Tento článek je svým způsobem doplněním článku o historii mandoliny…
Bizzar
- výrobce: Andreas Koepke, Německo
- laděno na: GDAD
Gibsonka – typ F
- výrobce: Gibson, USA
- laděno na: GDAE
Dnes již legendární „zbraň“ všech bluegrassových mandolinistů. Vyvinul ji zaměstnanec společnosti Gibson, pan Loyd Loar a proslavil legendární Bill Monroe, který určil směr dalšího vývoje tohoto hudebního žánru a ovlivnil generace bluegrassových muzikantů.
Gibsonka – typ A
- výrobce: Gibson, USA
- laděno na: GDAE
Milánská mandolína
- výrobce: Serafino Casini, Itálie (Firenze 1896)
- majitel: Jim Garber, USA
- laděno na: G H E A D G
Neapolská mandolína
- výrobce: A. Mirone, Itálie (Catania) 19??
- majitel: Tomáš Kuchař
- laděno na: GDAE
Irská mandolína
- výrobce: Musikalia, Itálie (Sicílie)
- laděno na: GDAE
Neapolský typ
- výrobce: neznámý, Itálie
- laděno na: GDAE
Portugalský typ
- výrobce: Strunal, Česká republika
- laděno na: GDAE
Bouzouki
- výrobce: Dionisios Matsikas, Řecko
- laděno na: CFAD
- výrobce: Dionisios Matsikas, Řecko
- laděno na: DAD
Bouzouki (MPOUZOUKI) [buzu’ti] – defacto se jedná o dlouhokrkou loutnu. Ač je tento nástroj poměrně „mladý“, jeho historie sahá až před-helénského období. Délkou menzury se podobá tureckému Sazu ze kterého vznikl zdrobnělinou také název tohoto nástroje (Saz Buzuk -> Bouzouki). Konstrukce těla je ale narozdíl od Sazu, který se většinou dlabal z jednoho kusu dřeva, převzata z neapolské mandolíny, čímž se řadí do rodiny mandolinových nástrojů.
První nástroje tohoto jména se začaly objevovat ve 2.pol 19.století; tehdy byly téměř k nerozeznání od tureckého Sazu; na začátku 20, století už byly podobné těm dnešním. Do druhé světové války existovaly ale pouze jen 6ti strunné nástroje. 4tá struna byla přidáná až po 2.svět válce. Starší verze má 3 páry strun laděné na dD-AA-DD; novější 8mi strunná verze má 2páry strun laděné po oktavávach, další 2 jsou unisono cC-fF-AA-DD. Hra na bouzouki se vyznačuje rychlými běhy, kombinovanými s ozdobami a tremolem.
V Řecku je to stále jeden z nejvyhledávanějších a nejoblíbenějších nástrojů. Dá se říci, že nástroj do značné míry zlidověl, díky stylu zvanému Rebetiko, který je často přirovnáván k Blues. Největšími průkopníky novodobé hry (1.pol 20.stol) jsou Markos Vamvakaris, Vassilis Tsitsanis a Manolis Chiotis.
Irish bouzouki
- výrobce: neznámý, Irsko
- laděno na: GDAD
LOUTNY
Arabská loutna – Oud / ‚ud
Tato loutna, kterou křesťanská Evropa poznala již v roce 711 (při tažení proti maurům), se poměrně rychle rozšířila a stal se z ní (po mírných úpravách – viz níže) populární středověký nástroj. Původní arabská loutna je stále populárním nástrojem v zemích středního východu a celkově v arabském světě vůbec. Na obrázku vidíte egyptský ud. Nástroje se ladí standardně C#-F#-B-E-A-D, jiné ladění (turecké) je F#-B-E-A-D-G. Existují i jiné typy ladění. Například slavný udový virtuóz Serif Muhyieddin Haydar Hasimi Targan používal výhradně ladění D-A-B-E-A-D
Renesanční loutna
Nástroj truvérů a minesängerů ; vzešla z arabské loutny (viz výše), oblíbená byla zvláště v renesanci. Během několika století se z ní vyvinulo několik dalších strunných nástrojů (např. částečně i mandolína). V 18.století začíná být loutna vytlačována kytarou. Dnes se s ní setkáváme v zásadě jen v historických hudebních tělesech. Existují 6ti strunné (kytarové) loutny, dále 7,8,10,11 a 13strunné typy. Jedná se o velice široké téma, takže zde nemůže být adekvátně popsáno.
Mandoweb
Související články:
Historie mandolíny
Analogie mandolíny se smyčcovými nástroji
Základní mandolínové akordy
Techniky rychlé hry
Snímání mandolín
Konstrukce a materiály používané při stavbě mandolín
Elektrické mandolíny
Mandolínové akordy trochu jinak
Mandolínový struník
Mandolínová kobylka
Hmatník
Mandolínový krk, hlavice a mechaniky