Ve výběru nejlepších novinek se tentokrát najdou i alba z kategorie „not so blue“, která ale mají v sestavě zajímavého bluegrassového muzikanta nebo bluegrassový nástroj a tím jsou i pro nás hodně zajímavá. Spravit chuť si můžeme třeba na novém singlu LRB, který na obalení množinou dalších písní pro celé album teprve čeká.

ɷ Cascade Crescendo – Chasing The Sun : 15.2. I v oregonském Portlandu se najdou šílenci co si místo pořádného popu nebo rocku oblíbili obskurní nástroje s pěti nebo osmi strunami. Když začnete poslouchat první píseň z novinky žánrově proklamované jako high-energy newgrass, říkáte si „co tady dělám“ jen do chvíle, kdy zjistíte, že na mandolínu se dá hrát s kvákadlem a delayem a že tato muzika zajímavá asi bude.

ɷ Gangstagrass – Pocket Full Of Fire Gangstagrass Live (2019) : 15.2. Banja a rapeři by neměli znít spolu tak dobře. A už jsou tu znovu a rovnou s živým albem. Uši se slabostí pro trochu vkusného rapu a hip-hopového rytmu správně rámujícího nejen řádu vlastních písní kapely, ale třeba i evergreen Will The Circle Be Unbroken, mají pastvu pro poslech.

ɷ Jack Dunlap Band – The Adventures of Captain J-LAP : 23.2. mandolína, saxík a odvážná basa jsou základem Jackovy kapely, doplněné o rytmiku, která v mixu zůstává vzadu, aby vynikly akustické nástroje. O Jackovi jsem se zmínil v článku o Gině Clowes, která předtím hrála v kapele Bud’s Collective. Bud Dunlap s kytarou a jeho bratr Jack s mandolínou byli základním jádrem této výborné bluegrassové sestavy. Jejich první album je výborné a rád  se k němu vracím kvůli jeho nakažlivé energii. Teď Jack vyrazil do nových hudebních teritorií, se schopnou partou svých vrstevníků ztvárňuje vlastní skladby a občas sáhne do jiných vod, “covering songs from all sorts of genres, from Rock to Bluegrass to R&B to Irish“. Hudebně to má odvahy hodně a v tom je hlavní síla alba, u zpěvu bojují statečně. Jack vedle mandolíny využije i oktávovku a elektrickou kytaru. Na této desce bluegrassovou píseň nenajdeme, modré chutě si můžeme zahojit v odkazu na Bud’s Collective. Ale kvůli odvážné z bluegrassu vyšlé mandolíně novinka nabízí zajímavý poslech. S plným zvukem bicích by to mohl být výborný jazzrock. Zvlášť se hoši vyblbnou v závěrečné víc než 10-minutové Major Jammage, kde se objeví i flétna a housle.

ɷ Della Mae – The Butcher Shoppe EP : 1.3. Výborná práce, není třeba komentovat, první singl od holek jsme tu už měli. V půlce písní hraje jako host Molly Tuttle, od které máme o něco dál i celé album.

ɷ Randy Murphy & Clay Hess – Bound For Nowhere : 1.3. Z dostupných zdrojů zatím nešlo moc zjistit, jestli hrajou kluci z Hessovy kapely nebo snad z Murphyho nebo studiový výběr. Nálada celého alba a výraz písní jsou celkem fádní. To může být obvyklá kulhající noha typická pro alba, kde máme nové písně od jednoho autora (Randyho) a snažíme se je trochu odlišit aranžérsky a produkčně, ale zůstane to napůl cesty. Dvojhlasy jsou silně předvídatelné, tempa skoro samá střední, jiskru živého hraní to nemá. Důvodem, proč jsem poslouchal víckrát, je, že jsem vychutnával stylově výborná sóla banja, mandolíny a samozřejmě Clayovy kytary. Podle výborných výkonů v banju a mandolíně to spíš napovídá na Clayovy chlapce. Takže asi DUSTIN FRAME – mandolin, BRADY WALLEN – banjo., Z písní novinkového alba doporučuju ty modřejší, třeba Change My Heart In You. Trocha větší pestrosti – třeba housle a trojhlasy (je tam snad jen jednou) a hlavně víc výrazu ve všem – by to album teprve rozsvítila. Kvůli výborným hráčům bude dobře mrknout na album Clay Hess Band z minulého léta*.

ɷ Shawn Lane and Richard Bennett – Land And Harbor : 8.3., digitální verze už 14.1. Eklektický folk, jedna převzatá píseň a 4 vlastní, představující oba muzikanty jako autory i jako špičkové kytaristy. Jako posila se objeví Gaven Largent na dobro. Zajímavý autorský počin, ale stejně mám radši, když Bennett projeví své dvojité ovlivnění Tonym Ricem.

ɷ Lizzy Plotkin – We Will Sing : 8.3. Dobrá fiddlerka a výborné písně s parádní atmosférou – tohle si vždycky získá citlivé obecenstvo. Stylem spíš americana / folk, a to velmi povedený. Lizziny písně i její civilní oduševnělý pěvecký projev si označení “balzám pro duši“ zaslouží. Další zkušení muzikanti na albu jsou: guitarist Eli West, banjoist Dusty Rider, mandolinist Matt Flinner, guitarist Tyler Grant, and bassist Erin Youngberg.

ɷ Allison de Groot & Tatiana Hargreaves : 22.3. Debut v rámci této dvojice jinak zkušených muzikantek. Housle i frailované banjo jsou bezva, pro někoho takové obsazení může být po celé album jednotvárné, ale holky hrajou i zpívají dobře.

ɷ Molly Tuttle – When You’re Ready : 5.4. Kam může pokračovat muzikant, který si všechny bluegrassové standardy obehraje tisíckrát už v dětském věku v tátově kapele a ve zpěvu i v sólové a doprovodné kytaře v tom standardním repertoáru zná všechny chodníčky a zatáčky? Je fakt že v pořádném bluegrassu muzikantovi nejsou platné žádné smyčky nebo technologické pomůcky, tam musí muzikant s akustickým nástrojem nebo zpěvem „předvést“. A Molly už předvedla dostatečně, její nedávné krátké album i její ocenění jako kytarista roku to dokládají. Není divu, že další cesta vede ze škatulky ven. Molly na novém albu napsala (nebo je spoluautorkou) výborné písně a chtěla aranže i „production choices“ tj. volbu stylu pro každou píseň podřídit jejímu co nejlepšímu vyznění. Zároveň chtěla, aby to pořád byla zajímavá kytarová deska. Když si k tomu připočteme producenta, který měl před tím na starosti třeba Red Hot Chilli Peppers, budeme tušit, že modré to bude málo, zato zvukově skvělé. A ono je. Nejblíž k modrému stylu bude možná úvod písně s frailovanou kytarou – Take The Journey. Jinak najdeme polohy od americana/folk, energické country až po dnešní pop-rock. Elektrické kytary, bicí, zvukové vrstvy a nářez. Mrkněte třeba na Light Came In. Některé pasáže svou náladou připomínají Shawn Colvin, KD Lang nebo Taylor Swift a to je všechno vysoká třída.

ɷ Unspoken Tradition – Myths We Tell Our Young : 19.4. Třetí album progresivní bluegrassové kapely.  Na první desce ještě měli standardy, ale už mířili k vlastní progresivní tvorbě. Má to velký tah, naléhavost, silné příběhy. A muzikantské výkony skvělé.

Lonesome River Band – Little Magnolia (singl) : nový valčík, dokonalá bluegrassovka. Dá se poslouchat opakovaně mockrát, tuším to bude hit.

Michal Hromčík, Brno