CD: Flatt Lonesome – Runaway Train

You’ll Pay / Still Feeling Blue / You’re the One / In the Heat of the Fire / Don’t Come Running / In the Morning / Road to Nottingham / New Lease on Life / Casting All Your Care on Him / Mixed Up Mess of a Heart / Letting Go / Runaway Train

Kelsi Robertson Harrigill (mandolin, vocals), Charli Robertson (fiddle, vocals), Buddy Robertson (guitar, vocals), Dominic Illingworth (acoustic bass), Michael Stockton (dobro), Paul Harrigill (banjo)

https://itunes.apple.com/us/album/runaway-train/id1025147156
https://www.facebook.com/FlattLonesome

Stalo se mi vloni, že jsem po čase zavítal do Hornej Poruby na můj oblíbený festival. Potkal jsem tam mnohé známé, kamarády, poslouchal dobrou muziku u klobásy a kofoly (protože jsem šoféroval), ale navzdory tomu mě zahalil jakýsi smutek. Zdálo se mi, jakoby se tu nic nezměnilo. Krásné prostředí, dobří lidé a stále ty samé kapely. Především slovenské. Jakoby se zastavil čas a bluegrassová hudba se na Slovensku někde zasekla a přestala produkovat mladé nadějné muzikanty a sympatizanty. Jako kdyby to někde končilo mojí generací třicátníků, až na pár výjimek, a dál zůstalo vzduchoprázdno, které neměl kdo zaplnit. Možná žiji už příliš dlouho v zahraničí a nevidím talenty, které se někde objevily. Nevím. Jsem ale rád, že svět se točí dál a především v USA je tato produkce na úrovni a neustále vznikají mladé kapely přinášející nové nápady a kus kvalitního muzicírování. A toto můžeme směle říct také o Flatt Lonesome.

Kořeny kapely sahají do doby, kdy pastor Dolton Robertson se svojí manželkou Lisou založili kapelu s názvem Sandy Creek Revival. Samozřejmě tam nezůstali sami a na pomoc jim přišly jejich děti Kelsi, Buddy a Charli. Rodinu naplno spojila láska k bluegrassu a ta naštěstí přetrvává. Děti však vyrostly, zatoužily po vlastní kariéře a nechaly starší odpočívat. Na řadu přece přišla nová generace, a tak se trojice sourozenců dala dohromady s kontrabasistou Dominicem Illingworthem, banjistou Paulem Harrigillem a dobristou Michaelem Stocktonem. Na pódia pak společně zaútočili výrazněji než větrná smršť Paulína na Slovensko a rozhodli se pro název Flatt Lonesome.

Už na svých prvních vystoupeních získali uznání, úspěch a v Nashvillu i ocenění na soutěži SPBGMA Band Championship. Psal se rok 2012. Od radosti se Kelsi provdala za Paula, takže zklamala větší část svých mužských fanoušků. A aby to nebylo všechno, podepsali také smlouvu s velkým vydavatelstvím Pisgah Ridge Records a mohli se pustit do nahrávání svého prvního alba. To neslo stejný název jako kapela a vyšlo v lednu 2013. Minulý rok získali na akci IBMA ocenění „Stoupající kapela roku“. To je jedno z těch nejpříjemnějších ocenění. O charakteru skupiny svědčí i to, že se ochotně věnují dětem, učí je lásce k hudbě a pomáhají jim v hudebních začátcích.

Letos světlo světa spatřila jejich třetí nahrávka s názvem Runaway Train. A určitě nezklamala, protože jsem byl výsledkem jejich práce maximálně okouzlený. Na tomto albu se určitě nachází všechno, co má správná bluegrassová nahrávka obsahovat a tím pádem si na chuť přijdou všichni. Kapela předvádí moderní zvuk s progresivními aranžmá, ale je znát i jejich úcta k tradici a z čeho vycházejí. Okouzlující jsou jejich vícehlasy, ačkoli někdy (ale to už bylo i při jejich předcházejících počinech) by se dalo říct: „Pěkně zpíváš, jen prosím tě, nekřič tak u toho.“ Jejich vokály mají ohromující sílu, místy až sborovost se zřejmým gospelovým nádechem. Toto je ke slyšení hned v úvodní originální písni You’ll Pay, která má strhující tempo. Jakýmsi zvláštním způsobem až zalézá pod kůži. Pro milovníky rychlosti (a to nemluvím o filmech Rychle a zběsile anebo Need For Speed) je určena i v pořadí další nahrávka s názvem Still Feeling Blue. Tato country klasika se objevila před více než čtyřiceti lety na albu Grama Parsonse a navzdory svému depresivnímu názvu nutí do tance. Bluegrassoví pamětníci ji budou znát i z repertoáru kapely Country Gazette a nutno přiznat, že sound této svižné skladby se v podání Flatt Lonesome hodně držel „gazettovské“ předlohy. O tom, že to kapela umí i pomalu, svědčí také následující kousek, který si šestice půjčila od dalšího country hudebníka – Dwighta Yoakama. Musím pochválit mladickou dravost, neboť se mi sluchátka nelepila k uším, jak je tomu v neuvěřitelně sladkém originálu. No, Yoakam věděl, jak lámat srdce. Avšak kapela umí komponovat i vlastní sladkosti. Tak je tomu ve skladbě In the Morning. Tuto baladu napsala a také nazpívala Kelsi Harrigill. Krásným příspěvkem do archivu moderního bluegrassu je titulní skladba Runaway Train. Nepleťte si to s kultovní skladbou od rockové kapely Soul Asylum, která nesla v sobě neuvěřitelně silný odkaz. Pamatujete se na rok 1993? Ale vraťme se do současnosti a k Flatt Lonesome. Kromě uvedených skladeb se Harrigillovci podíleli ještě na In the Heat of the Fire, instrumentálce Road to Nottingham, Casting All Your Care on Him a další srdcervoucí oddychovce Letting Go.

Celkově je album nadupané výbornou hudbou podpořenou kvalitními sólovými zpěvy, vícehlasy, ale i mistrovským instrumentálním uměním. V magazínu Bluegrass Today tuto šestici označili „skupinou, jakou bluegrass potřebuje právě teď“ S tímto se maximálně ztotožňuji a smekám klobouk před tím, co tyto neokoukané tváře dokázaly za necelých pět roků své společné existence.

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)