Bound For The Promised Land / I Want To Hear Somebody Pray / A Mighty Roar / The Narrow Bridge / Halleluyah / Eretz’s Reel / On And On / Wild Mountain Thyme / Kitchen Gal / Oseh Shalom / Russian Lullaby

Featuring: Sam Bush (1,2,3,4,5,6,7,8,9,10), Jerry Douglas (1,2,4,5,6,7,8,10), Tony Trischka (3,8,9), David Grier (4,5,6)

https://www.amazon.com/Beneath-Open-Sky-Nefesh-Mountain/dp/B078XLG3DX
http://plixid.com/2018/03/10/nefesh-mountain-beneath-the-open-sky-2018-mp3/
https://store.cdbaby.com/cd/nefeshmountain

Přiznám se, že se mi už dlouho nestalo, že jsem u poslouchání hudby skoro spadnul z bicyklu. Ne, nemohu obviňovat žádnou bouřku, větrnou smršť nebo kamión, který kolem mě přejel velkou rychlostí. Ani obrubník, když jsem se zahleděl na něco pěkného a zajímavého. Tentokrát byla příčinou hudba. A ta zněla v podání formace Nefesh Mountain.

Židovské vlivy na bluegrassovou hudbu jsou už poměrně staré a určitě zajímavé. Avšak jeich kvalita často pokulhává, a tak se na tuto spleteninu dvou jakoby rozličných kulturních vlivů dívám s despektem. Sice si to poslechnu, ale často mi stačí jen jedno kolo a více ne. Ale manželská dvojice Doni Zasloff a Eric Lindberg posunula hranice tohoto stylu daleko před ostatní a proto se této hudby více nebojím.

Doni pochází z Washingtonu, D. C. a když se stala učitelkou hudby ve školce u synagogy, ve které působila, chyběla jí židovská hudba, která by ji oslovovala. Proto začala sama skládat písně a její kariéra se nastartovala pod pseudonymem Mama Doni. Eric vyrůstal v Brooklynu, ale trávil hodně času s rodinou svého otce v Georgii. Jak říká: „Všichni tam hráli na kytary a když jsem se tam ocitnul, tak jsem byl šťastný, že jsem si mohl zahrát se všemi těmito mými strýci.“ Tady někde se dostal i k bluegrassu.

Před osmi roky začala tato dvojice hrát spolu, i když jejich úmyslem nikdy nebylo hrát bluegrass. Ve skutečnosti se snažili napsat více materiálu pro Mamu Doni. „Avšak když jsme si sedli, že napíšeme nějakou hudbu spolu, vždy se to vydalo bluegrassovou cestou. A vždy to bylo jakési duchovní. Jakoby se začala vylévat naše druhá strana,“ vysvětluje Eric. A tato kombinace bluegrassu a židovské liturgie fungovala. V té době se do sebe i zamilovali a už se to vezlo. Měli dostatek písní, vymysleli název, pod kterým budou vystupovat a obklopili se dalšími muzikanty a předělali aranžmá, které měli jako duo. Širší publikum získali poté, co před dvěma roky vydali své debutové album a přiznám se, že už tehdy mě oslovili. A zaujali i mnohem důležitější lidi, a tak nebyl problém zavolat hudebníky jako jsou Jerry Douglas, Sam Bush, Tony Trischka a David Grier. „Tihle lidé jsou našimi hrdiny. Dohodli se s námi a přiletěli na nahrávání našeho alba. Plakal jsem ve studiu, takové to bylo nádherné. Když jsme nahrávali tyto písně v hebrejštině, ptali se, co to znamená. Tak jsme se s nimi podělili o nádherné odkazy z Judaizmu. V srdci této lásky, přátelství a úžasu nad světem, ve kterém žijeme,“ vyznal se Eric.

Pod kvalitní zvuk alba Beneatch the Open Sky se podepsala i skutečnost, že ho nahrávali ve skvělém nashvillském studiu Sound Emporium. Obsahuje jedenáct skladeb, z nichž je většina originálů anebo jsou zaranžované manželskou dvojicí. Zajímavostí po textové stránce je především jednoduchost přechodů mezi angličtinou a hebrejštinou. Málokdy člověk slyší takové neznásilňování a snahu o vícejazyčné skladby. I když to trochu omezuje možnost porozumět všemu, o čem se tady zpívá, má to svoji určitou hloubku a tím pádem i tajemnost. A proto je to dobré takové, jaké to je. Kromě už vzpomínaných bluegrassových superstars, které se tady objevili a manželské dvojice, ruku k dílu přiložili houslista Alan Grubner a kontrabasista Tim Kiah, kteří jsou členy Nefesh Mountain. A zvuk to má parádní. Možná budou někteří ve stresu, že poslouchají nějaký druh hudby klezmer, která je tak oblíbená mezi židovskou komunitou, ale musím vás upokojit. Hudba je to čistá jako appalačské prameny a dá se to označit i jako nadupaný bluegrass. Do všech těch hudebních ekvilibrií skvěle zapadá silný Donin hlas a v dvojhlasech s Ericem působí, jakoby jednoduše byli narozeni pro sebe. Přesto, že jsou tu „jen“ dvojhlasy, o to silněji, jednoduše a učesaně to zní.

Začneme třeba úvodní skladbou Bound for the Promised Land. Navzdory jednoduššímu nástupu s kytarou, celková atmosféra graduje a když do toho vstoupí dobro a mandolína, člověku se podlamují kolena. Vyhrávky na konci v irském stylu už jen dolaďují celkově skvělé aranžmá. Ve vysokém tempu pokračuje album v tradičnější písni I Want to Hear Somebody Pray. V současnosti hitparády dobíjí The Narrow Bridge, která je mírnější, ale se silným odkazem pro současný svět vycházející ze židovské tradice. Donin hlas tu doprovází na banjo Eric a právě tato dvojice je zde nejdominantnější, ačkoli svoje si tam odehrají i ostatní. Halleluyah patří k jasně duchovním skladbám s optimistickým hávem. Samozřejmě nesmím zapomenout na další předělávku, a to tradiční lidové irské skladby Wild Mountain Thyme. Kdo neslyšel, neuvěří, že i takhle se dá udělat tato známá věc. Ukázala se tady síla, aranžérské hranice a možnosti Nefesh Mountain. Pokud je ve většině skladeb hlavním jazykem angličtina, to neplatí o Oseh Shalom, kde si je třeba nastudovat rychlokurz hebrejštiny. Tato exotika však samozřejmě nijak nediskriminuje kvality této skladby a spíše podtrhuje celkovou koncepci, na které funguje Nefesh Mountain. Citlivé vyhrávky a samozřejmě nadupaná sóla vytvářejí pravou spirituální náladu. Album je uzavřeno letitou skladbou Russian Lullaby, která je naaranžovaná minimalisticky a kde je Doni doprovázena pouze zvuky banja.

Tento krátký chvalozpěv na skutečně výjimečné album uzavřu Doninimy slovy. „Chceme mít šanci se všemi sdílet náš příběh. Existuje termín Americana, který všichni dobře známe a který je v současnosti poměrně často používaný. Je jakýmsi přemostěním mezi oldtime, bluegrassem, folkem, blues a jazzem, tedy styly, které mají v této zemi hluboké kořeny. Pro mne je krása všech těchto hudebních forem v jejich jádru, že jsou o lidech, o tomto ohromném světě a o životě. Toto je, co přichází z Nefesh Mountain. Někde v dlouhých řetězech hudby a ideologie, co nám dává možnost otevřít lidské mysli a srdce vůči naší kultuře a dědictví. Jsme tu všichni na jednej lodi. A všichni se to snažíme pochopit.“

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)