ɷBela Fleck – My Bluegrass Heart* : 10.9. Dvojalbum obsahuje Bélovy nové skladby, i když některé byly napsané už v minulých letech, a podílí se několik různých sestav hráčů. Všeobecně se čekalo, že díky Bélově géniu skladatelskému, aranžerskému a hráčskému i díky nejvyšší špičce zúčastněných dalších muzikantů to bude přelomové a zásadní album. A nejspíš to tak je. Výborně si o tom přečteme v rozhovoru pro časopis Banjo Newsletter, případně ve výborném článku pro časopis Glide, časem tam bude asi i 2. část. Možná bych mohl nejzajímavější pasáže přeložit pro BG Listy. Na vinylovém dvojalbu je 12 skladeb, na dvoj-CD jich najdeme 19.
ɷEmmylou Harris & The Nash Ramblers – Ramble in Music City: The Lost Concert *: 3.9. Živý záznam z roku 1990, zapomenuté nahrávky objevené v archivu. Mimochodem, ze spolupráce s Nash Ramblers je vydaná živá deska At The Ryman (1992), za tu kapela dostala Grammy (pro Emmylou už šestou z celkem třinácti, nominovaná byla 47krát). Na tomto nově vydaném počinu jsou ale úplně jiné písně, dobrá práce vydavatele, že nedubluje ty stejné. Sam teď na tomto „novém“ albu zazáří třeba v instrumentálce Remington Ride nebo i jako zpěvák v The Price I Pay. Al Perkins hraje na dobro a banjo. Celkem 24 písní, moje oblíbená jsou Amarillo nebo Mystery Train. Duet Emilky s Randallem v If I Needed You je možná nejlepší verzí této písně. (jen pro vysvětlení: kytarista a zpěvák je původním jménem Randall/Randy Stewart, ale protože byl už jiný známý muzikant toho jména, přijal umělecký pseudonym Jon Randall.)
Tady si dovolím malou osobní odbočku. Kapelu jsme tehdy mohli vidět i v Praze (1992), tričko s motivem toho Grammy oceněného alba jsem tehdy dostal osobně od Sama Bushe a nosil je až do rozpadnutí. Byl to tehdy vůbec nezapomenutelný zážitek. Sam mě v hotelu seznámil se členy kapely, jel jsem s nimi z hotelu jejich autobusem až do Sportovní haly, cestou jsem Emilce z nuselského mostu ukazoval viditelné dominanty Prahy a jako jediný domorodec se dostal přes tři úrovně ochranky do šatny kapely. Tam jsme si zazpívali s Randallem a Bushem trojhlas v refrénu písně On And On a poslouchal jsem přes dveře, jak se Emmylou ve vedlejší místnosti rozezpívává. Koncert byl samozřejmě úžasný. Taky jsem tehdy v hotelu na diktafon Zuzky Ptáčkové natočil rozhovor se Samem a přepsal jej o češtiny, ten pak pro kterýsi hudební časopis Zuzka upravila.
Jo, nekecám. Dvě fotky z té šatny jsem našel. Basista je Mark Winchester, machr na slapping, později hrál s Brian Setzer Orchestra.
Michal Hromčík, Brno