Grand Opening / Black Dog / Thunderstruck / The Trooper / Ich Will / Paradise City / Nothing Else Matters / Over The Hills And Far Away / Seek And Destroy / Holy Diver / Run To The Hills / You Shook Me All Night Long / Cemetery Gates
Musicians: Irwin Remmel, Pukki Kaalinen, Puikkonen, Hermann, Wild Till Hiltunen / Universal Music
Zastavil jsem jednoho kolegu a říkám mu: „Pustím ti verzi písně Nothing Else Matters, jakou jsi ještě neslyšel.“ Je sice mladší než já, ale je to talentovaný zpěvák a imitátor a má neuvěřitelný přehled v populární hudbě. Po prvních tónech začal komentovat: „To je banjo, ne? A toto nějaké cello nebo kontrabas? Líbí se mi to.“ Hodnotil, když se píseň rozběhla. Podíval se potom na seznam skladeb, které byly na albu, a vyhrkl: „Thunderstruck, to je AD/DC, ne?“ Pustil jsem mu to. „Ano, je to od AC/DC. Zajímavě zahrané. Co to je za kapelu?“ A tak jsem mu představil Steve’n’Seagulls. Navzdory tomu, že z bluegrassu možná neslyšel jedinou celou skladbu, jeho reakce mě přesvědčily k tomu, že napíšu pár slov o této kapele. Přiznám se, že mám trochu obavy, jaké budou dojmy čtenářů tohoto specializovaného hudebního portálu, ale na druhou stranu je třeba do toho jít.
V posledních letech je v bluegrassu populární vlna předělávání skladeb z různých jiných žánrů. Nemluvím tak jen o country, gospelu, swingu nebo folkové hudbě, ale stále častěji sem pronikají skladby popové, rockové, nebo taneční a dostávají tak nové úpravy a různá pojetí. Na této vlně se veze i pětice hudebníků z Finska, kteří si říkají Steve’n’Seagulls. I když se jako muzikanti znali už dost dlouho, dohromady jako kapela se dali zhruba před dvěma roky. Jak říká člen skupiny Puuki Kaalinen: „Původní nápad byl pouze jakýmsi konceptem kapely, která by měla zahrát asi dvacet vystoupení v různých restauracích, ale bylo to příliš zábavné na to, abychom to opustili.“ A tak pokračovali společně. Chlapci mají různou hudební minulost a profesionálně hrají déle než deset roků. A jak říkají: „Hráli jsme všechno, od taneční old-timeové hudby, až po hardcore.“ Samozřejmě nejtěžší bylo vybrat, které skladby by měli hrát. Jak Puuki vzpomíná: „Hrajeme skladby, na kterých jsme víceméně vyrůstali. Píseň musí mít určitý charakteristický rys, například nějakou rytmickou figuru anebo kousek melodie, kterou můžeme přenést do naší instrumentace.“ A tak postupně začali na YouTube kolovat jejich první videa. Nejdřív to byla předělaná skladba od AC/DC, kterou jsem už zmínil, s názvem Thunderstruck. O jejím obrovském úspěchu svědčí, že doteď ji vidělo víc než 12 milionů zvědavců. Následovala další předělávka od rockové kapely a jejich první oficiální videoklip You Shook Me All Night Long. Mohu jen říct, že chlapci se tam výborně bavili (lyžování za traktorem, hokej s členkami finského národního ženského týmu) a snad i tohle byl jeden kamínek z mozaiky, který mě přesvědčil, že si mám jejich první album s názvem Farm Machine poslechnout.
Kapela přistupuje ke svým skladbám s originalitou, kreativitou v aranžmá a je z nich cítit těžkou pohodu a bezkonkurenční bláznivost. Tím to má kousek od serióznosti, navzdory tomu je tam zřejmá muzikantská vyspělost, zralost, nápaditost a láska. K tomu třeba přičíst i charakteristický rockově drsně laděný hlas kytaristy Remmela a chlapské vokály. Přiznám se, že originály většiny skladeb jsem neslyšel, protože jsem nikdy nebyl extra zatížený na rockovou nebo hardrockovou hudbu. Výborně je však provedená pohodová věc původně od další severské kapely Nightwish s názvem Over The Hills And Far Away. Snad nikomu nemusím představovat píseň Nothing Else Matters, která patřila k největším hitům od Metallicy. Kapela tu projevuje svoji originalitu, rytmickou zdatnost a zajímavou nápaditost. Přestože tady významnou úlohu hrají bicí (jaká by to byla rocková hudba bez nich?), je zde navíc zajímavá kombinace akordeonu, banja, mandolíny a kontrabasu. Tím se to stává poslouchatelné právě pro nás, příznivce bluegrassu. „Byli jsme překvapeni dobrými reakcemi bluegrassových fanoušků. Mysleli jsme si, že se budou vyhýbat tomuto druhu crossoveru, ale ukázalo se, že jsme se mýlili“, řekl mi kontrabasista Ruuki. „Jednoduše se nám líbí překračovat žánrové hranice a kombinovat rozličné ingredience.“
Kdyby věděl Bill Monroe, co se bude dít v rámci jeho posvátné hudby, asi by se nepokojně začal obracet v hrobě a raději by spálil svoji mandolínu. Navzdory tomu je dobré, že jsou na světě kapely jako Hayseed Dixie, Steve’n’Seagulls, Iron Horse, Hot Buttered String Band, Gangstagrass a další podobné. Dělají tuto hudbu barevnější. Je zjevné, že vývoj jde dopředu a my živí se musíme rozhodnout, jestli půjdeme s vývojem nebo zůstaneme přešlapovat na místě a dokola budeme poslouchat to staré. Já už se rozhodl.
Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)
http://www.levykauppax.fi/artist/stevenseagulls/farm_machine
https://itunes.apple.com/us/album/farm-machine/id973343962
https://www.youtube.com/watch?v=cZS12RiBQ3o#t=97