Hmatník

Tento díl je všeobecným pojednání o hmatníku jako takovém se speciálním přihlédnutím ke hmatníku mandolínovému.

Hmatník je místo, kde na každém nástroji celé hudební kouzlo začíná. Je to přesně definovaná plocha nalepená na horní stranu krku nástroje, na kterou prsty přitisknou strunu, aby mohly tóny řádně znít.

I když se časem vyvinula řada tvarů strunných nástrojů, hmatník zůstává přes všechny konstrukční změny jejich nedílnou součástí (kromě klavíru apod. :-). Hmatník najdeme tedy i na všech šesti standardních bluegrassových nástrojích – na kytaře, mandolíně, banju, kontrabasu/baskytaře, houslích a také na dobru.

Přesné a čisté ladění, orientace při hře, značný příspěvek k rezonanci nástroje, čirá radost i dobrý pocit ze hraní – to je vše, oč se hmatník stará. Je to zpravidla jediná funkční součást nástroje, která je na nástroji bez laku. Vyžaduje proto zvláštní péči a údržbu. Nic se nemá přehánět, ale hmatník s pražci či bez by měl být čistý, bez nánosů špíny. Dá se zde ve všech případech použít velmi osvědčená kombinace hadr + FastFret, která dřevo konzervuje a hmatník pak netáhne vlhkost.

Nejprve bychom mohli hmatníky rozdělit na bezpražcové a osazené pražci. Bez pražců se hraje na housle, kontrabas a bezpražcovou baskytaru. Viděl jsem ale i jednoho skvělého oldtimového banjistu, jak hrál na bezpražcové banjo frailing styl. Znělo to bezesporu zajímavě. Bezpražcový hmatník vyžaduje větší péči při výrobě i při údržbě nástroje. Musí mít přesný tvar, aby struna nedrnčela, a hladký povrch, aby šlo strunu dobře přitisknout. U basových nástrojů a houslí se musí používat speciální struny. Jde o typ „Flatwound“, který se do dřeva svým plochým vinutím tolik neobtiskne.

Dále můžeme hmatník rozdělit podle tvaru. Že je pokaždé jiný, je nasnadě. Co se však většinou nemění, je povrchové zakřivení hmatníku. U standardní kytary, houslí, kontrabasu i baskytary najdeme pouze hmatník s rádiusem. U mandolín a banjí se objevuje jak plochý, tak oblý. Záleží zde na tom, na co je kdo zvyklý a na co se komu lépe hraje.

Materiál hmatníku je další kritérium, podle kterého se na hmatník dá nahlížet. Javorový hmatník u baskytary je výjimka z pravidla. Je to – ať s pražci či bez nich – jediný lakovaný hmatník, neboť je světlý a jako takový by se bez laku dal těžko udržet v čistotě. U ostatních nástrojů se používá jako materiál eben či palisandr. Eben je těžší, je ale díky své hustotě také odolnější vůči vlivům rukou a strun, než měkčí, ale lehčí palisandr. Samostatnou kapitolou je např. uhlíkový hmatník banjí Stealth. Myslím si, že se v této oblasti alternativních materiálů dočkáme mnohých překvapení.

Osazení pražci je ta nejdůležitější vlastnost hmatníku u nástrojů v bluegrassu hraných trsátkem / prstýnky. Pražec umožňuje rychlou a přesnou intonaci, ostřejší tón a dobře vypadá. Je zapuštěn ve dřevě patkou a je v něm pevně zakotven buď natlučením, nebo zalepením. Přesná poloha drážek pro pražce má zásadní vliv na ladění, takže se to celé musí provést velmi precizně. Pražce musí být bezvadně srovnané a sbroušené do jedné roviny. Na krajích hmatníku se musí zabrousit tak, aby si o ně hráči neodírali ruce. Firma Gibson svého času používala technologii přelemování pražců, čili pražec končil dříve a na hraně hmatníku už byla jen přesně obrobená lemovka. Nultý pražec umístěný na počátku hmatníku plní spolu s kobylkou i funkci roztečnou. Struny jsou v něm kotveny drážkami. Umístění drážek ovlivňuje zásadním způsobem výšku strun nad hmatníkem a tím pádem i dohmat. Měl by dobře přenášet chvění strun a zároveň umožnit jejich posuv např. při ladění. Jako materiál se používá plast, umělá či pravá slonovina, masívní perleť či bílý nebo černý grafit.

Hmatník plní i funkci estetickou. Bývá na něj většinou použito kvalitní dřevo s rovnoměrným rozložením let. Nese většinou také orientační značky, které usnadňují orientaci na něm. Ty jsou buď klasicky kruhové, jako u kytary, nebo např. hranaté, jako u mandolíny F-5 Sama Bushe. Podle provedení lze také nalézt celou řadu vzorů zdobení hmatníku banja vykládáním polí – např. Bow Tie, Flying Eagle a podobně. Samozřejmě je také možné, že je hmatník bez značek, např. u kytary D-28 Tonyho Rice či u banja Stealth Scotta Vestala. V každém případě by měly být aspoň malé značky na boční hraně. Dalším prvkem zdobení je lemování hmatníku. To se provádí buď jednoduché, nebo vícevrstvé. Někdy je hmatník bez lemovky.

Výjimkou v bluegrassovém, a myslím že i v hudebním světě, je nástroj zvaný dobro. Má plochý hmatník osazený pražci, zdobený zpravidla lemovkou dvoj- i trojlinkou, přesto si na něj dobrista nikdy nesáhne. Důvod je podle mě ten, aby to vypadalo víc jako kytara :-). Ale vážně – zde jsou pražce nutné k orientaci železa na strunách. Někdy se tento problém řeší jen prostým vyložením drážek bílou linkou, jak je obvyklé na kytarách typu lap-steel.

Nyní kapitola naznačená v úvodu – mandolínový hmatník. O pražcích, lemovkách a značkách bylo psáno výše. Mandolína má však jedno hmatníkové specifikum. Je to zaoblené prodloužení pod strunami A a E. Umožňuje dostat se do nejvyšších poloh podobně jako u houslí, ale prakticky to může způsobovat méně prostoru pro hraní trsátkem. Nedá se např. tak dobře hrát v měkké poloze blíže hmatníku. Pokud si člověk nezvykne hrát více u kobylky, dá se vzniklý problém řešit těmito způsoby: buď prostým zkrácením hmatníku uříznutím a následným vyložením – viz Sam Bush, nebo objednáním si kratšího hmatníku už při výrobě. Třetí způsob je v současné době nejpoužívanější a k nástroji asi nejšetrnější. Je to snížení – ztenčení hmatníku odbroušením prodlouženého konce. Zachová se původní tvar i s lemovkou a do jisté míry i původní vzhled. Toto jsem mj. viděl i u několika old-timových banjí. Důvod byl stejný – více místa pro hraní clawhammer stylem.

V příštím dílu tohoto miniseriálu se podíváme na hlavici, krk a mechaniky.

Honza Bíba

Související články:
Historie mandolíny
Předchůdci, typy a příbuzní mandolíny
Analogie mandolíny se smyčcovými nástroji
Základní mandolínové akordy
Techniky rychlé hry
Snímání mandolín
Konstrukce a materiály používané při stavbě mandolín
Elektrické mandolíny
Mandolínové akordy trochu jinak
Mandolínový struník
Mandolínová kobylka
Mandolínový krk, hlavice a mechaniky

Kytara aneb pár postřehů nejen pro začátečníky
Kytara aneb pár postřehů nejen pro začátečníky – 2. díl