30 let kapely Fragment

Fragment, jedna z nejúspěšnějších evropských bluegrassových kapel, letos oslavuje svoje 30. narozeniny. K tomuto slavnému jubileu se jejich členové žijící ve třech státech, na Slovensku, v Česku a v americkém Tennessee, a na dvou různých kontinentech po dvou letech znovu sešli, aby absolvovali devítidenní šňůru po střední Evropě. První vystoupení bylo v Česku na festivalu Malinkej v Podkrkonoší, následovaly čtyři koncerty v Německu, tři na Slovensku a poslední v maďarské Budapešti.

Jela jsem se na ně podívat v úterý 26. listopadu 2013 do německého Langenau, protože z mé plánované cesty do Čech a na Slovensko v listopadu bohužel sešlo.

Napřed tedy trocha historie. Bývalý banjista brněnských Poutníků, Svaťa Kotas, se přestěhoval do Bratislavy a společně se slovenskými muzikanty založil v roce 1983 progresivní skupinu Fragment. Orientovali se převážně na newgrass a new acoustic music a později také na bluegrass. Skupinou prošla řada špičkových českých i slovenských muzikantů.

Ze zakládajících členů v ní dodnes zůstal pouze dobrista Henrich Novák. V roce 1992 k nim ze skupiny Grasshoppers přišla mladičká zpěvačka Jana Doláková studující žurnalistiku na Komenského univerzitě v Bratislavě. V té době hráli ve složení Svaťa Kotas – banjo, Jirka „Karas“ Pola – basa, Henrich Novák – dobro a Emil Formánek – kytara. Tato sestava záhy udělala díru do světa…

V roce 1994 natočili první anglicky zpívané cédéčko s názvem Sunday Afternoon. Deset ze čtrnácti písní složili členové kapely a byla to bomba jak v republice, tak v zahraničí. Druhé cédéčko s názvem Sny, tentokrát zpívané česky, na sebe nedalo dlouho čekat a úspěch se opakoval. Se třetím, tentokrát minicédéčkem s názvem Little Dreams, byl Fragment vybrán předvést svoje umění v roce 1995 na IBMA showcase – předváděčku do Owensbora v Kentucky. Stejný rok se tam předvedla i Druhá tráva Roberta Křesťana.

Fragment se stal záhy velmi žádanou skupinou na festivalech či v klubech ve střední Evropě, hlavně ve Švýcarsku i Německu. Jana byla oceněna mnohokrát jako zpěvačka roku jak na Slovensku, tak i v Čechách. Jen v Americe se divili, že má bluegrassová kapela zpěvačku, která na nic nehraje…

V roce 1998 americká SPBGMA (Society for the Preservation of Bluegrass Music of America) uspořádala svůj první evropský festival ve Vídni, jehož součástí byla soutěž o nejlepší evropskou kapelu. Ze dvaceti formací se Fragment umístil na prvním místě a součástí ceny bylo třítýdenní hraní v USA v následujícím roce 1999. Zároveň byli s poslední nahrávkou One Of These Days vybráni znovu na IBMA Showcase…

V kapele se v mezičase vystřídalo několik vynikajících muzikantů, ujal se jich americký manažer a na turné do USA jezdili skoro každý rok. V roce 2000 začala Jana vystupovat s baskytarou a zahráli si znovu na IBMA Showcases i na Fan Festu v Louisvillu v Kentucky. Ten rok se jim dokonce podařilo vystoupit i ve slavné Grand Ole Opry v Nashvillu.

V roce 2002 od nich odešel Svaťa Kotas a vystřídal ho Richard Ciferský. V témže roce dostali titul nejlepší evropská kapela na festivalu v Holandsku a jeli znovu reprezentovat na IBMA do Ameriky. To už si Janu delší dobu namlouval její nynější manžel, kytarista Stephen Mougin. Rok na to se přestěhovala do USA natrvalo a záhy se za něj provdala. Párkrát jsem tam Stevena dokonce viděla hrát s Fragmentem na jevišti. Od roku 2006 hraje ale napevno v kapele Sam Bush Band, případně v duu s Nedem Lubereckim nazvaném Nedski and Mojo. Ani Jana tam nelenoší a hrála již s pěknou řádkou muzikantů. V roce 2009 se jim narodil syn Sammy a žijí nedaleko Nashvillu.

Zatím poslední projekt, kterého se Jana zúčastnila, je box set (album se čtyřmi cédéčky) s názvem The Daughters of Bluegrass – Pickin´ Like A Girl. Je tam devětašedesát písní zpívaných stočtyřiatřiceti „dcerami“ bluegrassu a jsou tam zastoupeny všechny současné americké zpěvačky tohoto žánru. Autorkou či spoluautorkou všech písní je Dixie Hall, manželka legendárního countryového zpěváka-písničkáře Toma T. Halla.

Předloni Fragment absolvoval po letech, co Jana žije v Nashvillu, znovu evropské turné a představili při té příležitosti první nahrávku v nové sestavě. Z původních členů tam zůstala jenom Jana a Henrich, vrátil se Richard Ciferský a nejmladším členem se stal vynikající multiinstrumentalista Ondra Kozák. S jeho příchodem získali také výborného zpěváka. Jistě si ho pamatujete z jeho první kapely Křeni. Hraje také ve skupinách G-runs n´ Roses, slovensko-české East West (vítězná kapela z festivalu v La Roche sur Foron ve Francii v roce 2013) a na housle často hostuje s pražskou formací Blackjack. K letošnímu výročí vydali další album s názvem Fragment 30th Anniversary, kde je ke slyšení průřez jejich tvorby za celá ta léta. Zastoupeni jsou tam všichni, kteří s nimi za tu dobu hráli. Je moc hezké.

V Langenau nás všechny přivítal prezident německé bluegrassové asociace Friedrich Hog a pak se již hlavního slova ujala Jana. Zahájili písničkou, kterou napsala naše společná kamarádka Becky Buller – If You Break My Heart. Následovala moje nejmilejší Runaway Kind. Hudbu k ní složil ještě Svaťa Kotas a otextovala ji, jako mnoho jiných, Jana…

Jedna písnička hezčí než druhá, mnohé z nich jsem slyšela poprvé. Snad jediná česky zpívaná byla Vůně léta. Nádherný byl duet In The Sheandoah Valley of Virginia s Ondrou Kozákem. Pochopitelně jsme měli možnost slyšet i několik super instrumentálek od jednotlivých členů kapely. Při Henrichově Swimming In The Jordan, kde jenom dobro doprovázelo Janin zpěv, nejenom mně naskočila husí kůže… Moc se líbila i Ondrova Maybe In My Next Life…

Jana nám prozradila, že jejím největším vzorem je Alison Krauss a na konec prvního setu nám zazpívala její Steel Rails. Slyšela jsem hlasy z obecenstva, prý na co jezdit do Ameriky na Alison Krauss s Jerry Douglasem, když mohou slyšet Janu s Henrichem a je to stejně krásné. To tedy byla pořádná poklona…

I další set uběhl jak voda. Snad největší úspěch měla píseň Midnight – další duet s Ondrou Kozákem. Obecenstvo je vůbec nechtělo pustit z jeviště. Po standing ovations následoval poslední přídavek Angel Band.

To mi připomnělo, že jsem se původně na Fragmenty chystala 29. listopadu do Košic na pátý vzpomínkový koncert na Petera Dulu spojený s předáváním jeho výročních cen. Peter Dula – frontman skupiny Veslári, aneb Rowers, byl snad největší slovenskou countryovou hvězdou, která se proslavila i v Nashvillu. Bohužel příliš brzy odešel do nebeské kapely. Bylo mu pouhých 28 let… Toto smutné výročí ale znamená další vrchol kariéry Fragmentu. Toho dne byli slavnostně uvedeni do slovenské Peter Dula´s Country Music Hall of Fame – Síně slávy Jana Doláková-Mougin, Henrich Novák, Richard Ciferský, kapela Fragment a Dušan „Songy“ Dobiáš… Moc mne mrzí, že jsem u toho nemohla být…

Po celou jejich šňůru se o výborný zvuk a bezpečnou dopravu staral Jirka Elger ze Zlína. Díky jemu a všem členům kapely za nádherné hudební zážitky. Jana se synkem Sammym je již zase zpátky v Nashvillu a nechá všechny moc pozdravovat…

Lilka Pavlak v Bülachu, 7. prosince 2013 (pro BGCZ.net upravil Milan J. Kalinics, 10. prosince 2013)