Vánoce s tradicí

Vánoce už jsou zase tady. Ten zažitý a neměnný rituál úklidu, vánočních nákupů letos ovšem přišel, zdá se mi, poněkud brzy a ještě hrubě zasažen smutnými událostmi předchozích dnů. Zkusme to o trochu veseleji, co takhle opravdové tradice? Myslím tím házení střevíce, lití olova, rozkrajování jablíček nebo vypouštění lodiček ze skořápky ořechu? A přemýšleli jste nad smyslem, třeba právě lodiček ze skořápky?

Důležité je, aby si lodičku vyrobil každý sám, potom už Vám chování lodičky napoví, co můžete očekávat v tom roce příštím, tedy, alespoň pokud jí položíte otázku, se kterou si „poplave“ … Jestliže lodička zůstane u břehu, znamená to, že v příštím roce se nic nezmění a vše zůstane při starém. Když se hned potopí, tak je jakákoliv snaha o zlepšení situace k ničemu. Naopak – když se při plavbě dotýká jiné loďky, značí to lásku a přátelství, rovněž utvořený kruh s ostatními symbolizuje bezproblémové soužití, vzájemnou úctu, přátelství a toleranci. Opakem toho je zastavení se uprostřed ostatních, zde je nutná pomoc a ochrana zranitelného a citlivého jádra majitele lodičky. Pokud se lodička vydá na útěk z dosahu kruhu, pravděpodobně majitel v nadcházejícím roce rodinu opustí. Beze směru se lodička točí v kruhu? To je znamením nerozhodnosti a neuvědomění smyslu a motivace života.

A teď ještě pár pověr ke štědrovečernímu stolu, ve dnešní době spíše k pobavení, než k velkým obavám.

Traduje se, že: by mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů, magickou moc má ubrus nebo řekněme plachta, pokrývající stůl. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup. Večeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny. Nu, tenhle zvyk ještě dokážu přenést do dnešní doby, ovšem další tradicí je, že kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv. Tak tedy, to my zcela běžně pod stolem míváme sekeru, to je jasné. Zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná. I tady mám jasnou představu, jak davy vybíhají z paneláků a zakopávají zbytky kapra a salátu. Vdavekchtivé děvče má na Štědrý den jedinečnou příležitost. Stačí, když tajně sebere devět patek od vánoček a do roka je pod čepcem. Ano, ano, už vidím, jak lepé děvy frčí do pekáren, kupují zde čtyři a půl vánočky, doma je hezky ořežou, jak jinak než na tajňáka, to určitě nikdo nepozná…. A závěrečná perlička na konec, večer před Štědrým dnem si položte k posteli ořech. Po probuzení ho rozlouskněte a snězte. Po celý rok by vám měly dát pokoj blechy a štěnice. I teď mám bujnou fantazii, blechy a štěnice se mění v úředníky a rázem stojí za to, takovýto zvyk dodržet.

Ať už zvyky a tradice držíte či nikoli, přejeme Vám, našim čtenářům, krásné a hlavně klidné svátky. Aby se Vánoce staly opravdovými, zkuste v sobě probudit toho opravdového ducha Vánoc, ať z nich máme víc než jen materialistický třídenní maraton s kupou drahých dárků, chtěným obžerstvím a úbytkem peněz na bankovním účtu.

Šťastné a veselé!