Bluegrassová hudba v Horní Porubě

Nastavíte-li si na své GPS hodnoty 48.56.41.N a 18.18.13.E, ukáže se vám na mapě asi 8,5 km jihovýchodně od Ilavy v západní části Strážovských vrchů podhorská obec Horná Poruba, ležící v nadmořské výšce 402 metrů.

Horná Poruba

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci pochází již z roku 1355. O 211 let později (v roce 1566) už byl v osadě katolický kostel postavený místními usedlíky, z převážné většiny dřevorubci těžícími dřevo v okolních hlubokých lesích. A odtud pochází také název obce. Žili zde katolíci, pak luteráni, po nich opět katolíci, v roce 1683 se tudy přehnalo rabující německé vojsko, v roce 1831 pro změnu cholera. V roce 1970 měla obec již 1340 obyvatel. Trochu to připomíná písničku Telegraph Road od Dire Straits. Pro nás, jako pro hudebníky a fanoušky, je však nejdůležitější rok 1992, kdy se v Horní Porubě začala psát historie nejstaršího slovenského bluegrassového festivalu.

Na začátku byli trampové

Podobně jako jinde na Slovensku, tak i v Horní Porubě se určití lidé dostali k bluegrassu přes tramping. Poruba měla silnou trampskou základnu a bylo zvykem jezdit na hudební přehlídky a festivaly (například Zaprášenými cestami, Pod modrou oblohou…). Jedna parta si z množství akustické hudby zastoupené na festivalech vybrala bluegrass. Tak vznikla v Horní Porubě bluegrassová formace Timegrass, výrazně ovlivněná tradicí hranou v okolí a také osobními kontakty s těmi, kdo pomáhali s nahrávkami, školami a radami. Jedním z důvodů vzniku kapely byl i festival, či lépe řečeno přehlídka „Trampský večer“, který byl poprvé pořádán 16. května 1992 a kde měla skupina zároveň svoji premiéru. Mnohem větší význam než v existenci skupiny (která se v roce 1996 rozpadla) byl v podílu jejích členů na organizování přehlídky „Trampský večer“ v Horní Porubě v letech 1992 až 1995.

Původní myšlenka, která se zrodila v hlavě Rudolfa Staňa někdy na počátku roku 1992, spočívala ve snaze přenést trampské akce z hor i do místních sálů. Už první ročník „Trampského večera“ byl na místní poměry originální akcí na způsob horalských tancovaček minulého století někde v Appalačských horách. Akce měla úspěch a ještě v říjnu téhož roku se opakovala. Byla už řádná zima, ale na množství publika to neubralo (což se nedá říct o prodeji piva a účasti kapel).

To co nevyšlo na podzim roku 1992, vyšlo 15. května 1993, kdy se pořádání ujala skupina Timegrass. Akce se zdařila a i když se finančně prodělalo, nebyl to důvod k tomu, aby se nekonalo další pokračování 25. září 1993 už s novými pořadateli (Ľubomír Toman, Pavol Daňo, Robert Puček, Marián Staňo, Vladimír Daňo, Miroslav Staňo).

V roce 1994 se akce pořádala pouze jednou, 30. července, a to se stejnými pořadateli jako z podzimu 1993. V roce 1995 se akce nekonala. A v následujícím roce se náplň, název a historie festivalu začala psát modrým písmem, neboť z přehlídky se postupem času vyvinul festival, který dostal název „Bluegrass večer“, a ten se již zaměřoval výhradně na bluegrassovou hudbu.

Bluegrass Večer Fest

Už od prvního ročníku „Trampského večera“ byly samozřejmě mezi účinkujícími bluegrassové skupiny, zpočátku z regionu, ale postupně i z jiných končin Slovenska. Po bluegrassovém „uvědomění“ se změnil název na „Bluegrass večer“ a pořadatelská parta se rozrostla o Ľubomíra Staňa a Milana Staňa. První ročník akce s novým názvem a s novou specializací se konal 7. září 1996.

Následovaly další ročníky, pořádané od roku 1997 vždy koncem června. A červnové datum se od té doby stalo tradičním pro všechny následující roky. Akce postupně nabývala na popularitě a mohutněla. Už v roce 1998 zde vystupovalo dvanáct formací, vystoupil také „all stars team“ sestavený na základě ankety v tehdy vydávaném časopisu Slovgrass z nejlepších bluegrassových hudebníků. Ve stejném roce byla také založena tradice „Síně slávy“ jako ocenění jednotlivců, kteří se významně zasloužili o rozvoj bluegrassu na Slovensku. První byli do „Hall Of Fame“ uvedeni Braňo Blahovec a Jaro Nečesaný.

Čtvrtý ročník akce v roce 1999 se konal v novém kulturním domě namísto ve starém kině, kde probíhal dosud. Podle ohlasu zúčastněných muzikantů i diváků (z celého Slovenska, ale také z Čech) se obavy z toho, že moderní prostředí ubere festivalu atmosféru, naštěstí nevyplnily. Program tohoto ročníku byl poprvé obohacený o čtyřhodinovou videoprodukci amerických kapel a také o „open“ scénu. Slovenská Bluegrassová síň slávy se rozrostla o nová jména. Byli to Dušan Bachratý, Ján Bratinka, Svaťa Kotas, Henrich Novák, Ivan Dobiáš a Dušan Dobiáš.

Už při pořádání pátého ročníku festivalu bylo jasné, že akce se stala stabilní, má dobré jméno nejen na Slovensku, ale i na Moravě a v Čechách a v důsledku toho začal sílit zájem kapel z obou zemí o vystoupení. Opět se uskutečnil v prostorách hornoporubského kulturního domu, opět byl obohacen videoprodukcí a opět se rozšířil počet jmen v síni slávy, a to o Michala Vavra, Petera Szabadose, Emila Formánka a Tibora Andrease.

BgVečer Fest (BgVF)

Po roce 2000 se zatím naposled změnil název akce, a to především z toho důvodu, že v Pezinoku pořádal Bluegrassové večery banjista Richard Ciferský (v současné době se asi 2 nebo 3 roky už nekonají) a rovněž v Nové Dubnici probíhají pravidelné akce s názvem Bluegrass večer (tentokrát pod taktovkou kytaristy Mariana Šupáka z Logu). Muzikanti i návštěvníci si díky tomu všechny tři akce pletli, a tak se jako nejrozumnější řešení zvolil přechod na definitivní název BgVečer Fest.

Další ročníky festivalu plynuly pravidelně a úspěšně jeden za druhým, řada kapel a významných hudebníků, které mohli návštěvníci na festivalovém pódiu shlédnout, se stále víc a víc rozrůstala a konečně v roce 2006 došlo k další významné změně. Už na začátku roku, ve kterém se 11. ročník konal, se organizátoři shodli na přesunu akce pod širé nebe, do nově postaveného amfiteátru na konci obce. Poprvé se také obec Horná Poruba stala spoluorganizátorem festivalu (předpokládám, že k oboustranné spokojenosti). Počasí sice nebylo této zásadní změně příliš nakloněno, nakonec se nouzově kvůli průtrži mračen stejně museli účastníci přestěhovat do sucha kulturního domu, ale to nic nemění na skutečnosti, že se akce už pravidelně i v dalších ročnících konala venku.

V roce 2007 byla provedena v amfiteátru taková opatření, aby v případě nepřízně počasí už nebylo nutno se stěhovat (jak to tak bývá, počasí ale bylo doslova nádherné) a přišel následující rok 2008 a s ním další zkvalitnění programové nabídky a další zlom – první interpret ze zámoří, Američanka Jessica Paugh (přechodně žijící a vyučující v Bratislavě) a její „místní“ formace Stressed Hedgehog.

Poslední velkou změnou na loňském 14. ročníku (ano, do zveřejnění tohoto článku zde na BGCZ.net se již v Horní Porubě konalo čtrnáct bluegrassových festivalů) se stalo rozšíření akce z dosud jednodenní na dvoudenní, tedy na páteční večer a celou sobotu. A v tomto duchu se uskuteční i aktuálně chystaný letošní, „polokulatý“ 15. ročník ve dnech 25. a 26. června 2010…

Shrnutí

Festival v Horní Porubě byl v době svého vzniku jedinou výhradně bluegrassovou akcí tohoto druhu na Slovensku a lze ho právem považovat za menšího a mladšího bratra českého festivalu Banjo Jamboree. Řekl bych, že Horní Poruba je pro slovenský bluegrass významná podobně jako pro český Kopidlno, ať už s festivalem nebo bez festivalu (proto také záměrně nepíši Čáslav). Jde o kultovnost toho místa, o to, že tam i tam se začala naplno rozvíjet historie určitého hudebního stylu určitého národa. Podobně i Bean Blossom v Indianě zůstává pojmem i bez Billa Monroea a zůstane jím navždy. I kdyby se tam další festivaly nekonaly.

Jak už jsem zmínil výše, na festivalovém pódiu se v průběhu uplynulých 14 roků vystřídala také úctyhodná řada českých kapel, a to jak těch tradičněji znějících, tak progresivních. Namátkou třeba (v abecedním řazení) Album, All Bells & Whistles, BBS (Bohunické bluegrassové sdružení, dnes již neexistující), Benefit, Blackjack, Bluegrass Comeback, brněnský Czop, Dessert, Drive (v současné době nehrající), Dřevěná tráva, Freegrass, G-runs ´n Roses, Křeni, The Log, Monogram, Petr Kůs a Fámy, Reliéf, Roll´s Boys, Vabank Unit… Některé z nich dokonce opakovaně.

Pochopitelně se ale na prknech slovenského festivalu prezentovala především slovenská bluegrassová scéna, od kapel existujících několik měsíců až po stálice. Vypočítávat všechny není ani prakticky možné, ani nutné, ale kdo ve slovenském bluegrassu něco znamenal a znamená, ten zde účinkoval.

Na pořádání všech ročníků festivalu se postupně podílela velká spousta aktivních muzikantů i fanoušků, a celý ten spolek lidí kolem festivalu nese název „Sdružení přátel bluegrassu“. Z vlastního pohledu se ale domnívám, že nejvíc zásluh za dnešní stav a proslulost akce mají dva z nich, a to Ľubomír Toman (do roku 2000, kdy od organizačního kormidla odešel) a Pavol „Reyo“ Daňo (z hlohovecké kapely Blueland), který ji jako hlavní organizátor kormidluje dodnes. Výčet všech ostatních by byl příliš dlouhý, ale protože má akce také vlastní obsáhlé webové stránky, můžete se o všech, o historii festivalu, účinkujících, síni slávy i letošním a příštích ročnících dozvědět mnoho dalšího přímo tam. Na adrese: www.bluegrass-vecer.akusticka.sk . Zde se také mimo jiné dozvíte, že letní BgVečer Fest mívá poslední dobou také zimní variantu, a to Wintergrass, pořádaný vždy koncem roku ve Staré krčmě v Horní Porubě. Tato akce se zatím uskutečnila čtyřikrát, v letech 2005, 2007, 2008 a 2009. A aby byl výčet bluegrassových aktivit v Horní Porubě úplný, je třeba ještě zmínit v září 2009 uspořádáný „Modrý Čtyřlístek“, kde kromě jiných účinkovala znovuzrozená česká kapela Blanket, která má dokonce v Horní Porubě neoficiální fanklub. Zkrátka a dobře, v Horní Porubě to bluegrassem žije!

Letošní BgVečer Fest v Horní Porubě se bude konat za necelý měsíc a my vás o něm na serveru BGCZ.net budeme včas informovat. Domnívám se, že fanoušci, kteří to mají například z Moravy daleko na akce na západě nebo severu Čech, by mohli zavítat právě na Slovensko do Horní Poruby. Podíváte-li se na podrobnější automapu, zjistíte totiž, že Ilava, odkud je nejlepší do Horní Poruby jet, není od hranic zase tak příliš vzdálená. Hranice rozdělily státy, ale rozhodně ne bluegrassové fanoušky. Ti jsou stejní u nás, na Slovensku a kdekoli jinde ve světě… A nejen proto se letos stal server BGCZ.net mediálním partnerem také tohoto festivalu.

Milan J. Kalinics, Brno, květen 2010