What’s Goin’ On / Lies / Every Heart Will Have It’s Day / Indian Summers Let You Down / Trial Separation / The Green in My Eyes / A Love Song / Forever Blue / The Lord Came Down and Spoke to Me / No Bad News / Love Can Take Forever to Forget / The Book

(Labels: John Pearson / Independent)

V pátek 20. března 2015 si na svoje přišli všichni konspirátoři, fatalisté, vyznavači různých kultů, čekatelé konce světa a podobné partie. Nakonec nám ale měsíc slunce nesnědl, mohli jsme si vydechnout a jako bych parafrázoval název následujícího alba… žádné špatné zprávy. Ačkoli… zní to až neuvěřitelně, že v současném světě, kterým hýbou různé digitální technologie a internetová připojení, je těžké najít informaci o nějakém hudebníkovi. Ale navzdory tomu to tak je. Hledal jsem různé cestičky a zdroje, jak zjistit něco víc o panu Clinchovi, ale marně. Psal jsem, prosil, vyhrožoval, dopředu děkoval, opěvoval, naříkal, ale narazil jsem jen na ticho jako v hrobě. Ale neodradilo mě to a přece jen jsem se rozhodl, že vám tohle album představím.

Je hned několik důvodů, proč si ho poslechnout. Prvním může být skutečnost, že producentem je fenomenální instrumentalista Cody Kilby z doprovodné kapely Rickyho Skaggse Kentucky Thunder. Ten do nahrávacího studia pozval muzikanty z Del McCoury Bandu a mnohé další a je to na výsledku znát. Dalším důvodem je motivace, proč tohle album vzniklo. Pan Clinch chtěl svým vnoučatům dokázat, že není věčně zamračený samotář, který žere děti a psy a rozhodl se to udělat touto cestou. Jak tvrdí, vnoučata ho za to zbožňují a je cool. Celkově působí album sympatickým dojmem. Nezáleží na tom, jaký jste zpěvák nebo hudebník, protože i ti skromnější a možná méně talentovaní dovedou nahrát vynikající věci. Často se mi dostanou do rukou alba, která jsou po technické, aranžérské a hudební stránce fenomenální. Ale nezaujmou mě. Protože to není jen o tom, že si na nahrávání pozveme nejlepší muzikanty, které známe, a ti tam předvedou okouzlující výkony, za což dostanou zaplaceno, a tak se patří. Tohle album však má nejen mozek, ale především srdce a duši. A je to poznat.

Je na něm 13 originálních skladeb, které se příjemně poslouchají a točí se na pomezí moderního a tradičního bluegrassu. První píseň What’s Goin’ On je temperamentním začátkem a autor tady nepřímo vzdává úctu svému producentovi. Živelnost této skladby se přenáší i na další píseň Lies, kde je slyšet pěkné prolínání mandolíny a kytary. Tady ale Kanaďan Clinch naráží na limity svého hlasového rozsahu, kde má problémy především ve vyšších polohách. Ale i tak určitě zpívá lépe než já. Balzámem na duši na tomto albu je nashvillská zpěvačka, která má podobný hlas jako Dolly Parton zamlada a její jméno je Val Storey. Po jejím citlivém zazpívání Indian Summers Let You Down jsem se rozhodl, že už nikdy nebudu mít rád babí léto. „Ukradl mi srdce a udělal mě tím, čím jsem… na opuštěné železniční trati slyším pískání, ale to tě nepřivede zpět…“ Nádhera! A to si tuto zpěvačku můžeme vychutnat nejen ve vícehlasech, ale i v dalších dvou skladbách jako sólistku a stává se tam především specialistkou na písně o lásce. A Love Song je pomalá píseň, která je zahraná pouze s kytarovým doprovodem. Po ní následuje gospel The Lord Came Down and Spoke to Me s jednoduchou akordovou strukturou, která se dostane velmi rychle do uší a ke konci už si ji můžete pozpěvovat. To samé platí i o swingově-bluesové titulní skladbě No Bad News, kde si na svoje přijdou milovníci zvuků dobra. Album končí valčíkem The Book, který je klasickým příběhem o Bibli a hříšníkovi, který ji otevírá. „Našel jsem lásku a láska našla mne.“ Věřím, že někdo najde lásku i v tomto projektu…

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)

https://www.cdbaby.com/cd/clinch2