Jakub Racek

DATUM NAROZENÍ: 21.6.1973
MÍSTO NAROZENÍ: Praha
BYDLIŠTĚ: Praha, Letná
NÁSTROJE: Kytara Santa Cruz D model 1995, Mandolína Furch A model
TRSÁTKA: Dunlop 1.5mm, Brain 1.3mm, želvovina (tloušťka různě)

Když jsem zhruba před dvěma lety poprvé potkala Jakuba Racka v libereckém experimentálním studiu, kde křtili s kapelou Monogram CD – Cestou Odyssea, odvážila jsem se zeptat jen na stav hokeje (když byla zrovna přestávka) a kolik minut zbývá do konce utkání (když na baru znovu zapnuli televizi). Odehraný koncert poněkud odzbrojil mou jinak vrozenou výřečnost, vzpomínám si, že bych se ho bývala zeptala spíš na to, kde vzal takový talent a kam se chodí pro tu lehkost, se kterou hraje.

Dnes už vím, že když pánbůh rozdával talent, tak někteří stáli ve frontě a pilovali si nehty a Jakub si byl několikrát přidat. On sám působí dojmem tichého a skromného člověka a snad nebudu přehánět, když řeknu, že je to jeden z mála lidí, kteří si nepotřebují nic dokazovat, ale přesto dělají mnoho, aniž by se o tom hovořilo. Napadá mě spoustu otázek, na které bych se ráda zeptala a proto jsem Jakuba poprosila, jestli by mi alespoň na pár z nich nemohl odpovědět.

Takže Jakube, kdo Tě přivedl k hudbě?

Táta měl doma kytaru, na kterou občas hrál, takže to byl on, kdo mi ukázal první akordy. Máma mě zase brala na všechny možný koncerty, hlavně country a folk.

Co Tě napadne jako první,  když se řekne bluegrass?

Že vlastně veškeré mé hudební počínání je nějak spojeno s bluegrassem. Jinak mě napadne banjo, vícehlas a kytarový g-run.

Jak ses dostal k bluegrassu?

Byla to shoda okolností a náhod. Já jsem hrával ze začátku folkový písničky, kytaru jsem bral na tábory, vandry a na vodu, ale pak jsem přes kamaráda objevil bluegrass a už mě to nepustilo.

Působíš i v kapelách nepříliš bluegrassových, nabízí se otázka, který žánr je Ti nejblíž?

Když bych musel odpovědět jen jedním slovem tak bluegrass, ale vždy mě zajímaly i jiné věci, které mají s bluegrassem něco společného, nebo z něj vyšly, hlavně muzika Davida Grismana, Tony Rice, Mike Marshalla, Doc Watsona, a samozřejmě kytara všeobecně a kytara je skutečně univerzální nástroj.

Vydáváš své první solové album NINE CUTS a to s bluegrassem nemá příliš společného. I přesto je to velmi hezká záležitost. Kam chodíš pro nápady a kdy a jak přišla myšlenka natočit sólovou věc?

Vždy mě zajímalo nahrávání a studiová práce a se zlepšováním počítačů jsem si zařídil skromné domácí studio. Pomalu jsem nahrál několik skladeb, no pak jsem si řekl, že bych mohl udělat desku. Další důvod byl ten, že skladby, které jsem napsal, se nehodily vyloženě pro bluegrassovou sestavu, tak možnost co s nimi udělat, byla je nahrát. Nevím, jestli zazní na nějakém koncertu. Co se týká nápadů, tak většinou nějak přijdou samy – zatím…  Obvykle mě napadne nějaký motiv nebo kousek melodie, který se „většinou“ dál rozvine.

Velká většina bluegrassového publika Tě zná především jako kytaristu, ale já vím, že jsi hrál nějakou dobu i na banjo. Jaká je tedy tvá instrumentální minulost, přítomnost a budoucnost? Jaký byl tvůj první nástroj?

Na banjo jsem hrál asi dva roky, ale pak jsem se vrátil ke kytaře, teď už bych na něj asi nezahrál… Jinak na svou desku jsem si nahrával kromě kytary i ostatní nástroje, ponejvíc kontrabas a mandolínu. První nástroj bylo ve skutečnosti piáno, když mě táta přihlásil do hudebky – to mi bylo asi šest, tam jsem vydržel rok… ještě dnes si vzpomínám, jak jsme museli několik prvních hodin kreslit houslový klíč – hrůza!

Předpokládám,  že kytara je Ti nejblíž, vzpomeneš si ještě na dobu svých začátků, na své velké vzory, učitele?

Až s bluegrassem můžu říct, že jsem začal pořádně hrát. Ze začátku jsem neměl pořádný nástroj a všechno jsem to drtil na tátovu „španělku“. Hrál jsem s nahrávkami – nejčastěji to byl Bluegrass Album Band, kde byl Tony Rice, to mě strašně bralo, fantastickej bluegrass. Mám to na kazetách a je to pořádně ohraný. Nejvíc mě určitě ovlivnil Tony Rice. Bylo skvělý vidět ho vloni v Nashvillu. Takový tón jako má on nikdo nemá a způsob jakým doprovází… to je úžasný. Co týká učitelů tak jsem prakticky samouk, chodil jsem na roční kurz k Lubošovi Andrštovi, to mi dalo hodně. Paradoxem je, že se vlastně vůbec nedělala kytara jako taková, ale spíš věci jako harmonie, spojování akordů apod. Rozhodně jsem objevil zase další cesty…

Zahlédla jsem na tvých stránkách fotku z workshopu (guitar workshop IBMA USA 2004), kde sedíš mezi Bryanem Suttonem a Timem Staffordem. Asi je to hloupá otázka, ale měl jsi tak trochu „jiný pocit“?

Přiznám se, že jsem byl trochu nervózní. Byl jsem zvyklý na malé workshopy od nás a z Evropy, říkal jsem si,  to bude podobný, ale tady bylo asi 200 lidí, muselo se to zvučit, ale jak se začlo hrát, tak to bylo v pohodě, to je právě na bluegrassu super, můžeš být na druhém konci světa a můžeš si zajamovat. A nemusí to být zrovna USA, ale třeba Švédsko nebo Itálie.

Tak a zpět do ČR. Sleduješ českou bluegrassovou scénu? Co říkáš vývoji? Překvapilo Tě něco v poslední době?

…Záleží na tom jestli příjemně… Jinak si myslím, že se toho moc nemění, ale pár mladých skupin přibylo a to je důležitý. Myslím, že by bylo fajn, když by se bluegrassová scéna víc „prolnula“ s Evropou, v Evropě se mezi sebou kapely znají a ví se, co se kde děje. Hranice jsou sice dávno otevřené, ale evropských kapel se tu moc neobjeví, i když by o to zájem měly.

Ještě se vrátím k tvé sólové desce. Můžeš vyjmenovat, jaké žánry se na ní prolínají?

Žánrově bych to nerad zařazoval, je to hlavně kytarová muzika, něco zvukově podobného muzice D. Grismana, něco ale úplně jiného. Je tam třeba upravená skotská balada, která je původně zpívaná, já jsem ji nahrál instrumentálně. Je tam jazzový standard Over the Rainbow  a zbytek moje skladby, instrumentálky, kromě jedné zpívané.

A co nějaká ta soutěž a ocenění? Je něco, čeho si opravdu  vážíš?

Byl jsem na pár soutěžích, ale nevím, jestli bych do toho zas šel. Nejsem asi ten typ a stejně, v muzice se moc dobře soutěžit nedá i když v USA je to poměrně běžná záležitost. Pár ocenění mám a vážím si jich, už proto, že se někomu líbí co dělám, ale není to hnací motor, tím je muzika. Jinak jsem rád, že můžu hrát se skvělými muzikanty.

Máš nějaký volný čas? Jakým aktivitám se věnuješ?

Kdysi jsem byl blázen do skateboardu a kamarád, který stále jezdí, se mě snaží zlanařit abych se k tomu vrátil, no nevím… Jinak jezdím v zimě na lyže a občas vyrazím s RC větroněm někam na kopec.

Jakou posloucháš muziku?

Nejvíc nahrávek mám z bluegrassu, potom mě ale zajímají kytaristi všeobecně (nezáleží na žánru), celkově dost poslouchám instrumentální muziku, ale i třeba vyloženě vokální věci, třeba skupinu “Take Six“ fantastická černošská parta! Potom blues, jazz a americký folk.

A jedna poslední, skoro už tradiční otázka, sleduješ portál bgcz.net? Povíš mi, co se Ti tu líbí nebo nelíbí, zda-li něco hodnotíš kladně nebo naopak a co bychom mohli změnit?

Portál bgcz.net sleduju, když mám čas, tak zaskočím. Líbí se mi a je super, že tu něco takového je, hlavně je důležitý, že obsah nebo směr mohou ovlivňovat sami čtenáři.

www.jakubracek.com