aneb pár postřehů z Čáslavi a Chotěboře

Víkendová dovolená, strávená u přátel v Čáslavi, se může velmi rychle změnit v hudební kolotoč plný svěžích melodií a nevšedních zážitků.

V sobotu dne 22. září proběhla v Čáslavi akce zvaná Havelské posvícení a v Chotěboři nultý ročník festivalu Chotěbořský džem. Využil jsem příležitosti a obě akce navštívil.

Havelské posvícení probíhalo na zahradních terasách muzea v Čáslavi. Při mém příjezdu hrála na pódiu skupina Rezonet a v sále se připravovali kluci z Wyrtonu. Ti nastoupili ve 13:00 hodin. V kapele hraje Filip Barták na banjo, jeho bratr Jakub na kytaru, na kontrabas Pavel “Růža” Růžička, Honza Roth na mandolínu a na dobro Darek “Vrána” Houška. Kapela svoji produkcí a nasazením rozproudila poněkud ospalé publikum, zvláště poté, co si na pódium pozvala na několik věcí zpěvačku Danu Hospodkovou ze skupiny Detto. Zpívá opravdu nádherně. Ani hoši však nezůstali pozadu, zde nemohu neupozornit zejména na dobro skvělého Darka “Vrány”, miláčka publika – viz film Vrchní, prchni.

Hodinový blok uběhl jako voda, kluci se rozloučili a na scénu nastoupilo Detto. Jejich produkci jsem však sledoval jen částečně, neboť jsem byl Wyrtonem přizván k diskuzi u stánku s nápoji. S Posvícením jsem se rozloučil cca kolem třetí hodiny dojat a pln hudebních i jiných dojmů.

Nultý ročník Chotěbořského džemu, výhradně bluegrassového festivalu, se konal ve velice příjemném prostředí v areálu na Nádržce v Chotěboři. Po příjezdu na parkoviště se ke mně přihnal Kuba, kapelník z Wyrtonu, zda bych prý nepomohl zdejšímu zvukaři s prací se zvukem. Tento moment předznamenal průběh celého večera, leč nepředbíhejme.

Po zaplacení vstupného jsme byli dotázáni na tip počtu platících diváků. Byla to součást soutěže o hlavní a jedinou cenu, o kytaru z dílny Tomáše Vence, kterou si mohl kdokoli prohlédnout a vyzkoušet. Na pódiu právě dohrávala skupina Dostavník a u schůdků se připravoval Wyrton. Po domluvě s velice vstřícným mistrem zvuku panem Lubošem Vaňkem jsem se postavil za mixpult a odzvučil klukům celé vystoupení. Hráli jako o život, smáli se stále na celé kolo a vůbec působili přirozeným a uvolněným dojmem. Není tedy divu, že jsme se dočkali i přídavku.

Po Wyrtonu nastoupilo Detto, já však byl opět odvolán k diskuzi pokračující u vstupu. Na místo dorazil pražský Flashback a plzeňský Apple Po domluvě jsem se znovu přesunul na zvukové stanoviště a jal se kroutit knoflíky. Flashback působil poněkud syrověji, ale vystoupení mělo spád a gradaci. Slyšeli jsme nejen převzaté, ale i původní věci s texty z dílny Petra Kůse. Také zde si publikum vytleskalo přídavek.

Apple v téměř kompletní sestavě nastoupil na pódium a předvedlo směs stylů – bluegrassovými názvuky počínaje a swingem a rockovou fúzí konče. Zpěvačka Petra má sytý hlas a kapela jako celek výborný zvuk.

Po Apple nastala chvíle pro vyhlášení soutěže. Diváků se dostavilo přesně 109 a pod pódiem se sešly tři finalistky se stejným odhadem. Šťastná vítězka vzešla ze tří kol testových otázek.

Po této vsuvce nastoupil písecký Kvintet ve čtyřech. Hráli skvěle, s kontrabasem a na jeden mikrofon a zpívali v nádherně tradičním a stylovém duchu. O sólové party se dělili hlavně bratři Novákové na banjo a mandolínu. Tento blok měl úžasný drive. Pro mne to byl vrchol celého festivalu, neboť těsně před koncem tohoto vystoupení jsem odcestoval zpátky domů. Následující Cop jsem již neslyšel.

Poděkování za bezchybnou organizaci patří bezesporu prezidentce festivalu Marii “Máří” Vaškové. Celý večer dýchal báječnou atmosférou a pohodovým duchem. Přeji mnoho úspěchů do dalších ročníků tohoto skvělého festivalu!

 

Honza Bíba