The Night Flatt & Scruggs Played Carnegie Hall / Nothing Here But Home / Front Porch Philosophy / Pullin‘ A Heavy Load / Thin Blue Line / Things People Say On Planes / A New Spin On An Old Heartache / There’s Not Always Next Year / A Guitar For A Gun / If I Could Play Guitar Like Carl Jackson / The Son In Your Eyes / Leavin‘ Lonely

http://jerrysalley.com
http://jerrysalley.com/albums
https://en.wikipedia.org/wiki/Jerry_Salley
http://www.airplaydirect.com/music/FrontPorchPhilosophy

Každý z nás lidí má nějaký talent. I když možná často děláme v práci věci, které nás nebaví, v našem nitru se skrývá určitý potenciál. Jen je třeba ho najít a rozvinout. Někdo má talent na pečení koláčů, jiný na vyřezávání dřevěných soch, někdo na uklízení anebo naopak na dělání nepořádku, někdo jezdí na kole jako bůh, někdo zase hraje skvěle na nějaký hudební nástroj a někdo… má obrovský talent na psaní písní. A právě tohle platí na člověka se jménem Jerry Salley.

Ve svých příspěvcích jsem ho už nejednou vzpomínal a jsem rád, že mohu tentokrát představit i jeho nejnovější album. Jerry se narodil v malém jižanském městečku Chillicothe v Ohiu. Už od roku 1982 působí v Nashvillu, kde si vybudoval pověst jako skvělý písničkář, později i jako kytarista a zpěvák. Kdybych měl vyjmenovat všechny umělce, kteří nazpívali jeho skladby, asi bych zabil polovinu z vás. Takže na okraj toho jen řeknu, že pokud jsi nenazpíval píseň od Jerryho, jako bys ani nebyl. Samozřejmě získal množství ocenění jako Písničkář roku a podobně a nahraných bylo více než 450 jeho skladeb.

Žánrově se zaměřuje především na country, gospel a co nás může těšit i na bluegrass! Jerry k tomu řekl: „Když tvořím nějakou píseň, nesoustředím se na určitý žánr nebo umělce, někdy se jen snažím napsat nejlepší píseň, jakou mohu. Potom, když je skladba dokončená, se rozhoduji, kdo by byl pro ni nejlepším umělcem a sedla mu. Avšak pokud vím, že určitý umělec něco hledá nebo mám určitou představu, jak by to znělo, kdyby to nazpíval určitý zpěvák, potom se snažím napsat něco přímo pro něho.“ K Jerryho nejoblíbenějším skladbám, které napsal, patří například The Broken Ones anebo His Strength Is Perfect, která se objevila i na jeho albu Gospel From My Grassroots. Původně ji nazpíval Steven Curtis Chapman. Ale těch chuťovek, ze kterých si může vybrat každý, je mnohem víc. Pro mě osobně je to například Every Scar, která se také objevila na předcházejícím Jerryho projektu Gospel From My Grassroots.

Carnegie Hall je koncertní hala nacházející se v Midtown Manhattane v New Yorku. Byla postavena v roce 1891 a uskutečňují se v ní nejprestižnější vystoupení na světě od klasické hudby až po tu populární. Nachází se v ní 3671 sedadel. V prosinci 1962 se tady konala událost, která zapsala bluegrass na hudební výsluní a dokázala jeho životaschopnost a možnosti. Postarala se o to kapela kolem dvojice Flatt a Scruggs. Do té doby víceméně periferní hudba, populární spíš na venkově a v menších městečkách, dorazila do New Yorku a tím pádem si vysloužila respekt. Samozřejmě se našli také nejrůznější kritici, ale ta atmosféra, která tam byla… Kdo má ještě stařičké LP nebo později remasterovanou a prodlouženou verzi záznamu tohoto koncertu na CD, určitě by se tam rád aspoň na chvíli ocitl. Právě tato událost byla inspirací pro Jerryho a se svým přítelem Carl Jacksonem napsali skladbu The Night Flatt and Scruggs Played Carnegie Hall. Ta se stala prvním singlem Jerryho novinky Front Porch Philosophy. O tom, že Carl Jackson je pro tohoto hudebníka a skladatele nejen přítelem, ale i idolem, svědčí skladba věnovaná právě jemu s názvem If I Could Play Guitar Like Carl Jackson. Výborně se poslouchá a nachází se tu i příjemný a jemný hudebnický humor, který ocení především kytaristi. Avšak tyto skladby určitě nepatří k tomu nejsilnějšímu, co tohle album nabízí. Jerry je skvělý vypravěč příběhů a ti, kteří preferují právě dějovost v hudbě, si zde určitě najdou to svoje. Vynikající hitovkou s příběhem o opuštěném městě je Nothing Here But Home, kde byla spoluautorkou Rebecca Lynn Howard, která se objevila i ve vícehlasech. Můžeme tam slyšet i It’s a ghost town, but it is my town. Nesmím samozřejmě zapomenout na titulní Front Porch Philosophy o vzpomínkách na otce, který nejraději vyprávěl na verandě domu, kde rozebíral všechna možná témata a i zvířata ho ráda poslouchala, jak filozofuje. Společně s Donnou Ulisse napsal Jerry píseň o kamioňácích Pullin‘ A Heavy Load. Množství příběhů si můžeme vyslechnout i v další příjemné věci Things People Say On Planes. A další hudební příběh si můžeme poslechnout v A Guitar For A Gun, která však není taková, jaká se na první pohled zdá. I když název naznačuje, co čeká na konci. Amerika současnosti, kde zoufalství třeba nějak řešit.

Hudebně se pod tento projekt nejvíc podepsali kytarista a houslista Jason Roller, na mandolínu a dobro tu hrál Justin Moses, na kontrabas Mike Bub a na banjo roloval Greg „Papaw“ Davis.

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)