Bluegrass Jamboree aneb „Festival of Bluegrass & Americana Music“ na kolečkách

Poměrně originální nápad měl jeden německý manažer. Najal si tři skupiny, autobus, zvukaře a šoféra a vydal se s nimi na šestnáctidenní šňůru po Německu. Dal si za cíl představit bluegrass a jeho kořeny i tam, kde lidé většinou neměli ani ponětí, o jakou muziku se vlastně jedná. A jak je vidět, měl s tím úspěch…

Jediný neněmecký koncert se konal ve švýcarské Basileji, která leží přímo u hranic. Tam jsme se s Blankou minulou neděli, 13. prosince 2009 na ně jely podívat i my. Festival začal v pět odpoledne v bývalé průmyslové „Halle Quer Feld“ nedaleko nádraží.

Program začínalo americké duo Beverly Smith & Carl Jones. Vrátili jsme se s nimi do dávných začátků staré dobré country hudby. Zazpívali nám krásné dvojhlasy, zahráli několik fiddle tunes, smutné balady z Appalačských hor, písně od Carter Family, Jimmieho Rodgerse a podobný repertoár. Doprovázeli se střídavě na mandolínu, kytaru, housle a banjo. Chvílemi to znělo jako trampské duo někde u táboráku. Ty kořeny jsou zkrátka stejné…

Anglickou rodinnou kapelu Toy Hearts z Birminghamu mnohý z vás jistě zná. Buď z Holandska nebo z La Roche sur Foron. Otec Stewart Johnson s banjem a dobrem, dvě temperamentní sexy dcery, Hannah – hrající na mandolínu a Sophia, která střídá Martinku s cikánskou kytarou na swing a na obě je jednička. Jak sama říká, jejími největšími vzory jsou Clarence White a Django Reinhardt. Holky nejenom že krásně zpívají, ale také se podílí na velké části vlastní kapelní tvorby. Také se loni i letos předvedli na IBMA v Nashvillu. Myslím, že udělají díru do světa. Po letošní druhé úspěšné šňůře po USA psali o Sophii dokonce v časopise Acoustic Guitar. Basáka mají nového a bohužel si jeho jméno nepamatuji. Ale jak je tak sleduji už několik let, jdou nahoru jako rakety.

Zlatým hřebem večera byli The Steep Canyon Rangers ze Severní Karolíny. Vystupují ve stejné sestavě přes deset let. A to Woody Platt – kytara a lead vocal, Graham Sharp – banjo, Mike Guggino – mandolína, Charles R. Humphrey III – basa a senzačně na housle hraje Mike Sanders. Všichni přirozeně také zpívají. V Evropě byli teď poprvé.

Získali již mnohá ocenění a měli několik hitů na bluegrassové hitparádě. Letos absolvovali jako doprovodná kapela promoční šňůru s filmovou hvězdou Steve Martinem a jeho novým banjovým cédečkem „The Crow“. S ním se dostali i do nejznámější americké televizní show Davida Lettermana. Steva Martina doprovázeli také na IBMA Award Show a pak také tu stejnou noc, ale bez něj, hráli na Del McCoury party v nashvillském klubu BB King’s. Tam jsem je viděla naposled. V Basileji nám předvedli hodně věcí z jejich nejnovější nahrávky „Deep in The Shade.“ Super!

Nakonec se všichni muzikanti shromáždili na pódiu a zahráli nám několik skladeb společně. Jako host se k nim přidal italský kytarista Luca Bartolini, který se na ně přijel podívat až z Janova. Po bouřlivém potlesku a standing ovations nám nakonec ještě zahráli Will the Circle… A pak jsme již s Blankou klusaly na vlak.

Díky Angelice Torrie a jejímu týmu z Basileje a Rainerovi Zellnerovi, který si to všechno vymyslel. Bylo to důstojné bluegrassové rozloučení s letošním rokem.

Ahoj Lilka v Bülachu, 17. prosince 2009 (pro bgcz.net upravil Milan J. Kalinics, 19. prosince 2009)