Festival Holanský pulec „plave“ správným směrem, aneb koncert Monoklu v Teplicích a Holanech

V sobotu 28. července 2012 se v Holanech u České Lípy konal 3. ročník festivalu Holanský pulec, který pro všechny milovníky bluegrassu, country a dalších příbuzných žánrů připravil Vláďa Vorlíček a bezva parta lidí kolem něj. Jedná se o znovuobrozený festival, který se dříve konal pod názvem Holanský kapr a díky Vláďovi Vorlíčkovi tradice tohoto festivalu žije a věřme, bude žít i nadále…

V sobotu jsme měli s Monoklem na programu dvě vystoupení. Prvním z nich byl náš samostatný koncert v Teplicích, kde na nás čekala pohodová atmosféra v centru lázeňského dění. Bylo neskutečné vedro, v TV se naplno rozběhl program olympijských her v Londýně, a tak jsme byli plni očekávání, zda na náš koncert vůbec někdo dorazí. Byli jsme mile překvapení. Do útulného areálu amfiteátru „Šanovské mušle“ dorazilo na půl čtvrtou, kdy koncert začínal, asi tak 150 až 200 lidí, což nám udělalo radost.

Protože náš basista Pavel slavil narozeniny, a protože jsme se s kluky z kapely sešli po třech týdnech (to odloučení od muzicírování bylo k nevydržení), měli jsme minimálně dva dobré důvody dát si před začátkem koncertu malého panáčka irské whisky a šlo se na věc…

Atmosféra krásná, pohodová. V hledišti nejeden „lázeňský švihák“ a spousta slušivě oděných dam a dívek. S teplickým vřelým publikem jsme si užili – byli fajnoví. Dokonce je nerozhodila ani krátká dešťová přeháňka. Jednoduše vytáhli deštníky, které pak na naše doporučení mohli nechat nad hlavami i jako slunečníky, neboť sluníčko na sebe nenechalo dlouho čekat… Po zhruba hodině a dvaceti minutách, jsme se s diváky pomalu loučili. Nechtěli nás sice moc pustit, ale nakonec, když jsme jim řekli, že na nás čekají ještě diváci a pořadatel v Holanech, byli rozumní. Z Teplic jsme odjížděli s dobrým pocitem a naším slibem divákům, že se do Teplic zase rádi přijedeme ukázat…

Přesun do Holan byl zaměřen na to, abychom v režimu klimatizace našeho vozu patřičně vychladli a abychom doplnili tekutiny, neboť vedro bylo opravdu extrémní. Jen při koncertu v Teplicích jsem vypil přes litr vody a pořád mi to přišlo nějak málo. Cestou z Teplic do Holan jsem nejvíc myslel, přiznávám, na pivo…

Holany u České Lípy – to je opravdu moc pěkné místo. Místo obklopené rybníky a krásnou přírodou, místo nacházející se na trase cyklostezky, prostě ideální místo na to, udělat tady hudební festival… Romantika a poetika Holan je, předpokládám, mnoha lidem patřičně známá. Tedy určitě těm, kteří přijeli do Holan na letošního Holanského pulce určitě. Sešlo se letos opravdu dost lidí. Nepočítal jsem je tedy osobně, ale byl to velmi slušný dav. Pomalu jsme neměli ani kde zaparkovat. V areálu za hospodou, kde se hrálo, bylo plno a venku před hospodou taky. Měli jsme tedy celkem kliku, že se před hospodou uvolnil jeden stůl. Ten jsme rychle obsadili a vychutnávali pivko a pohodovou atmosféru festivalu. Protože byl stůl na terase, cestou k výčepu, tak jsme se měli možnost se u našeho stolu potkat s několika známými tvářemi country a bluegrassu jako jsou například Pavel Cigler (ex Báry, nyní dobrista Burizonu), Karel Serbus (ex kytarista Katalogu, nyní v Karavaně) a další, se kterými jsme si rádi nad pivkem pokecali…

Program festivalu byl bohatý. Vystoupily (včetně Monoklu) skupiny Taverna, Minaret, Lužická tráva, Lást Kafé, Petr Bartašovský, Blue Eyes, Cína Band, Red Leaf, Guitar Tlupa, Vrtáci a další… S ohledem na to, že jsme do Holan dorazili až kolem půl sedmé večer, nemohli jsme přirozeně slyšet všechny kapely. Slyšel jsem přesně tři:

Lovosické Lást Kafé. Znám je dlouho a udělali mi v Holanech radost. Obohatili svou partu o bicí a znělo to opravdu zajímavě. V zákulisí mi pak říkali, že šlo o náhodu, že se na místě dali dohromady s člověkem, kterého v Holanech viděli prvně, ale o tom, si myslím, muzicírování právě taky je, takže: „palec nahoru!“

Bluegrassový Red Leaf sleduji od jejich počátků. Mají za sebou obrovský kus práce a na jejich muzice je to znát. Jejich hudba se lidem líbí a pánové zrají…

Poslední kapelu, kterou jsem slyšel, byli Vrtáci. Kdo se o bluegrass zajímá, tak ví, že Vrtáci umí. Kombinují anglicky i česky zpívaný bluegrass a jsou jednoduše dobří… Asi byli kapelou, která na festival dorazila z největší dálky, ale jsem přesvědčený, že se jim v Holanech líbilo, neboť diváci jejich muziku náležitě ocenili…

Z Holan si s Monoklem odvážíme opravdu výtečný zážitek. Byla to neskutečná pohoda. Nikdo nestresoval s tím, kolik času má ta či ona kapela hrát – prostě hrajte a ohlas diváků vám ukáže. Diváci byli úžasní, jedním slovem byla radost jim hrát. Užili jsme si to.

Závěrem chci všem pořadatelům, potažmo Vláďovi Vorlíčkovi poděkovat mimo jiné i za to, že se mu povedlo obsadit pro festival slušného zvukaře, neboť na úspěchu akce má kvalitní zvuk zásadní podíl. Festival Holanský pulec plave díky Vláďovi Vorlíčkovi a jeho kamarádům správným směrem. Jde o festival, který má dobré zázemí, použitelné i pro „mokrou variantu“. Navíc, jak se ukázalo, má vytříbenou dramaturgii, díky které letošní program, ač bez známých hvězd žánru (bluegrass, folk, country) měl takovou kvalitu, která dokázala do hlediště přivést hodně diváků a toto je potřeba speciálně vyzdvihnout. Věřím, že Vláďa bude tradici tohoto festivalu držet dál. Že všichni, kteří do Holan dorazíme na festival, ať již v roli účinkujících, či diváků, budeme tento festival „krmit“ tím nejlepším možným z nás, a že „pulce“ v Holanech vykrmíme zase v „kapra“, nebo nejlépe v „sumce“.

Všem kamarádům přejeme krásnou druhou půlku léta a příští sobotu 4. srpna 2012 se s Monoklem těšíme na diváky a pořadatele v Budyni nad Ohří, kde se koná tradiční festival Budyňský poutník, na diváky v Libotenicích a samozřejmě na diváky a pořadatele v Ploukonicích, kde se proběhne znamenitý Bluegrassový čtyřlístek…

Jan „Mušák“ Moucha