Basová kytara

Chtěl bych se zmínit jen několika málo slovy o basové kytaře, jejích odrůdách v podobě vícestrunných kamarádek a něco z historie.

Basová kytara vychází z klasického kontrabasu – čtyři tlusté struny (většinou), zbytek je odvozen z elektrické kytary – podobný bývá tvar basy, snímače, masivní tělo, ladicí mechanika. Basa je však hodně bytelná a také těžší. Krk je také podstatně delší. U baskytar se obvykle neobjevují zámky či vibrapáka, ale někteří výrobci vám ji na přání namontují. Snímače bývají dva někdy jen jeden.

Hodně bas má v poslední době zabudovaný vlastní předzesilovač, tzv. aktivní elektroniku. Nevýhodou je potřeba baterie. Ladící mechanika je masivní, kvůli velkému tahu strun. Struny se nyní vyrábějí s kulatým opředením. Krk je k tělu baskytary přišroubován, někdy bývá vyroben z jednoho kusu dřeva a boky basy jsou k němu přilepeny – basa má tzv. průchozí krk. Takto vyrobená basa má jiné zvukové vlastnosti než basa s krkem šroubovaným.

Nejvíce je basa používána jako doprovodný nástroj. To je vlastně i její primární úkol. Basová kytara může být ovšem také nástrojem sólovým. Jako sólový nástroj ji hodně prosadili J. Pastorius, M. Miller, L. Claypool, J. Pattituci mnoho dalších. Záleží na každém, jak k hraní na basu bude přistupovat a jaký bude jeho styl.

Pro basy se vyrábějí jiná basová komba než pro elektrické kytary, basové bedny a zesilovače a mnoho dalších aparátů. Vyskytují se basové efekty, procesory, krabičky apod. ale ceněn je především co nejčistší zvuk. V aparátech jsou použity basové reproduktory.

Dá se říct, že na base se nepoužívá tolik různých technik jako na kytaře (některé věci prostě provést nejdou, jiné tak nezní, a další se používají zřídka). Přechod z el.kytary na basu není tak obtížný jako přechod z basy na kytaru. Obecně platí, že kytarista v amatérské skupině potřebuje více znalostí, talentu a praxe než basák (a tak to i v začínajících kapelách chodí, že basák se bere často do počtu), ale samozřejmě stát se opravdu dobrým basákem není jednoduché. Nejvíce se asi používají tyto tři techniky: slap, finger (hra prsty), hra trsátkem.

V dnešní době existuje již vcelku velké množství druhů baskytar. Nejrozšířenější jsou čtyřstrunné basy, ale do popředí se (hlavně v různých odvětvých metalu) dostávají pětistrunné basy. Kromě čtyřstrunné klasiky lze vidět i pěti, šesti či osmistrunku kde jsou struny v párech (nebo se přidají dvě tenké struny na 6ti strunku, se zdvojenými strunami existují i 12ti strunky). U pětistrunek se přidávala buď horní struna C, nebo spodní H (tedy zvlášť hluboké tóny) nejdřív se používaly krky čtyřstrunných bas, pak se začaly vyrábět pohodlnější širší krky. Šestistrunky byly zpočátku kytary naladěné o oktávu níž, pak se ale jednalo o basy s přidaným horním C a dolním H. U vícekrkých kytar narazíme na kombinaci basy a kytary.

Bezpražcová basa (fretles) má hmatník bez pražců (nyní se standardně vyrábí, kdysi si basisti museli vytlouct pražce). Existují ještě baskytary akustické, ale nikdy jsem neměl tu čest si na některou dobrou z nich zahrát (nepočítám-li asi dva kusy v jedněch nejmenovaných ostravských hudebninách. Vypadají jako akustická kytara, ale jsou navíc ještě osazeny snímačem v korpusu. Dobré akustické basy vyrábí Godin.

Samozřejmě můžete zvuk své basy prohnat přes různé efekty, krabičky, chorusy, harmonizery a jiná mršítka. Snad nejvíce je ceněn čistý nezkreslený zvuk, ale vyskytnou se i příležitosti, kdy je fakt-vostrej-bustr namístě. Samozřejmě platí pravidlo, že spousta krabiček a různých vychytávek z člověka dobrého basistu neudělá. Bohužel (nebo spíš bohudík), je to stále všechno jen a jen v rukách každého hráče.

Lukáš Rytíř
Modré stránky Bluegrassu

Související články:
Kontrabas