CD: Blue Moon Rising, Patrick McAvinue, Mountain Faith

ɷBlue Moon Rising – After All This Time: 17.5. moderní kapela se po pauze znovu vrací na scénu a přináší své sedmé album. Kromě vlastních věcí nahráli na novince třeba starý hit Paula Anky It Doesn’t Matter Anymore, který předtím pěkně udělali Spectrum s Belou Fleckem a hrály ji i naše kapely.

ɷSmall Town Therapy – Dreams and Circumstances: 17.5. Dva velmi schopní kluci z kapely Front Country – houslista a mandolinista – mají v sobě hodně muziky a dávají průchod své tvořivosti i mimo vlastní kapelu.  To můžeme teď slyšet na jejich druhém instrumentálním albu. Pro pestrost použili i další nástroje jako kytaru, pětistrunné housle, mandocello,  občas nahráli i víc stop. Parádní new acoustic s prvky klasiky i bluegrassu.  Zvědaví můžou poslechnout i předchozí album (2014). 

ɷPatrick McAvinue – Perfect Fit: 12.7. Výborný houslista tady hraje svoje nové skladby a pár i od jiných autorů. Na albu s ním hrají nebo zpívají Audie Blaylock, Michael Cleveland (že by i na mando?), Ethan Jodziewicz, Cody Kilby, Gaven Largent, Scott Vestal a dlouhá řada dalších. Stylově je to ohromě pestré a převážně instrumentální album, za prvé proto že fiddler Patrick má široký záběr od klasiky po moderní jazz a trochu i proto, že producent Scott je typ banjisty, který z bluegrassu přesahuje také do artrocku a jinam. Tak tu uslyšíme jazzový závěrečný kus, latinu grismanovského střihu, akordeon, a taky svižné bluegrassové pecky jako tu schovanou za německým názvem Der Belsnickel, vznosnou pomalou Carriage House, zhudebněnou báseň skotského barda Roberta Burnse (Motlitba pod hrozbou násilí) nebo novou klasiku Mátyás a Margit (napsal Patrick) v podání dueta houslí a basy. Lahůdkový poslech.

K čerstvým novinkám přidávám i tři výjimky z posledních dvou let, které unikly naší pozornosti a zaslouží si ji. Zejména ta od Mountain Faith, skvělé kapely, od které už se nového alba nedočkáme.

ɷThe Gospel Plowboys – Welcome Home: červen 2016   Jižanský gospel výborně zazpívaný, ve stejné tradici jako DL&Q. Vzorné trojhlasy i čtyřhlasy. Mrkněme na Stanleyovku později zpopularizovanou Ricky Skaggsem (&Boone Creek) – Daniel Prayed. Anebo acappella závěr Everybody Will Be Happy nebo cele acappellová závěrečná It Is Well With My Soul. Pěkná práce, ovšem trojhlasá verze téhož od sourozenců The Isaacs bude pro mě pořád asi nejvýš.

ɷSummer Brooke and The Mountain Faith Band – Small Town Life: srpen 2017   Mimo pořadí zařazené album, které je luxusní a lahůdkové. Kapelu Mountain Faith už pravděpodobně neuslyšíme a to je škoda, tato deska je dokonalá. Zpěvačka zdálky barvou hlasu připomíná Alison Krauss a vlastně je míň výrazná, ale muzika je paráda. Toto album patří mezi pár nejlepších za poslední dva roky. To poznám i já, a to jsem nechal školi v půlce sedmý třídy.

Moutain Faith byla původem rodinná kapela – táta Sam McMahan na basu, jeho mladí Brayden na banjo, Summer na housle, kytarista a mandolinista nejsou z rodiny, v seznamu hráčů se ještě objevuje Steve McMahan (nástroj neuvedený, že by to byla flétna, slyšená v pár písních?). Nedávno se objevila zpráva, že Summer a Bray budou fungovat jako duo, posílené o další muzikanty. Do teďka byli vlastně polo-profíci, mimo muziky ještě makali v tátově pneuservisu a pneuprodejně na malém městě, odtud i název desky. Do povědomí širšího publika se dostali díky účasti v televizní talentové soutěži, kde se drželi dost dlouho a byli hodně vidět.  Doufejme, že se jim někdy podaří vyprodukovat něco tak skvělého, jako byla poslední společná deska s Moutain Faith. BTW tahle vlastně existuje ve dvou verzích, jedna akustická viz předchozí odkaz, druhá posílená o bicí a piáno, viz Spotify. Můžete si vybrat podle nálady, pro mě je ta akustická dokonalá. Písně spojující pop, country, akustický rock, kousek swingu – to všechno s výbornou basou a ostatními BG nástroji, paráda. Ze stejného roku má Summer taky vánoční desku, taky zajímavá práce, koledy i nové vánoční písně v zajímavých aranžích.

Na jejich předchozí desce – That Which Matters (To na čem záleží – 2015) se najde pár písní bluegrassového formátu a rytmu, ty drží kapelu spojenou aspoň vzdáleně s tradičním zvukem: Absent From The Body nebo Let My Life Make A Difference. Zároveň titulní instrumentálka naznačuje směr kompoziční a aranžérské odvážnosti, který se plně projevil na poslením albu, a ještě spojený s chytlavými melodiemi a precizním rytmem. Na poslední desce vyloženě bluegrassovou píseň nenajdeme, zato najdeme úžasnou aranžérskou hravost a skvěle prokomponované a provedené šťavnaté a pestré nové písně.

ɷRed Wine – Carolina Red: konec 2018   Jedna z evropských kapel, co má výborně zvládnutý styl, svůj rozeznatelný zvuk, vkusně vybrané cizí písně i mimo žánr a uchopené po svém, správný výraz a hloubku. Martino Coppo je výborný zpěvák, což kapelu pozvedává na prvoligovou úroveň. K písním z posledního alba jsou v odkazu přidané i ty z dvou dřívějších, tak si můžeme udělat celistvý obrázek o jejich práci. Taky si můžeme všimnout, že dřívější album Picking Friends mělo jiný zvuk a lepší energii. Pak záleží jen na našem vkusu, jestli nás to nové bude bavit víc nebo míň.

Michal Hromčík, Brno