CD: Wood & Wire – The Coast

Anne Marie / The Coast / Greener Grass / Lonesome & Blue / Elucidation / Love Gone Wrong / Galveston / Dancin‘ on My Grave / Torture of Love / The Good Son / The Sea Wall

Wood & Wire: Tony Kamel (lead vocals, guitar), Dom Fisher (double bass), Trevor Smith (banjo) and Billy Bright (mandolin), Guests: Jason Carter and Andy Leftwich

Pokud jste fanoušky moderního bluegrassu a hledáte něco náročnějšího než Blue Highway a přitom ne až tak příliš bláznivého jako Punch Brothers, pak jste na správné adrese. Vím, zní to jako nějaká laciná reklama na šampón, která vám slibuje, že vás zaručeně zbaví lupů a přitom vám po použití vypadají všechny vlasy. Ale když v první větě hovořím o bluegrassu, tak na to je tu Wood & Wire.

Kapela pochází z texaského Austinu, z města majícího od roku 1991 motto, že je Světovým hlavním městem hudby. Také byste se tím pyšnili, kdyby ve vašich ulicích, klubech, garážích nebo hospodách působilo víc než 1900 kapel. Samozřejmě stylově různorodých. A tak tady hrají a zpívají jazzmani, rockeři, folkáči, country hudebníci, tradicionalisté, různá španělsky hovořící individua a podobně. Kdesi tam, pod rouškou více než dvou stovek různých hudebních festivalů a festiválků ročně, v namodralém podhoubí klíčí bluegrass. A dostáváme se k mladé skupině Wood & Wire.

Její členové se postupně začali dávat dohromady před pár lety, když se rozhodli, že si jednou týdně spolu zahrají, zajamují a jednoduše se pobaví v klubu Flipnotics. Kdybyste si však v současnosti chtěli jít dát pivko do tohoto zařízení, tak máte smůlu. Minulý rok ho zavřeli. Chlapci pocházejí z celé oblasti a spojil je zájem o bluegrassovou a old-timeovou hudbu, i když, pokud se jich zeptáte na inspiraci a vliv na jejich vyjádření, odpoví, že je to všechno od Led Zeppelin až po Doca Watsona. Tato svá setkání začali brát celkem seriózně a v roce 2013 jim vyšlo jejich debutové stejnojmenné album. Přišly úspěchy na největších „grassových“ festivalech, pozitivní kritiky i hodnocení a radost z úspěchu se dostavila. Tak zkusili něco jiného a minulý rok vydali EP s názvem The Woodshed Sessions Vol. 1, nahrávané živě na jeden mikrofon a obsahující tradiční písně, které si kapela oblíbila a ráda je hrává.

A letos jsme se dočkali a na světě se ocitla jejich novinka The Coast. A to je už jiné kafe. Album je poskládané z krásných a originálních skladeb, ve kterých je cítit úctu k tradici, s moderními úpravami a vokály. Hned úvodní píseň Anne Marie má v sobě obrovskou sílu i potenciál a rozehraje žilky každého posluchače. Následuje titulní skladba The Coast, která je úplně odlišná. Především tempem, atmosférou a aranžmá. Právě tady nejlépe poznáme kapelu a její možnosti, neboť zde dochází k prolínání stylů, jde o celkové písničkářství na vysoké úrovni podpořené současně zajímavým textem. K úžasné pohodě této skladby přispívá svými houslemi hostující Jason Carter, kterého si chlapci půjčili od Dela McCouryho a jenž vložil do této skladby svoji nezapomenutelnou pečeť. V podobném, ale o poznání rychlejším duchu, kde tempo udávají housle, pokračuje album v skladbě Greener Grass. O zlomeném mužském srdci, kde se chlap cítí osaměle a mizerně, uslyšíme ve valčíku Lonesome & Blue. Kus experimentátorství a muzikantské vyhranosti, ovlivněné například jazzem, uslyšíme v instrumentální skladbě Elucidation. Zajímavá je i naswingovaná píseň Galveston, kde důležitou roli hraje mandolína. A pokud si děvčata chtějí zatancovat na hrobě svého milého, příležitost k tomu jim nabízí kapela ve vypalovačce Dancin‘ On My Grave. Navzdory smutnému textu se tady kapela předvádí v tom nejlepším.

Album nabízí 11 skladeb a bylo nahráno v sestavě, kde se na kytaru představil Tony Kamel, na banjo Trevor Smith, na mandolínu hrál Matt Slusher a na basu Dom Fisher. Je tu nabídnuta směs rychlejších i pomalejších skladeb a často muzikanti ukazují velmi zajímavý přístup ke svým sólům. Deska rozhodně stojí za vaši bližší pozornost.

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)