Každý rok ve stejnou dobu přemýšlím nad tím, jaké Vám mám popřát Vánoce. Jistěže by měly být šťastné a veselé, bílé, úžasné a nejkrásnější. Ale zkuste sami zapřemýšlet, jaké to je, když každoročně rozesíláte sms nebo e-mail svým přátelům, vzpomínáte, co jste jim psali minulý rok a vymýšlíte originální přáníčko tak, aby jste se neopakovali…

Jeden rok našeho života se pomalu stává minulostí, starému roku zbývá ještě pár dní a ještě nežli nastane ten rok nový, budeme přemýšlet, co jsme kde udělali špatně, co lépe a co bychom mohli udělat jinak. Na koho jsme letos zapomínali, komu jsme se neomluvili a naopak – komu jsme pěkně neřekli od plic, co si o něm myslíme, a to nás trápí, protože si to slibujeme od minulého roku.

Pojďme udělat společně předsevzetí. Zkusme si slíbit, že na sebe budeme hodní, že si v téhle hektické a uspěchané době vždycky vzpomeneme na své blízké a přátele, že budeme tolerantnější k chybám druhým, protože jaké by to tu bylo nudné, kdyby všichni byli dokonalí, že naše protějšky či blízké potěšíme dárkem nebo květinou nebo i úsměvem i jindy v roce, abychom tak dali najevo, že na ně myslíme a že nám na nich záleží. Zkusme také víc odpouštět a prosit za odpuštění a udělejme to hned.

Chladný a přece hřejivý třpyt měsíce a hvězd ať dosvítí do všech zákoutí našich srdcí a duší, abychom zahlédli, co lze dobrého vykonat pro naše nejbližší, drahé, ale i pro ty, kteří nám tak blízcí nejsou, ale mohli by se jimi stát…

Šťastné a veselé!