(Rok vydání: 2005, Good Day Records, GD 047, celkový čas 44:49)

Dueling Fingers / Foggy Mountain Special / Záchranná mise (Rescue Mission) / Luboš a Láďa / Gorcova noční můra / Pony Express / Bražec Swing / Strakonice / Nashville Blues / Old Joe Clark / Banjo v trávě / Banjo Bus / In the Morning We Will Find Our Way / Dueling Banjos

Banjisté Luboš Malina a Martin Fridricha jejich hudební hosté natočili zajímavé a na našem trhu jistě neobvyklé album Dueling Fingers. Vůdí osobností celého alba je nepochybně Luboš Malina již podle poznámek v bookletu a aranží, na kterých je znát jeho typický rukopis. Tyto dva mistry svého nástroje doplňuje jádro kapely Druhá tráva (Luboš Novotný – dobro, Emil Formánek – kytara a Petr Surý – kontrabas) a další přizvaní muzikanti (Pepa Malina – housle, Zdeněk Jahoda – mandolína). Musím se přiznat, že ač je na přebalu uveden také Pavel Malina, na albu jsem jeho autoharfu v intru písně Old Joe Clark nezaslechl. Rád bych zjistil, zda je chyba na straně mých uší nebo konečných úprav při masteringu.

Malina je hudebník s úžasným hudebním citem a je stejně dobrý i v aranžování skladeb a jejich obsazování. Celkový zvuk studiové kapely je velice kompaktní a celá deska má asi nejbluegrassovější charakter ze všech čtyř sólových projektů Luboše Maliny. Zatímco první spíše newgrassové album doslova tryskalo nápady, skrytými do té doby v šuplíku, druhé album Piece of Cake je v souladu s názvem skutečně lákavým zákuskem po tom prvním a má lehce folkový nádech. Třetí album už má pevnou koncepci, je plné duetů s nejrůznějšími nástroji a hlasy. Na čtvrtém albu dvě banja ve všech skladbách evokují starý zvuk Poutníků, který z velké míry stál právě na tomto zdvojeném efektu.

Inspirací pro Malinu byla nahrávka Erica Weissberga a Marshalla Brickmana. Malina s Fridrichem si z více než 40 let staré desky New Dimensions in Banjo and Bluegrass (nebo možná z o 10 let mladšího sourozence – soundtracku k filmu Deliverance) vypůjčili klasické skladby Dueling Banjos, Old Joe Clark (s jejíž harmonií si Malina po slovansku lehce pohrál) a Weissbergovu Pony Express. Dále na albu najdete dva klasické kousky od Earla Scruggse zahrané s vtipem a současně respektem. Zahraniční zdroje uzavírá píseň Rescue Mission od Krise Krisstofersona, Křesťanem otextovaná jako Záchranná mise. Těšil jsem se na inzerovaný duet Roberta Křesťana s Míšou Leichtem. Možná právě pro to těšení je pro mne nakonec píseň Záchranná mise mírným rozčarováním. Pánové bohužel nezpívají ani vteřinu v dvojhlase, ale pravidelně se střídají po slokách ve dvou dějových liniích přiběhu. Melodie písně je ovšem velmi zajímavá a v nápadité aranži s dominujícím dobristou Lubošem Novotným má skladba své kouzlo. Musím se přiznat, že text mne zaujal už méně. Autoři sáhli také zhruba stejným dílem do svých šuplíků, takže na albu najdeme tři Malinovy instrumentálky plus jednu píseň, Martin Fridrich přispěl třemi povedenými instrumentálními kousky. Jejich skladby jsou tu více (Fridrichovy) tu méně (Malinovy) vyčnívající z bluegrassového kabátku a všechny jsou postaveny na zajímavých nápadech.

Na albu je druhá zpívaná skladba, duet Katky Garcia s Peterem Rowanem s předlouhým názvem In The Morning We Will Find Our Way (Dream Baby, Dream). Z každé písně, kterou na Malinových předchozích albech zpívá Katka Garcia jsou slyšet hudební vlivy z její domovské kapely Dún An Doras. Nejinak tomu je v této písni, která se určitě melodií nijak posluchači nepodbízí, jak se doznává Malina v bookletu. Přimlouvám se za jakoukoliv další píseň v tomto složení, oběma velice pěkně ladí hlasy.

Bluegrassové špičky dobře vědí komu svěřit nahrávání a mastering svých projektů, jména zvukaře Jiřího Maška a Petra Vavříka u mixu už sou samy o sobě zárukou kvalitního zvuku celé nahrávky. Stručně shrnuto, Malinovi s Fridrichem se povedlo nahrát na české poměry nadprůměrné album s jasným záměrem, které určitě zaujme čestné místo ve sbírce každého bluegrassového fanouška.

Malá poznámka na závěr: Je pravda, že podle britské angličtiny by měly být ve slově dueling z názvu alba asi dvě L. Ale bluegrass je navýsost americká hudba, a bude rozumnější přiklonit se k americké verzi s jedním L, přestože se to anglofilům zatíženým na ostrovní angličtinu nemusí zdát tak úplně košer. Nakonec se album jmenuje tak jak si jeho autoři bendžisté ( nebo podle pravidel českého pravopisu snad lépe bandžisté) přejí.

Japhy