Bluegrassový večírek – Zelenáčova Šopa, 30. října 2010

Protože jsem stále ještě pobývala v Brně, využila jsem pozvání na tuto skvělou akci a vydala se v sobotu 30. října do Zlína. Sympatická a nekuřácká hospoda, zajímavý program a vidina příjemně stráveného večera v milé společnosti, to za těch pár hodin ve vlaku stojí. Nachystané byly ten večer čtyři kapely. Česko-slovenská akce na neutrální moravské půdě!

Jako první se na scéně objevili Candy Floss, které jsem poprvé viděla v Holandsku. Je to kapela kolem banjistky Simonky Schmidtové v sestavě Anton Národa – basa, Michal Barok – mandolína, Dušan Hronec – kytara a Michal Kováč – housle. Jejich nejnovější zpěvačka se jmenuje Patricia Pivoušková. Předvedli nám velmi zajímavý a různorodý repertoár, ne všechno byl bluegrass, ale výborně hráli i zpívali. Spousta pěkných věcí je ze Simonina pera. Jednu chvíli se rozdělili na dvě sekce. V té mužské na nás vypálili několik instrumentálek a krásně zazpívaných písní, v dívčí sekci jsme slyšeli nádherný dvojhlas I Miss You… Devatenáctiletá Patricia s neobvyklým hlasem studuje herectví a operní zpěv na konzervatoři. Zazpívala nám Restless State of Mind od Carrie Hassler a Simonka pak sama s kytarou Dreaming… Skupina je výborná jak po vokální, tak i instrumentální stránce. Další den se chystali do studia točit své debutové cédéčko, na které už se moc těším.

Jako druhý nastoupil Wyrton – jediný zástupce Česka a ještě k tomu v oslabené sestavě. Honza Roth – mandolína, Filip Barták – banjo, Jakub Barták – kytara a Pavel Růža Růžička – basa. Honza Bíba po třech letech a těsně před natočením nového alba opustil kapelu, hoši byli z toho trochu smutní, ale život jde dál. Dělali, co mohli, a i bez těch houslí jim to pěkně šlapalo. Největší úspěch měl jejich Víš…

Také Viagrass se ukázali v poněkud neobvyklé sestavě: Adrian Minarovič – mandolína, Erik Banič – basa, Dušan Hronec – kytara, Martin Burza – housle, Filip Baťo – banjo. Martin nám krásně zazpíval Raining in L. A., Dušan How Many Nights, Erik Please Don’t Tell Me – coutry duet s Dušanem a Adrianova mandolína excelovala při skladbě Rebecca. Nápad dát tuto sejšnovou sestavu do kupy se prý zrodil nedávno na Erikově chatě. Jamovali tam od desíti dopoledne a v sedm večer již byli tak daleko, že přeložili do angličtiny Japonečku… Bohužel ji odmítli zazpívat. Své vystoupení zakončili písní Kentucky Girl…

Zlatým hřebem večera se stal Blueland. Protože Sancho – Stanko Tomka se již třetí měsíc toulá po Himálajích a momentálně asi šplhá na Mt. Everest, přizvali si svého bývalého mandolinistu, nyní basistu od GrassCountry – Jaru Rakaye. Kapelní kádr Miki Tomka na kytaru, Pavol Daňo s mandolínou a Ralph Schut s banjem byli na svém místě. Jako vždy nám Blueland přednesl překrásné vokály, jako třeba Looking For Yourself, Jaro si také pár písní zazpíval sólově, slyšeli jsme jejich hity jako All My Love, Dixie I Love You, Try To Be. Po české verzi Vis… od Wyrtonu nám předvedli originální anglickou Wheels… Publikum pochopitelně vyvolávalo, že chce tu jejich nemravnou… (co by na té písni mělo být nemravného, nevím) Vždy keď ráno vstávam prvý… Tak ji jako třetí přídavek taky zahráli. Koncert měl trvat do desíti, ale Čurda přivřel oči a ještě chvíli je nechal hrát.

Potom následoval krásný jam-session ve výčepu. Šla jsem spát mezi posledními, a to bylo už po druhé hodině po půlnoci. Potěšilo mne, že na koncert přišla Jana Bílková, bývalá zpěvačka z Dessertu, kterou jsem již delší dobu neviděla. Moc vás všechny zdraví!

Díky Martinovi „Čurdovi“ Juříkovi a jeho týmu za opravdu krásný večer. I když Zlín zrovna není Mekka bluegrassu, vždy nám ve své Šopě nějaké hudební lahůdky nachystá!

Lilka Pavlak v Bülachu, 13. 11. 2010 (pro bgcz.net upravil Milan J. Kalinics, 16. 11. 2010)