CD: Svaťa Kotas Band – Land of Endless Joy

(P/C-2007, vlastním nákladem, http://www.skband.cz , celkový čas 35:32)

THE ROADS (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek) / LEAVE ME… (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek) / SEARCHER FOR NOTHING (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek) / LAND OF ENDLESS JOY (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek) / LATE SUMMER (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek) / SILVER TOWN (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek) / BURRY ME BENEATH THE WILLOW (traditional) / AUTUMN RAIN (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek) / SOMETHING TO SAY (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek) / ROBIN´S PUB [instrumental] (Svaťa Kotas) / HAVE YOU EVER SEEN THE RAIN? (J. C. Fogerty) / SONG FOR ME (Svaťa Kotas, Tomáš Vojtek)

SVAŤA KOTAS BAND: SVAŤA KOTAS – banjo, guitar / NATÁLIE HAVRDOVÁ – lead vocal, mandolin, tenor vocal (5) / TOMÁŠ VOJTEK – guitar, vocal / MARTIN MIKL – dobro, vocal / SVATKA ŠTĚPÁNKOVÁ – upright bass, lead vocal (5), vocal

HOSTÉ: LUBOŠ MALINA – whistles / PEPA MALINA – fiddle

Nahráno ve studiu PARADOX Hodonín (17. – 27.2 2007) / Mix, mastering – Svaťa Kotas (březen – květen 2007) / Produkce – Svaťa Kotas

Při poslechu alba Land of Endless Joy napadne asi většinu posluchačů následující všehodnotící jednoduchá věta – tohle je precizní studiová práce. Ostatně od kapely, které šéfuje tak výrazný a vynikající hudebník a zvukař, jakým je Svaťa Kotas, se ani nedal dopředu očekávat projekt, jemuž by se mohlo něco zásadního vytknout. Hudba na této desce plyne od začátku do konce jako voda směrem, které jí určuje řečiště vytvořené letitými zkušenostmi kapelníka, mezi břehy bluegrassu, folku, mezi občasnou vyvýšeninou nové akustické hudby a dalších vrcholků vlivů, kterými všestranný muzikantský veterán Kotas za svého života prošel. A nebylo jich málo…

Devět z jedenácti zpívaných skladeb na desce složil autorský tým Kotas – Vojtek. Kotas, plodný a zkušený skladatel, je tady nositelem a autorem velice silných a širokému spektru posluchačů příjemných melodických linek, podle mého názoru už v okamžiku zrodu skládaných se záměrem oslovit nejen bluegrassové publikum.

Z hudebního hlediska se nedá obsahu desky téměř vůbec nic vytknout. Snad jen to, že právě ona preciznost celkovému dojmu odebrala z nahrávky místy živost až živelnost, která zde vzhledem k virtuozitě muzikantů přece jen mohla být slyšitelnější. Nicméně, tenhle můj niterný pocit rozhodně neplatí paušálně na celou desku a například ve skladbách „Silver Town“, „Autumn Rain“, „Robin´s Pub“, „Have You Ever Seen The Rain?“ je živosti v dostatečné míře. Navíc, pokud zmiňuji jistou sterilnost některých skladeb na desce, objektivně se domnívám, že si ji běžný posluchač není schopen uvědomit bez současného srovnání s jinými projekty (zejména zahraničními).

V písničkách vás osloví především sólový zpěv Natálie Havrdové, skvělé zpěvačky, jakých u nás není mnoho (a ani v minulosti mnoho nebylo). Hlasová harmonie je v polyfoniích bravurně zaranžovaná a z celého díla je v každém okamžiku cítit vliv Svati Kotase, který zcela určitě promyslel každý detail. Také perlivá mandolína, občas jakoby nechtěně synkopovaná, v rukou ústřední zpěvačky, jen dokazuje hudební kvality Natálky, která nepoužívá svůj nástroj jen jako kulisu, aby zaměstnala ruce (úsměvná byla například akustická kytara v rukou Karla Gotta v televizních pořadech v minulých 80. letech). Druhá doba i mandolínová sóla sedí skvěle a zároveň netrčí (jak v některých kapelách, které se domnívají, že nejvýraznějším bluegrassovým prvkem je právě ta ostrá „druhá“).

Také Svatka Štěpánková, ostřílená na všech možných pódiích v nejednom hudebním seskupení (PBB, Fifty Fingers, P.R.S.T., doprovodná kapela Slávka Hanzlíka či Američana Chrise Jonese na evropském turné, atd.) a se značnými zkušenostmi s prací ve studiu, byla důležitou akvizicí v sestavě SK Bandu, která se na desce podílela. Je nejenom zdatná kontrabasistka, ale rovněž mimořádně dobrá sólová zpěvačka, což na desce dokazuje v písničce „Late Summer“. Jinde ji uslyšíte ve vokálech, kde barva jejího hlasu i projev hrají důležitou pěveckou úlohu. Ale celý tým kapely (tedy sestava skupiny v době, kdy se deska natáčela) byl pod taktovkou Kotase výborně sehraný a sezpívaný. Všichni zde odvedli perfektní muzikantskou práci a všichni se rovným dílem podíleli na celkovém soundu nahrávky, který je vzhledem k vedoucímu ženskému hlasu a použité skladbě vícehlasu v současné době na našem hudebním trhu v této oblasti ojedinělý a výjimečný.

Kytarista a textař všech autorských písniček Tomáš Vojtek z Kuřimi u Brna, hraje decentní melodickou a hravou, místy nečekanou kytaru, bez jakýchkoli nečistých tónů. Výborná flatpickingová kytara, v doprovodech pak přesná a slyšitelná. V detailech promyšlená až po ten poslední flažolet (například ve skladbě „Leave Me…“). Především však udivuje jeho výborná schopnost napsat na Kotasovu hudbu smysluplné texty v angličtině, což je často obtížné i pro rodilého Američana. Klobouk dolů. Tím spíše, když si po poslechu celého alba uvědomíte, že bez výjimky kteroukoliv z autorských písniček by z fleku mohla do svého repertoáru zařadit v podstatě kterákoli zahraniční superhvězda ze stejné hudební oblasti. Zavřu li při poslechu oči, dovedu si ten či onen song bez přílišné fantazie představit například v podání Maury O´Connell, Alison Krauss či Kate MacKenzie…

Neocenitelnou práci na albu odvedl i mladý a perspektivní hráč Martin Mikl z hudební rodiny ze Zlína. Zvuk jeho Dobra na nahrávce je skvostný a výrazně se podílí na celkovém soundu. Jeho hru umocňuje i kvalitní nástroj Wechter – Scheerhorn, který si pořídil nedlouho před natáčením projektu. Rovněž v jeho sólech naleznete vklad vlastních invencí a nepřeslechnete jeho smysl pro detail, pro jemnou filigránskou práci, se kterou vypracoval každý tón. Viz například decentní glissando v sólu ve skladbě „Have You Ever Seen The Rain?“, mimochodem jedné ze dvou skladeb, převzatých odjinud (téhle konkrétně z repertoáru Creedence Clearwater Revival).

Samotný Svaťa Kotas hraje precizní, naprosto přesné a timingově dokonalé banjo. Vím, že je velkým zastáncem cvičení s metronomem a jeho práce a hra na banjo je kabinetní ukázkou toho, jaké dokonalosti lze touto metodou cvičení dosáhnout. Vysoce kladně hodnotím i tu skutečnost, že ačkoli je z pětice SKB nejzkušenějším a navíc vůdčím prvkem (jak ostatně vyplývá i z názvu celé formace), jde mu jednoznačně o celek. Nechal dostatek prostoru všem a sám sebe mnohdy upozadil, což je málokdy pravidlem. Zjevně dosáhnul toho, že nikdo z nahrávky výrazně nevyčnívá z celku (s výjimkou sólové zpěvačky, což je přirozené a žádoucí). Na druhou stranu, kde má být logicky banjové sólo, tam také je! A jako vyšité.

Přizvaný houslista Pepa Malina byl zvolený jak jinak než skvěle. Patří v České republice jednoznačně k absolutní špičce a jeho hudební erudice a široký muzikantský záběr předurčuje tohoto houslistu k všestrannému použití, ať již jako hosta ve studiu v podstatě k nahrávání jakéhokoliv projektu nebo jako sessionového multižánristu. Svaťa Kotas zcela jistě sám oceňuje Malinovy kvality a pravděpodobně věděl předem, že tento přizvaný hráč dokoření nahrávku tou správnou dávkou houslí. Jeho vklad do nahrávky uslyšíte v houslových partech naprosto zřetelně. A stejně tak whistle v instrumentální skladbě „Robin´s Pub“, na něž si Svaťa Kotas přizval do studia Pepova bratra Luboše Malinu, neodmyslitelnou hudební stálici v Křesťanově Druhé trávě.

Zvuk všech skladeb na projektu je kulatý, uzavřený do celku, kompaktní, vycházející ze vzájemné souhry a úcty. Není to vyumělkovaná hudba, byť je dokonale studiově zpracovaná. Je to živoucí nahrávka, která se dá poslouchat v podstatě kdekoli a kdykoli. A pocity z ní mám velmi dobré. Původně, po prvním poslechu, mne pochopitelně oslovily některé tracky více, některé méně, postupem času se ale priorita mnou favorizovaných skladeb stále více a více stírala, a tak jsem rád, že jsem recenzi pozdržel až do dnešní finální podoby a mohu nyní s klidným svědomím napsat, že z takto vyrovnané nahrávky nelze vybrat lepší či horší skladbu. Ověřil jsem si to před dokončením recenze nezávisle u šesti posluchačů, z nichž každý si vybral naprosto odlišné top tracky. I tohle potvrzuje fakt, že hudební nadílka na desce byla vybrána více než dobře a promyšleně. A doporučuji vám, vážení posluchači, vnímejte album opravdu jako celek přerušovaný toliko pauzami mezi jednotlivými kapitolami.

Ačkoliv jsem také měl zpočátku dojem, že bych posloupnost skladeb zvolil jinak, rovněž tento můj pocit postupně vyvanul. Dramaturgie desky byla zvolena velmi citlivě, je vyvážená a z obecného hlediska jí nelze cokoli vytknout.

Dokonalost alba dotváří decentní booklet, který obsahuje veškeré potřebné informace i fotku celé kapely a z informačního hlediska jej hodnotím stejně kladně, jako hudební nadílku na disku. Ohlédnu-li se na většinu desek, které jsem zde na webu už představil, status kvality textových příloh a coverů desek z oblasti menšinových hudebních žánrů se ustálil na vysokém standardu a platí to i pro titul Land of Endless Joy Svaťa Kotas Bandu.

Z kompletně anglicky nazpívaných desek mi právě tohle album letos udělalo největší radost. Tím spíše, že deska v angličtině je na českém trhu svým způsobem handicapována, obzvlášť, pokud se jedná o debutové album. Nicméně chápu, že kapela nemusí oslovit příliš mnoho tuzemských posluchačů (rád se budu v tomto mýlit), na druhou stranu se může prezentovat kdekoli ve světě, pokud se dříve nebo později do zahraničí chystá. Dobrá deska totiž nestárne a domnívám se, že i tento projekt je nadčasový. Na druhou stranu by pro mne osobně bylo zajímavé slyšet většinu zde uvedených skladeb s kvalitními českými texty, a tak se budu těšit na splnění svého snu na některém z dalších projektů SK Bandu…

Blíží se vánoční svátky a s nimi i Štědrý večer. Neodpustím si na tomto místě popřát skupině Svaťa Kotas Band jako dárek pod pomyslný stromeček hodně dalších hudebních úspěchů s novou sestavou, neboť v průběhu roku z kapely odešla Natálka Havrdová a naopak, podle mých posledních informací, ji nahradili kanadská písničkářka a malířka Silvie Forsyth a mandolinista a zpěvák Martin Vitásek. Vám, vážení čtenáři, pak přeji mezi dárky najít tak hodnotnou hudební nadílku, jakou je deska Land of Endless Joy…
Milan J. Kalinics, Brno, listopad 2007