Love Canon je akustická kapela, v těchto dnech vydává své čtvrté album. Tvoří svou vlastní kategorii – s bluegrassovým nástrojovým obsazením zpívá a hraje rockové hitovky z 80tých let. Takže vlastně akustický rock, a sakra dobrý.
Kdo si pod pojmem 80. léta potřebuje vybavit radši nějaká jména, jsou to třeba Sting, Toto, Depeche Mode, Paul Simon & Graceland, REM, AHA, Dire Straits, Ozzy Osborne, Peter Gabriel. A u Love Canon to znamená skvěle vybrané písně, výborné dobro, banjo, mandolína.
Obyčejně jsme zvyklí, že kapely z apallačské oblasti znějí tradičně a spíš ty z Bostonu nebo z Californie mají víc otevřený hudební obzor a častější tendence do muziky vkládat i své rockové a jazzové cítění. Ale i kluci z Virginie umí pěkně přiložit pod kotel. A proto jsou docela kultovní a vyhledávanou kapelou. Málokdo si může dovolit hned svoji první desku pojmenovat Greatest Hits 1. Love Canon může, ty písně už si toto hodnocení zasloužily před cca 30 lety.
Převzaté písně na různých tematických albech jsme už slyšeli. Bluegrassové verze písní Blink 182 nebo Green Day a dalších popových nebo rockových kapel se objevují průběžně pořád. Někdy u nich máte dojem, že bluegrassové verze mají sice banjo a mandolínu, ale minuly se s cílem, přenesly melodie, slova a akordy, ale ztratily náladu, sílu a údernost a další prvky, které původní materiál výrazně povyšovaly nad průměr a zasloužily se tím o jejich úspěch. Obvykle mám tento dojem z řady alb vydávaných vydavatelstvím CMH, je to léta existující série „Pickin’ on ….“ Koukněte co všechno se natočí a prodá a řemeslně je to vždycky OK. Viz šipka dole na uvedené stránce odkazující na další stránky s jednotlivými tituly vydavatelství. Včetně Metalliky, Zeppelinů, Nirvany a dlouhé řady velkých jmen. Mě dost toho nějak nechytilo. Určitě ale hodně lidí na možnosti poslechnout si své oblíbené písně předělané do svého oblíbeného stylu najde něco zajímavého. Poslechněte si kteroukoliv z desek této řady a udělejte si vlastní úsudek. Taky se od sebe jednotlivé počiny v té řadě budou dost lišit. Tam kde hrají Iron Horse nebo hoši z Infamous Strindusters to je celkem fajn.
Vedle toho jsou parádní alba tematický věnovaná starším nebo novějším bigbítům, která vyznívají velmi dobře. Asi to bude i tím, kdo se do toho pustil, jestli muzikanti, kteří tu muziku mají dlouho v sobě a vyhráli ze sebe a po svém svůj obdiv k původnímu materiálu, nebo najatí rutinéři, kteří si podle zadání labelu na příští měsíc do studia připravili pár písní na téma kapely, kterou normálně moc neslyšeli. Za velmi povedené exempláře podle svého vkusu považuju třeba akustické album písní od Van Halen, předělané věci Moody Blues ( o Moody Bluegrass jsem tu psal dřív) nebo Lynyrd Skynyrd. A z poslední doby třeba další album předělávek Eagles nebo parádní verze beatlesovek.
No a k nové desce Love Canon – poslechněte tady. Muzika 80.let měla své vrcholy a LC se na čtvrtém albu ještě o kus zlepšil v tom v čem byl dobrý už od začátku – ve vystižení toho co bylo na původním materiálu nejlepšího a v mistrné interpretaci vybraných písní na akustické nástroje. Pro doplnění přehledu můžete poslechnout i jejich dřívější „greatest“ alba a nechat na sebe působit ty písně – ať už jako nové, protože zahraniční populární a rocková muzika 80.let vás převážně minula, nebo občas jako známé písně ve vkusném a dokonalém provedení. Tuším, že v obou případech pro sebe najdete pár oblíbených kousků.
O kapele jen pár drobností: Známější jméno pro bluegrassisty bude především dobrista Jay Starling. Jak správně tušíme, je to syn doktora Johna Starlinga z původních Seldom Scene. Tady si můžete přečíst rozhovor s ním z letošního jara. Pak jsou v kapele ještě kytarista a hlavní zpěvák Jesse Harper, banjo – Adam Larrabee, mandolina – Andy Thacker, basa – Darrell Muller. Častým hostem na deskách i na koncertech je houslista Alex Hargreaves. Další info o kapele najdete pohodlně na netu – jak na stránkách kapely tak v promo článcích k vydání nového alba. Na posledním albu jako hosté přispěli Jerry Douglas, Aoife O’Donovan, Mark Erelli, Michael Cleveland, Keller Williams. Celkově vás můžou překvapit výborné aranže, skvělé instrumentální výkony a celkově působivá nálada nahrávek LC. I akustické verze písní tady vyznívají plně a výživně. High lonesome horalský zvuk nebo rychlé pecky s výraznou druhou dobou tady nenajdeme, i když není pochyb, že to kapela umí, ale jako uměleckou a nahrávací tvář si zvolila něco jiného zvlášť blízkého jejich srdcím. Nejblíž bluegrassu z nového alba alespoň rytmicky je malinko zrychlený Graceland.
Občas i Love Canon sáhnul na píseň, kterou už do bluegrassové podoby někdo převedl. Simonovu Graceland měli na albu Lonely Heartstrings Band (viz dřívější článek). Video Killed The Radio Star hráli Cadillac Sky. The Way It Is hrál Ricky Skaggs s jejím autorem Brucem Hornsbym i bez něj se svými Kentucky Thunder. Stingovu Every Little Thing She Does Is Magic hráli a nahráli česky Poutníci, viz Klára (Krajní meze] přičemž použili hlavní slogan z mého dřívějšího českého textu na tutéž píseň. Čistě pro zajímavost si můžete porovnat Ozzyho Crazy Train z lovecanonského Greatest č. 3 s jinou verzí od fiktivní kapely Van Heffer s ďábelskou mandolínou Kyla Wooda.
Mimo pořadí pár novinek:
The GoodFellers – GoodFellers : moje oblíbené CD z tohoto léta – moderní picking, ovšem co tu kapelu a desku povyšuje nad průměr je jak je to zazpívané. Teddy Barneycastle prostě má ten rockový nátisk a nebojí se jej použít, takže to má místy blízko ke škatulce newgrass. Škoda, že v odkazu nejsou všechny písně celé, ještě začátkem července před vydáním alba byly. I tak to za poslech a další sledování kapely stojí.
Punch Brothers – All Ashore : známé těžké váhy vydávají další album svých špičkových kompozic. Odkaz je pro stažení. Hodně a místy i kriticky – přes všechna uznání pro vysoké instrumentální talenty – píšou média o textech alba reagujících na současnou politickou situaci. Nejvíc bluegrassových taktů najdeme ve skladbě Jungle Bird. Kdo nemá chuť na složité kompozice, může začít u ní.
Wiliamson Branch – Free : velmi slušná rodinná kapela, takže i holčičí zpěvy (pozor, neúplná první píseň)
Larry Cordle -Tales From East Kentucky : po celo-gospelovém albu vydává Larry další s „normálním“ novým materiálem.
Clay Hess – Cold and Lonely : zkušený muzikant tentokrát s vlastní a špičkovou kapelou (taky první věc necelá)
Luke Morris – Further Down The Line : mladý zpívající talent s mandolínou a kytarou vydal debutové EP.
Trinity River Band – Unbroken : další parádní rodinná kapela, 5 Harrisů, BG a country, vkusně a krásně. Jejich páté album. Dušan tu psal o jejich druhé desce. Mrkněte na jejich verzi Seven Bridges Road – znáte od Eagles nebo ProfiDeformace.
High Fidelity – Hills And Home : velmi tradiční kapela ve stylu 50.let, vyjde 3.8.
A na závěr jedno čerstvé video – Billy Strings s kapelou na minirecitálu pro časopis Paste.
Michal Hromčík, Brno
Love Canon živě, Chuck Norris na dobro! Pardon – Jay Starling. Dva kompletní sety ve Station Inn předevčírem. Asi trochu zlobí synchro, obraz nesedí o kousek se zvukem. Že by to byla daň za verzi zdarma a platící abonenti to měli v pořádku? I tak zajímavé pokoukání. Prvních 10 minut se dá přeskočit, pak začíná muzika. https://www.facebook.com/stationinn1974/videos/1843603389088350/ . Na housle Mike Barnett. Jay zazpíval i jednu tátovu Seldomáckou. I když jak říká kytarista Jesse Harper: nevím jak vy, lidičky, ale já když se řekne „old time“ si představím jak jsme sedávali s dědou a babičkou u krbu a spolu koukali jak v telce hraje Eddie Van Halen… V druhém setu zařadili klasiku Doin‘ My Time. Celkově výborné, stejně jako studiová alba.