně nazvaném Bluegrass Breakdown. Mladý Rowan k ní tehdy napsal slova. Po Midnight Moonlight, kterou si s ním zahrála již celá kapela, odešel z jeviště. Nádherná instrumentálka Luboše Maliny – V nevysokých horách následovala a po chvíli přišla opět řada na další písničku z Dylanova „křesťanského“ období“ (Robert prohlásil, že tohle ale nerad říká) Každé zrnko písku…

Koncert se chýlil ke konci a já čekala na mou zamilovanou dvanáctiminutovou Telegraph Road od Dire Straits s Robertovými slovy. Pak přišli znovu Steve Walsh a Pepa Malina na Ještě jedno kafe… Měla to být poslední, ale diváci je pochopitelně odejít nenechali. Peter Rowan a s Robertem nám střídavě zazpívali po jedné sloce Wayfaring Stranger. Kapela i hosté se sešli na pódiu u té opravdu poslední Kdo to obchází můj dům….

Robert, Peter a Katka obdrželi na rozloučení nádherné kytice květin… Jedinečný, vynikající, skoro tříhodinový koncert skončil. Nezbývá, než se těšit na to dlouho očekávané DVD.

Pro ty z vás, kteří je náhodou ještě neznají (ač si myslím, že takových mezi vámi moc není) vám je nakonec představím. Kapelník multiinstrumentalista Luboš Malina – banjo, saxofon, irské píšťaly, mandolína atd, Luboš Novotný – dobro a lap steel, Emil Formánek – kytara, Tomáš Liška – baskytara, Kamil Slezák – bicí. Roberta Křesťana jistě znají úplně všichni…

Lilka Pavlak v Bülachu 19. listopadu 2012 (pro BGCZ.net upravil Milan J. Kalinics, 1. ledna 2013)