Povím vám příběh. Jeho hrdinou je dosud nezveřejněná česká nahrávka natočená ve dvou lidech, její taneční remix a výstřední americký komik Wichita. Za devatero horami, tou poslední je rakouská Katrin s lanovkou až na vrchol, měla kontaktní adresu kapela New River Train, kterou dnes vidíme hrát jen sporadicky. Trochu si dobírám Mojmíra, že měl pár písmen ušetřit a přiznat barvu názvem Ne….ver Train (nikdy necvičit), vystihujícím přístup některých nejmenovaných členů. Diplomaticky dodávám, že si efektivně můžete dělat srandu jen z něčeho/někoho, co dobře znáte a máte rádi.
No a tou zajímavou turbo-peckou je píseň Shut The Door z posledního (možná doslova) CD kapely Let It Roll. Vlastně se tam dostala náhodou: plánované písně byly natočené a zbylo trochu studiového času a dva cvoci ve studiu. Asi to byl Mojmírův nápad přidat tento kvazi-gospel varující před ďáblem, který se na koncertech Necvičících hrával. Takových písní, kde se furt brnká a na konci nebo na začátku je pasáž acappella, existuje hafo. Tady byla myšlenka opačná – udělat acappella píseň a uprostřed ji zpestřit banjovým sólem.
A tak „hodinové duo“ vzešlé z NeverTrainingu nahrálo během hodiny dotyčnou píseň. Zkusím popsat i ten čuděsný postup nahrávání, abyste si mohli poučeněji si vychutnat poslech hotové nahrávky. Osoby nebudu v postupu práce moc identifikovat, kdo chce ten si domyslí. 1) s pomocí kliku ve sluchátkách se nahrála pomocná stopa – druhá doba na kytaru, která v nahrávce nezazní. V podstatě asi dvě minuty akordu A furt rovně, dominanta tam zazní jen na konci fráze na půl taktu. 2) s pomocí této stopy se nazpíval basový hlas na první dobu. To hluboké dusání je fakt zpívané. 3) nazpíval se sólo hlas – 3 sloky s vynechanými takty pro refrény a sólo banja 4) po jednom se nazpívaly dva hlasy v odpovídačkách sloky, pak stejné dva hlasy plus bariton do refrénu, pak ještě do posledního refrénu bas s textem 5) oba newgrassáci nahráli spolu najednou tleskání na druhou dobu 6) do hotové acappelly přihrál Mo ve vynechaných taktech banjové sólo a k němu pak druhý hlas. Asi poznáte, který fiddle tune k tomu posloužil. 7) zvukový technik Jarda Hypochondr – ano, ten hitmaker co má na svědomí taneční šlágr Šenkýřka – v pár místech přidal techno pazvuk ze zvukové banky pazvuků – hluboké glissando dolů. 8) Hotová píseň prošla mícháním a je na CDčku NRT (asi už vyprodaném).
V nahrávce nejsou žádné střihy, jen autentické stopy vcelku. Velmi pozorné ucho si všimne, že se nějak podařilo drbnout do stopy s basovým hlasem na první době, který je tím pádem po celou délku stopy o nějakou milisekundu posunutý a už jsme to tehdy neuměli nasadit úplně přesně zpátky.
Tím ale příběh nekončí. Na některém americkém bluegrassovém webu povzbuzoval tehdy komik Wichita Rutherford, zvaný The Mayor of Bluegrass, který vedl svůj pořad The Grand Old Time Machine v internetovém rádiu, že mu můžou kapely bez profi smlouvy (unsigned bands) posílat svoje nahrávky a on něco z nich zařadí do vysílání. Poslali jsme CD a jaké bylo překvapení – Wichita si vybral Shut The Door a vysílal! Kdo vydržel číst až sem, může si poslechnout jeho komentář z vysílání a píseň v její albové verzi.
Ještě větší překvápko přišlo záhy – Wichita psal, že jej píseň zaujala, měl pár nápadů a do písně přidal pár dalších zvuků a vlastně vyrobil obohacenou verzi, vlastně remix. Poznej 10 rozdílů. Nestačili jsme koukat, když jsme poprvé slyšeli hotové dílo v mp3. Vyžádal si pak poslat ještě nahrávku v nekomprimovaném formátu, aby ji mohl do hotového remixu vložit jako výchozí zdrojový soubor, a za pár minut posílal finální hotovou věc. Píseň se dokonce měla objevit na nějakém oficiálně vydaném CD sampleru, ale nedošlo k tomu. Takže až dnes je remix k poslechu ve světové premiéře! To je celý příběh neplánovaného newgrassového dua. Pro dokreslení přidávám dvě fotky ukazující, že kluci uměli být tvrďáci na scéně, ale také si uměli zachovat mladistvou mysl.
PS. nikomu to neříkejte, ale existují jisté náznaky, že Wichita Rutherford je fiktivní jméno a postava, skutečnou osobou je nejspíš studiový mág a rovněž znalec bluegrassu Scott Rouse. Ten co stvořil fenomén groovegrass a v rámci něj třeba ty šílené remixy Rocky Top, které jste mohli slyšet v odkazech článku z března, nebo o něm číst ještě dřív.
Co se týče písně samotné, neměli bychom přehlédnout její textové poselství, zejména tu část ze druhé sloky: Satan je zlo převlečené za šarm, hladové po duši, kterou by zranil. A pokud tě nechrání svaté brnění, slupne tě jako zákusek.
Pro doplnění historického kontextu – tady je autor písně Randy Stonehill se svou verzí Shut De Do. Vysvětluje nám, že na rozdíl od ostatních textů, kde je důležitá pregnantní výslovnost a dobrá srozumitelnost, tady je žádoucí se uvolnit až na úroveň před pračlověkem a zahuhlat si. Takže místo „Shut the door, keep out the devil“ nám z toho vyleze něco jako „Shut de do keep out the debil“. Takhle to dostává nový význam, taky validní. V našem případě se Mojmírovi víc líbilo Shut The Door, tak jsme to Randymu zase zpátky zkultivovali.
Bůhví proč (nebo satan ví) si Shut De Do oblíbily také různé sbory, takovou formu bluegrassové kapely personálně neobsáhnou. Ale můžeme se podívat na menší vokální sestavu s pěkně rytmickou úpravou písně. To by se zazpívat dalo. A kdyby se vám po tolikerém poslechu zdála ta vlezlá melodie povědomá nebo jste ji rovnou poznali hned na začátku, dodatečně jsme zjistili, že je občas slyšet i česky jako Zamkni dům, a to původně od Nezmarů (95) s textem Pepy Prudila RIP.
Zatím tolik,
Michal Hromčík, Brno