CD: Křeni – Lucky Man

1. LUCKY MAN / 2. GENTLE ON MY MIND / 3. MY BEST FRIEND / 4. OUR LIFE IS NOT A LOVESONG / 5. ICY WIND [instrumental] / 6. MY DAILY PLAN / 7. PODZIMNÍ PÍSEŇ / 8. BUT I DO / 9. IN MY NEXT LIFE / 10. TY JSI A JÁ JSEM / 11. POZOR NA PSA [instrumental] / 12. I KNOW THAT YOU MISS ME / 13. A BETTER DAY

ONDRA KOZÁK – kytara, housle (8), zpěv – lead (1,2,9,13), tenor / MICHAL WAWRZYCZEK – banjo, piano (12), zpěv – lead (4,6,8,12), tenor / LUKÁŠ RYTÍŘ – kontrabas, zpěv – lead (3,10), baryton / VÍTEK HANULÍK – mandolína, kytara (8), zpěv / KAREL ZAČAL – dobro, zpěv – lead (7)

Na novém CD mohli Křeni klidně pokračovat v zajetém stylu a po předchozí desce sypat z rukávu podobné, stejně usazené a kvalitní, podpořené prodejností a odezvou publika. Ale oni si řekli: NE! Dobře udělali: hlavním dojmem z jejich právě vyšlého čtvrtého alba je pokračující hledání dalších forem pro své umělecké vyjádření. Jen dvě písně jsou převzaté, všechno ostatní je vlastní – včetně dvou instrumentálek. Pojďme se na nové dílo podívat blíž.

Pár zvlášť sympatických momentů: (čísla v závorkách označují skladby podle jejich pořadí na CD)

Příjemný barytonový témbr: Michalovy, Karlovy i Lukášovy nižší polohy (4, 6, 7, 10, 12) jsou stejně osvěžující, jako když po všech těch podobných horalských tenorech zazpívá Adam Steffey. No, na druhou stranu jsou intonace i frázování tamtéž možná občas trochu velkorysé ;o).

Výborná sólová kytara: jiné nástroje taky bezva a plné nápadů, podle mě na tomto CD vynikají Ondrova sóla. Výborně vymyšlená i zahraná, tón i frázování vyzrálé – i oproti předchozí desce krok nahoru. Závidím. Moje oblíbená sóla jsou (3, 13).

Pěkná aranžérská místa: třeba změny nálady změnou rytmu (3), odvážné aranže zpěvu (4), a vůbec zajímavé použití efektů pro větší barevnost (14*).

Bonus track: ten mi přijde jako nejzajímavější i nejzábavnější z celého alba. Nevím kdo z kapely chodí s nějakou Luckou, že podle toho pojmenovali celou desku. Že by jich bylo víc? Nebo je to podle písně (1). Každopádně nejzajímavější píseň alba (14*) je schovaná, neuvádí se vůbec v bookletu. Ani nevíme jaký je její název, pracovně jsme si ji u nás doma nazvali „Hudbou mluví všichni“. Je třeba přečkat nebo přeskočit po dohrání posledního uvedeného kusu (13) generálpauzu dlouhou 60 vteřin (pozice 3:34 až 4:34). Tam čeká něco, co jsme od Křenů a zřejmě ani od jiné bluegrassové kapely ještě neslyšeli. Vtipný text s výstižnými charakteristikami jednotlivých členů – hoši si umí udělat legraci ze sebe samých. Hip-hopový podklad, Michal Wawrzyczek zdařile rapuje a akustické nástroje vkusně dokreslují, ostatní kluci se v rapu přidávají na podporu vybraných frází. Odkaz Billa Monroea správně pochopený (dovolím si tu citovat Helenu Bretfeldovou z jiné recenze). Namísto plagiátu stylu zpoza oceánu a textu někdy podobně kýčovitého jako mnohé naše dechovky (to se v českém bluegrassu občas taky najde) tu máme aktuální autentickou výpověď a odvahu prezentovat nápady s kombinací stylů. Hudebně vstupuje kapela taky do nových území – neuvádí v bookletu kdo a jak vyrobil bicí a perkusivní podklady, ani jaké zvukové efekty použili na zpracování některých stop, ale evidentně tam něco takového proběhlo a výsledek je fajn. Text podle mého skromného soudu vede o koňskou délku nejen před zbytkem alba ale asi i před většinou další české BG produkce.

Vtipný a průkopnický kousek, a věřím že pro někoho také inspirativní. Nečekám, že by se taková píseň chytila na jamech – na to je moc osobní respektive kapelní. A hudebně přece jen trochu monotónní, položená hlavně na textu. Ale v mém mp3 přehrávači vede hitparádu a ještě nějakou dobu bude. Jen tak dál, chlapi! Banjo se v hip-hopu a funky rytmech vyjímá moc dobře, nápadité banjové sólo by i tady určitě slušelo. Další akustické nástroje mají stejné šance, záleží jen na nápadu a fantazii. Slyšeli jste třeba Groovegrass nebo Gangstagrass? Mimochodem, ještě jsem zvědavý na živou verzi tohoto tracku na některém koncertě Křenů…

Co mohlo být lepší:

Celkový zvuk: Nevím, kde udělali soudruzi z NDR – pardon, ze Zlína – chybu (v masteringu?). Jistě zato vím, že klukům na zvuku záleželo a připlatili si za odborníka. I tak jsem při prvním poslechu na kvalitní sluchátka (u obyčejných nebo za jízdy v autě to vůbec neregistrujete) měl dojem, že nahrávka zní zastřeně jak přes tlustou deku. Jiná úmyslná zvuková koncepce nebo jen moje uši? No přiznám se, že hned u první skladby jsem podezíral taky starý referenční discman Sony a kontroloval všechna nastavení. Nebylo to v tom. Nakonec jde jen o detail, nic zásadního.

Anglická výslovnost: občas zní spíš česky (1, 3). Bojujeme s tím všichni, kdo zpíváme anglicky. Čest výjimkám ve výslovnosti, kterými jsou třeba Ralph z Vysočiny (ten už se stejně narodil multijazykový) nebo pražský Prdelka. Anglicky psané texty co do kvality si komentovat netroufám, to můžou spíš ti, co jsou v tom jazyce doma od narození.

Zajímavé CD hlavně kvůli skrytému bonus tracku, ale i jinak pozoruhodný počin této dál vyzrávající kapely. Křenům přeji zdar v dalším objevování svěží muziky a v získávání nových posluchačů…

PS: Osobní poznámka – Poslední dobou to vypadalo, že jakmile něco pochválím (samozřejmě zaslouženě), hned se to sepsuje. Pochválil jsem spojení GrassCountry s Drivem a vzápětí se rozklížilo. Stejně tak Waterflow s výtečnou zpěvačkou Loes vzalo jiný směr, jen co vyšla recenze. Zpěvačka se odloučila a všechno je jinak (CD je výborné, to platí). Křeny to ani trochu nevylekalo. Klidně si troufli chtít i druhou recenzi ze stejného pera. Nakonec podle matematického pravidla dvakrát mínus by se mělo změnit na plus, tak by druhá recenze teď Křenům měla přinést štěstí (a nevím, že by první uškodila). A když mají odvahu pustit se třeba do rapu kombinovaného s akustickými a bluegrassovými nástroji, není třeba si o ně dělat starosti. Přeji příjemný poslech.