Kejvoš bloguje

Ahoj kolegové bluegrássáci, posluchači, příznivci, kritici a vůbec všichni. V sobotu 18. srpna 2007, se nám poštěstilo zahrát si na téměř ryze folkovém festivalu Újezdské babí léto, což mně donutilo napsat pár řádek a zamyslet se nad tím, jak to s tím pidlikáním u nás v Česku vůbec vypadá.

Vůbec se totiž po přečtení různých reakcí na příspěvky a články tohoto webu nedivím, že to s tím bluegrassem u nás směřuje jaksi do divně, nebo dokonce do špatně. Můžete si myslet co chcete, ale po sobotě mne opravdu nálada na pomlouvání se mezi sebou a občasné narážky na folkaře přešla. Je pomalu konec sezóny, a tak trochu bilancuju. Když se podívám zpět na „největší“ festival ve Strakonicích, musím vzhledem k našemu sobotnímu zážitku konstatovat, že slovo největší je přinejmenším k smíchu. Nejsem asi sám, kdo si všímá, že rok od roku je na festivalu takového formátu čím dál méně lidí. Nechci ale mluvit jen o Strakonicích, týká se to většiny festivalů. Proto mě tedy opravdu šokovalo, že na folkový festival, o kterém jsem se já konkrétně dozvěděl až z pozvánky, může přijít cca 3500 platících diváků (viz foto)! Tím se vůbec nechci dotknout pořadatelů BG festivalů, spíš naopak se divím, že pár pořadatelsky skvělých BG akcí u nás ještě vůbec je, ale proč tam tedy nechodí lidi?

Podotýkám, že takovou atmosféru jsem v životě nezažil, skvělý lidi, kteří do vás pumpujou energii, broukají si melodii, kterou možná nikdy neslyšeli, absolutně bezprostředně a nezáludně reagují, to člověku opravdu pohladí dušičku. Je škoda, že toto se bohužel na BG festivalech jaksi neděje. Na BG festivalech je poslední dobou spíše tradicí, že většinu posluchačů tvoří právě nehrající muzikanti a místo povzbuzení častují vystupující muzikanty hodnocením bezvýznamných chyb a přihříváním si vlastní polívčičky na jejich úkor.

Berte tuto stať opravdu jenom a pouze jako blog. Na nikoho tím nemířím, jenom si tak říkám, že když si tady svorně dosti často bereme folkáče do huby, zajeďme se někdy podívat právě třeba na výše zmiňovaný folkový festival, pak nás pomluvy a zbytečný rozbroje mezi námi bluegrássáky určitě přejdou a možná začneme všichni přemýšlet o tom, co děláme špatně. Abych nebyl jen skeptikem, je třeba říct, že se objevují první vlaštovky, a to aktivity typu Modrá zóna, Modrá struna, nebo mojí maličkostí a dalšími podobnými šílenci 🙂 připravovaný projekt směřující k oživení zimního BG „spánku“ s názvem Don´t kill the Bluegrass… Ale o tom jindy.

Co tedy dodat… Jen houšť!

Kejvoš