Na 16. září připadá výročí úplně první studiové nahrávky písní ve skutečně bluegrassovém stylu. Dokážeme vypátrat a poslechnout si tu úplně první píseň nahranou ve studiu?

Všichni, kdo se blíž potkali s modrou trávou jako hudebním stylem, zhruba vědí, že začátky bluegrassu jsou spojené se jménem Bill Monroe a s jeho kapelou The Bluegrass Boys. Znamená to, že všechnu hudbu této kapely můžeme označit stylově jako bluegrass? Převládá názor, že skutečná podoba stylu, který se potom dočkal napodobování, rozšíření a uznání jako samostatná hudební forma, zazněla až v chvíli, kdy zvuk kapely doplnila úžasná banjová hra Earla Scruggse. Kapela už měla dva klíčové stylové prvky: dominantní a novátorskou mandolínu Billovu – předtím tak na mandolínu nikdo nehrál, špičkové housle hrál Chubby Wise. Ve chvíli, kdy začalo být dominantním nástrojem pětistrunné banjo hrané tříprstými rolly, to teprve dostalo ty správné grády.

Monroe v těch letech hledal zvuk, který by byl snadno rozeznatelný a tím zaručoval originální značku a hlavně větší komerční úspěch. Po období, kdy hrál v duu se svým bratrem Charliem v sestavě kytara a mando, zkoušel různé kapelní sestavy a kombinace nástrojů a také různé typy písní. Jeho pozdější výroky, že měl už dávno předtím v hlavě ten správný vzorec a hledal ten pravý bluegrassový zvuk kapely, nalezený pak s rollovaným pětistrunným banjem, berme s rezervou. Věci do sebe prostě ve správné chvíli zapadly.

Snadno se dohledá, že Earl Scruggs a Lester Flatt nastoupili do Billovy kapely v prosinci 1945. Jak zněla kapela posílená o Flattovu kytaru/zpěv a Scruggsovo banjo na prvních zkouškách a vystoupeních této nové sestavy, nezjistíme. Nejbližší zvukovou představu nám poskytují archivní studiové nahrávky asi po deseti měsících práce této sestavy. Monroeova kapela v letech 1945 až 49 absolvovala několik nahrávacích frekvencí ve studiu v Capitol Records v Chicagu – celkem to bylo šest nahrávacích dnů /sessions.

Odpověď pro zjištění nejstarší BG písně nám poskytne seznam z druhého a třetího nahrávacího sessionu (v prvním a šestém byly jiné sestavy). Hudební historici uvádějí, že tyto dva nahrávací sessiony v září 1946 byly bez pochyby nejdůležitější v historii bluegrassové hudby, protože ustanovily základy dnes známého typického kapelního zvuku.

The Second Columbia Session: Chicago, Illinois
September 16, 1946

1-09

Heavy Traffic Ahead

1-10

Why Did You Wander?

1-11

Blue Moon Of Kentucky

1-12

Toy Heart

1-13

Summertime Is Past And Gone

1-14

Mansions For Me

1-15

Mother’s Only Sleeping

1-16

Blue Yodel No. 4

The Third Columbia Session: Chicago, Illinois
September 17, 1946

1-17

Will You Be Loving Another Man?

1-18

How Will I Explain About You?

1-19

Shining Path

1-20

Wicked Path Of Sin

Celkový přehled všech sessionů Bluegrass Boys u Columbie v Chicagu najdeme v tomto odkazu:
https://www.discogs.com/release/1262026-Bill-Monroe-And-His-Blue-Grass-Boys-The-Essential-Bill-Monroe-And-His-Blue-Grass-Boys-1945-1949

Tady je k tomu poslechový odkaz – dvojCD s archivními záznamy:
https://www.youtube.com/watch?v=4_IEa9-xhaM&list=PLJbe_hIuKTt-pjzneEhdxE_v3ICIbRDrU

Takže fanfára:
První studiově nahranou písní se skutečným zvukem bluegrassové kapely je:

Why Did You Wander / 16. září 1946.   Obsahově melancholická píseň: „proč ses toulala někde pryč, když víš, že jsme byli vždycky šťastní v našem malém domku v horách“. https://www.youtube.com/watch?v=5_hyUGpXtDc

Dá se říct, že toto je první nahraný prototyp písně v bluegrassovým stylu. Je tam všechno: dvojčtvrťový rytmus s výraznou druhou dobou v rychlém tempu, obdivuhodně hrnoucí a vskutku převratné rollované pětistrunné banjo v podehrávkách i v sólu, energický plný dvojhlas (první, který kdy spolu Bill a Lester nahráli), strhující mandolína – poslechněte si! – i housle. K tomu Lesterovy G-runy na kytaru, které se také staly okamžitě stylotvorným prvkem. Muzikanti nebyli tou dobou žádní usazení starší pánové. Kapelník měl tehdy jen tři dny po svých 35. narozeninách, Lesterovi bylo 32 a Earlovi pouhých 22 (!). Mladistvá energie nebo „zvuk mládí“ je v tom cítit. Hlavní a uvolněný hlas zpívá Lester, který je autorem písně, Bill přidává ostrý druhý hlas v refrénu.

Někdy zůstává ve stínu hlavních pickerů fakt, že také Lesterův kytarový doprovod hrál důležitou roli pro skvělý rytmus kapely. Předtím hrál Lester jako mandolinista v kapele Billova bratra Charlieho a rytmus byla jeho silná stránka. No a dalším mega-důležitým elementem pro precizní a strhující rytmus celého kapelního zvuku byl basista Howard Watts, vystupující pod komediální přezdívkou Cedric Rainwater. Jak prohlásil odborník: „jeho hra přesná jako metronom poskytuje dokonalý rytmický základ a zbavuje všechny ostatní v kapele naprosto jakýchkoliv starostí o to, kde leží hlavní doby.“

Bystrý čtenář si všimne, že jsme přeskočili píseň Heavy Traffic Ahead. Sám Earl v rozhovoru potvrdil: ano, to byla první píseň, kterou jsme nahráli s Billem ve studiu Columbia Records. https://www.youtube.com/watch?v=CwvyNUemJdM

Bylo by fér ji započítat jako první, i když se najde dost puristů, kteří řeknou: to není bluegrass. Rytmus písně je na 4 doby, řekli bychom rychlejší blues nebo ragtime. Forma je bluesová dvanáctka respektive čtrnáctka (mluvíme pořád o hudbě nebo už o pivu ? 🙂 ) s jedním lichým taktem vloženým před subdominantou a jedním před dominantou ve slokách. V instrumentálních sólech se drží normálních dvanáct taktů. Banjo nehraje typické rolly, ale skvěle synkopované melodické prvky, které Earl používal často v písních bluesového typu, např. Foggy Mountain Special / Jazzing. Jsou slyšet i v další písni z téhož dne – Blue Yodel No. 4. Mimochodem tato píseň obsahuje hned v úvodu úplně první nahrávku Lesterova legendárního kytarového G-runu.

Kdo věnuje chvíli času a poslechne si Session č. 1 a č. 6., zjistí s úžasem, že i když v obou zní banjo, Earlův picking představuje naprosto odlišnou úroveň a styl, než to co bylo v Bluegrass Boys před ním i po něm. Stringbean / David Akeman na sessionu č. 1 nějaké sólo na banjo má. Rudy Lyle se časem vypracoval ve skvělého banjistu, na sessionu č. 6 to tam ještě zdaleka nebylo. Proto nám z poslechu vyplyne líp než z teoretického tvrzení, že teprve s Earlem to je ta kompletní kvalita a styl.

Drobnou pikantností může být zjištění, že na sessionu č. 1 sestava nástrojů obsahuje akordeon, dokonce i v roli sólového nástroje. Takže si všichni šprýmaři můžou odpustit poznámky, že předsedou české bluegrassové asociace je harmonikář – občasná narážka na další hudební dovednosti Petra Brandejse. Akordeon byl stěžejním nástrojem v Bluegrass Boys dřív než banjo!

Kdo by za první bluegrassovou nahrávku chtěl prohlásit píseň s trojhlasem v refrému, najde ji ve valčíku Summertime Is Past And Gone, basista zpívá ten třetí hlas. Za vzor bluegrassového waltzu se dá brát dostatečně známá Billova autorská Blue Moon of Kentucky, která se později stala hymnou státu Kentucky. Překvapivě zjištujeme, že polovinu písní z úvodního nahrávacího sessionu této sestavy tvoří tříčvrťáky.

Ve skutečnosti prvními vydanými písněmi z těchto studiových nahrávek na komerčním singlu byly dva rychlé valčíky – nahrávalo se hodně pro rádio a taneční formy byly žádané:

Mansions For Me / Mother’s Only Sleeping (Columbia 20107 and Columbia 37294, released March 24, 1947) 

Heavy Trafic Ahead vyšla na singlu až v červenci 1949.

Why Did You Wander zůstala nevydaná celých 30 let, najdeme ji až tady: Various artists – Hills & Home; Thirty Years of Bluegrass (New World Records NW 225), 1976.

Živou podobu Why Did You Wander a další písně s touto sestavou pak najdeme na nahrávkách, které se díky internetu vynořují z archivů, třeba:

https://www.youtube.com/watch?v=234x8fr8hjQ

Údajně nejstarší živou nahrávkou Bluegrass Boys s Earlem by mohla být:

Little Maggie / 23. březen 1946, Grand Ole Opry, Nashville

https://www.youtube.com/watch?v=uraDyFU1zY8

Tady slyšíme poprvé Earlovo banjo s hlubokou strunou přeladěnou na C, i když jiné zdroje uvádějí Toy Heart jako první píseň s tímto laděním.

Krátké nahlédnutí do obsahu sessionu č. 4 a 5 nám ukáže výkvět skladeb Bluegrass Boys, mnohé z nich patří dnes do zlaté pokladnice standardního repertoáru bluegrassových kapel. Některé písně byly vlastní, jiné tradiční z regionu.

Wikipedické heslo říká, že bluegrass jako distingovaná hudební forma vznikl fakticky až ve chvíli, kdy se objevila druhá kapela s tímto stylem a odstartovala vznik dalších stylově podobných. Pak by se za první bluegrassovou studiově nahranou píseň považovala Molly And Tenbrooks, jak ji nahráli Stanley Brothers / 1948.

Pro doplnění můžeme ještě nahlédnout, jak deset let před Columbia sessions vypadala hudba Monroe Brothers na jejich první nahrávce z rozhlasového studia. Mladšímu z bratrů Billovi tady bylo 25 a píseň má slušný drive.  My Long Journey Home, únor 1936 (!)  https://www.youtube.com/watch?v=v3mpsorJM2Q

Nedá se asi říct, že by Monroe vynalezl, vytvořil nebo založil bluegrass. S trochu nadsázky bychom mohli přefrázovat známou dějinnou poučku takto: Bill Monroe je matkou bluegrassu (v principu by dva otcové nic nezplodili, obrazně snad ano), výrazně přispěl zpěvným tenorem, skvělou mandolínou s bluesovými a rokenrollovými prvky v doprovodu i v sólové roli, novými skladbami, organizováním kapely i hledáním zvuku a muzikantů, novým kombinováním hudebních prvků, novými písněmi. Earl Scruggs je otcem, který dodal sice jen jeden hlavní prvek – pickované banjo, zato ten nejpodstatnější a od té chvíle dominující, který spojil mozaiku v ucelený obraz.

Bill Monroe má pro populární hudbu širší význam. Jako autor Blue Moon Of Kentucky se zapsal do historie do dějin bigbítu ve chvíli, kdy mu jeho píseň trochu předělal do rockabilly stylu Elvis Presley. A zajímavá stopa se najde i ve zpěvu. Beatles se své ostré „americké“ dvojhlasy s kvartami a kvintami (viz třeba Ticket To Ride) naučili od amerických Everly Brothers, spojených s počátky country i rokenrolu, ti zase brali inspiraci od Monroe Brothers, Delmore Brothers nebo Louvin Brothers.

Na závěr si můžeme pustit zvukem i obrazem nedávnou verzi Why Did You Wander, kde celá kapela kolem Thileho pietně cituje sólové pasáže Billa, Earla a Chubbyho – Noam, Chris, Brittany. Ukázková úcta ke tradici si nepřekáží s čímkoli moderním, co dnešní muzikanti umí a vyjadřují taky.   https://www.youtube.com/watch?v=STAPnpQjQlA

Michal Hromčík