CD: Dřevěná Tráva – Cabin In The Sunshine

I’m Gonna Eat At The Welcome Table / What’s Good For You/ Roanoke / I Believed In You Darling / Come On Down / When He Reached Down His Hand / We’ll Still Sing On / I’m Gonna Settle Down / Walls Of Time / Making Plans / The Nights Are So Long

Za léta své existence si Dřevěná Tráva vytvořila pozici jednoho z předních interpretů tradičního bluegrassu ve stylu první bluegrassové generace. Po šestipísničkové demonahrávce a dvou písničkách na živém záznamu jejího festiválku teď kapela nabízí své první „opravdové“ CD.

Jak je vidět i podle seznamu skladeb, hlavní inspirací Dřevěné Trávy jsou jednoznačně Blue Grass Boys Billa Monroea, z jehož repertoáru nejdeme na desce hned několik skladeb, a tato inspirace se projevuje i na zvuku kapely. Za tuto orientaci asi nejvíc zodpovědný kapelník Dřevěné Trávy, mandolinista Pavel Kloboučník, kterého já osobně považuji za jednoho z nejlepších českých hráčů na mandolinu a jednoznačně nejlepšího právě pokud jde o Monroeův styl. Dalšími členy skupiny jsou banjista Radek Hnilica, houslista Petr Vomáčka, kontrabasista Pavel Šefrna a kytarista Braňo Martinka, původem ze Slovenska (mnozí si ho budou pamatovat ze sestavy skupiny 29 Strings).

Po instrumentální stránce hraje vedle kapelníkovy mandoliny prim přesné a důrazné banjo Radka Hnilici, dostatečný prostor dostávají i housle (u Monroeovsky znějící skupiny to ani nemůže být jinak!), které znějí pěkně v podehrávkách, ale v sólech jsou přeci jen o něco slabší než dva dříve zmíněné nástroje. Kytara a kontabas plní jednoznačně rytmickou úlohu, v kytarovém doprovodu nechybí typické runy a jako celek kapela pěkně „šlape“. Kromě Pavla Kloboučníka se všichni ostatní podílejí na vokálech a každý dostává i příležitost zpívat sólově, vokály znějí velice pěkně a stylově. Zvlášť bych chtěl vyzdvihnout dva hlasy – sametový a plný bas a případně hluboký vedoucí hlas Braňa Martinky a zejména tenor Pavla Šefrny, který nejen dodává patřičnou říznost vokálům, ale je i nejstylovějším sólovým zpěvákem s nejlepším výrazem a i nejautentičtější výslovností. U všech zpěváků je ale anglická výslovnost na slušné úrovni.

Jak jsem již uvedl, základ desky tvoří skladby z repertoáru Billa Monroea, z nich mezi moje favority patří Walls Of Time, z těch ostatních se mi líbí What‘s Good For You , inspirovaná nahrávkou Nashville Grassu s Johnny Cashem, v podání Braňa Martinky a nádherné vokální trio Making Plans původně z repertoáru Osborne Brothers.

Kapela nahrávala svoje CD živě na dva prostorové mikrofony a při hlasitém poslechu zní zvuk příjemně a přirozeně. Malý problém se projeví u vokálů při poslechu na sluchátka, kdy jsou jednotlivé party vícehlasů od sebe odděleny a nemíchají se tím pro bluegrass tak typickým způsobem. To by ale neměl být důvod si desku nekoupit, málokdo u nás hraje tradici tak stylově. A musím zmínit i povedenou fotku na zadní straně CD, kde siluety členů zdařile napodobují sochy Moai na Velikonočním ostrově.

Ivo Drbohlav

Poznámka redakce: album bylo vydáno v roce 2005 – převzato z Bluegrassových listů 4/2005