Malina Brothers – Rychlejší koně

Koncem ledna se široké veřejnosti představila unikátní hudební formace Malina Brothers výjimečně nadaných bratří Malinových. Na koncertním turné ve vyprodaných sálech osmi různých měst nám bratři představili a zároveň pokřtili své debutové album Rychlejší koně.

Všichni čtyři se živí jako doprovodní hráči a ráda je přirovnávám k nashvillským Sidemen ze Station Inn. Perfektní muzikanti, kteří hrávají s hvězdami folku, country a bluegrassu a když se někdy sejdou a zahrají, je to malá senzace. Jejich repertoár je sestaven z písní, které odmalička poslouchali a dodnes mají rádi. Kromě starých dobrých Greenhornů, country, trampská muzika, swing a bluegrass a hlavně písničky od jejich kamaráda Mirka “Skunka” Jaroše.

Tradičně, již od roku 1982, spolu bratři hrávají na Boží hod v hospodě Peklo, nedaleko Náchoda. Jinak moc příležitostí se vídat a společně si zahrát při své pracovní vytíženosti nemají. Jejich kamarádi je už léta přemlouvali, že by někdy mohli uspořádat koncert v rodném Náchodě. Před třemi lety k tomu tedy konečně došlo a kapela byla na světě.

Kvůli jejich brněnskému koncertu jsem zůstala v Česku déle než měsíc a moc se těšila na vystoupení v Dělňáku v Brně – Líšni. Ale nejdřív vám je představím. Ostatně zjistíte, že jste je určitě jednotlivě viděli už v minulosti.

Multiinstrumentalista Luboš “Máča” Malina začínal s brněnskými Poutníky. V roce 1991 spolu s Robertem Křesťanem založili Druhou trávu, kde je v současnosti kapelníkem. Vede ale i kapelu Malinaband, doprovázející kdekoho. Posledních deset let spolupracoval s Pavlem Bobkem a natočil a produkoval s ním tři cédéčka. Spolupracuje i se skupinou Garcia, Kon Sira, s Wabi Daňkem, Peterem Rowanem, Tony Trischkou a Charlie McCoyem. Ten je mimochodem jediný zámořský host na křtěném CD. Pochopitelně nemůže chybět ani v Křesťanových Traperech. Teprve tahle bratrská kapela mu ale dává prostor předvést se jako sólový zpěvák…

Kytarista Pavel ”Zajda” Malina hrával, zpíval a nahrával s Věrou Martinovou, Lenkou Filipovou, Waldemarem Matuškou, Pavlínou Jíšovou, Fragmentem, Pavlem Bobkem a s dalšími. Také on je zakládajícím členem Druhé trávy. V současné době hraje ve skupině Žalman & spol. Kromě toho opravuje hudební nástroje ve své prodejně v jihočeském Písku.

Houslista Pepa Malina, jejich asi o dvacet let mladší bratr hrával se skupinami Fifty Fingers, P.R.S.T. a plzeňským Copem. Nyní je členem pražského Monogramu a příležitostně působí v doprovodné kapele Lazy Pigs amerického zpěváka a písničkáře Jimmy Bozemana. Také poměrně často hostuje v Druhé trávě a můžeme ho slyšet na jejich nahrávkách s Peterem Rowanem, Tony Trischkou, Pavlem Bobkem, Věrou Martinovou, atd. Nedávno vydal svůj debutový sólový projekt s názvem Časosběr.

Pavel “Pája” Peroutka sice není jejich bratr, ale také pochází z Náchoda. Už na „lidušce“ se seznámil s Pepou. Začínal s pražskou bluegrassovou kapelou Monogram, potom se Zbyňkem Burešem založili Reliéf, v současnosti hraje se Spirituál kvintetem. Doprovázel také různé americké muzikanty na šňůrách po Evropě a několikrát zaskakoval za basistu v Druhé trávě. Nesčetněkrát byl oceněný jako basista roku… Luboš nám pověděl, jak na jejich pražském koncertě za nimi přišel Jiří Tichota a prohlásil, že jsou si ze všech bratří s Pájou nejvíc podobní. Tak kdo ví…

Brněnský koncert zahájili bluegrassovou instrumentálkou Shennandoah Valley Breakdown od Billa Monroea. Přidali i jeho další skladbu, neboť právě bluegrass je hudba, ze které vycházejí. Luboš nás všechny pozdravil, představil kapelu a již zazněla titulní skladba křtěného cédéčka Rychlejší koně. Složil ji Tom T. Hall a česky otextoval jejich kamarád Mirek Jaroš, zvaný Skunk. S ním se seznámili v sedmdesátých letech na trampské osadě na Rabiši u Dvora Králové. Byla to velká osobnost východočeského trampingu a složil spoustu písniček, z nichž některé, jako třeba Montgomery nebo Guantanamo doslova zlidověly. Několik jich bylo natočeno na různých deskách, kterých se prodalo statisíce, bohužel s poznámkou „autor neznámý“.

Když zakládali kapelu, tvořily právě jeho písničky základ jejich repertoáru. Zaslouží si, aby se na něho nezapomínalo. Většinu z nich již nazpíval s Malinabandem Wabi Daněk na svých dvou deskách Nech svět, ať se točí dál a A život běží dál. Ty nejmilejší z nich ale hoši zařadili i na svoje cédéčko. Ke Skunkovi mají silný osobní vztah, i když ten v roce 1979 emigroval do Německa a věrný svým principům, se již nikdy zpátky nepodíval. Luboš s Pavlem ho ale sem tam navštěvují… Luboš nám pak zazpíval další jeho krásnou píseň A život běží dál… Následovala nádherná instrumentálka Flowers of Edingburgh – Edinburgské květiny. Tuhle skladbu do kapely přinesl Zajda a Luboš v ní exceloval na irskou flétnu.

A pak již nastala ta očekávaná slavnostní chvíle a bratři se připravovali pokřtít cédéčko. Na pódium si pozvali kmotra, kterým nebyl nikdo jiný, než Robert Křesťan, Lubošův spoluhráč již po víc než třicet let. Ale nejenom Luboš, ale i další tři v minulosti s Druhou trávou hráli. Robert prohlásil, že je moc rád, ze na stará kolena má konečně příležitost zažít Luboše jako sólového zpěváka (k čemuž Luboš poznamenal, že ho k tomu v Druhé trávě nikdy nepustí…). Robert bouchl flašku šampaňského, kapela si připila a pokřtěné cédéčko se rozletělo do sálu. Zbytek šampusu také nechali kolovat v obecenstvu. Kapela požádala Roberta, aby si s nimi aspoň jednu písničku zazpíval a než odešel do zákulisí, zazněla velmi aktuální Pojďme se napít.

Zpěvu se potom ujal Pavel Peroutka, který nám předvedl pár anglicky zpívaných věcí. Jako poslední před přestávkou zazněla Skočná z Prodané nevěsty. To byla nádhera na druhou a lidé v publiku se mohli utleskat…

Začátek druhé části koncertu hoši věnovali vzpomínce na Pavla Bobka, se kterým všichni spolupracovali a který se před Vánocemi bohužel odebral do nebeské kapely… Zazněly melodie Dívka N, Nedělní ráno, Ruby a Zajda nám zazpíval Jackson. Mnoho přítomných si utíralo oči…

Pak nám Luboš zazpíval další nádhernou skunkovku Lady Yesterday. To je moje nejoblíbenější. Melodii na ni napsal Richard Friedman. Luboš také připomněl Tonyho Trischku, svůj největší banjový vzor, který ovlivnil bluegrassovou scénu nejen v Americe, ale i u nás. Luboš ho poprvé slyšel, když mu bylo dvacet a pak prý už neposlouchal nic jiného… Tak nám zahráli jednu z jeho instrumentálek a potom nám Pája anglicky zazpíval další krásnou píseň When You Come Back Down od Timothy Page O’Briena. Po ní se kapela opět vrátila zpět do bluegrassové prehistorie a zazněla instrumentálka Foggy Mountain Breakdown, o které Luboš prohlásil, že může za to, že začal hrát na banjo.

A v tom dávnověku již zůstal. Řekl nám, že když mu bylo asi 13 nebo 14 let, začal hrát na housle s náchodskou country kapelou Kliďánko. S ní hrávali také písničky od další z východočeských trampských osobností, Standy Šandy, zvaného Huňáč. Jednu z nich, Stín staré řeky, nám v původním znění zahráli, a její text vyloudil na tvářích mnohý úsměv. O další písničce si prý Luboš dlouho myslel, že ji složil Huňáč, ale byla to taky skunkovka o tragédii na šachtě McLaren v kanadské Albertě. Zpíváme ji i v Brně dlouhá léta, ale vsadím se, že většina trampů vůbec neví, kdo ji složil…

A dost nostalgie. Zazněla instrumentálka Irish Banjo Medley, která všem rozproudila krev. Zajda nám zazpíval o tom, jak utekl z domova, když byl ještě kluk a koncert se pomalu blížil ke konci. Ještě skunkovka Nech svět, ať se točí dál a poslední měl být Návrat od Míry Navary, kde se zpívá… Jen já s bráchou… Následující potlesk div nezbořil dům, tak se kapela pochopitelně vrátila a Zajda se nám předvedl s nástrojem zvaným autoharfa, který si přivezl z Ameriky. Nezapřelo se prý v něm jeho češství a zahrál na ni úvodní tóny Smetanova Vyšehradu. Kapela plynule přešla na Home Sweet Home a pak už byl opravdu konec.

Doma jsem si jejich „Rychlejší koně“ hned pustila. Desku natáčeli u zvukaře Druhé trávy Jirky Maška ve studiu Good Day Records. Nevyndala jsem ji z přehrávače do odjezdu do Švýcarska další den a bohužel ji tam i zapomněla. Mohu vám ji ale všem vřele doporučit. Jistě se vám bude líbit stejně jako mně. Já se mohu jen těšit, jak si cédéčko pustím hned, až zase budu zpátky v Brně…

Lilka Pavlak v Bülachu, 2. února 2014 (pro BGCZ.net upravil Milan J. Kalinics, 4. února 2014)