Tohle CD svým názvem trefuje do černého. Z čistého nebe jako blesk přišlo pro všechny, kteří tyto nahrávky považovali za již ztracené v propadlišti dějin. A taky pro všechny, kteří o Sky Kings už věděli a museli na jejich špičkovou muziku tak dlouho a téměř beznadějně čekat.

Bylo nebylo, uprostřed devadesátých let natočila supersestava country-rockových veteránů během několika let pěknou řádku písniček. Dvě hotová alba a spousta dalšího materiálu – to všechno zůstalo z různých důvodů nevydáno. Špičkový projekt, semletý průmyslovou mašinérií. Následkem toho se Sky Kings stali jednou z kultovních kapel, o jejichž pozoruhodně živé a dokonalé hudbě se v odborných kuloárech potichu diskutuje a dohaduje, místo aby hrála pořádně nahlas všude, kam po zásluze patří. Tak tomu bylo až do léta roku 2000. Tehdy se většina té úžasné hudby poprvé dostala na světlo světa a hlavně do osvěžujícího světla laseru našich CD přehrávačů díky skupině lidí z vydavatelství Rhino Handmade, kteří nahrávky vydolovali ze zaprášených krabic v archivu, pečlivě přemasterovali a v malém nákladu vydali.

I kdyby pro vás jméno Johna Cowana nebylo známkou vynikajícího zpěvu a zárukou výtečného vkusu, pokud máte rádi to nejlepší mezi country a rockem, tato nahrávka by vás rozhodně oslovila. Muzika Sky Kings nastavila již před pár lety laťku, která obstojí velmi vysoko ve srovnání s čímkoli z dnešní špičkové country. Akustické i elektrické kytary, často rockový spodek, a hlavně úžasné zpěvy – od jemných až po rockově ostré. Vkusné mezihry, ve kterých se proplétají elektrické kytary s houslemi a steelkou. Výborné aranže a šťavnatý rytmus celé řady stylů, které do sebe moderní country do dneška stačila zahrnout: počínaje baladami a „tříčtvrťáky“ přes cajun až po rokec. Nejde o progresivní výboje, zvuk je usazený a vyrovnaný.

Možná jste četli článek o Johnu Cowanovi v Bluegrassových listech na jaře roku 2000 (Pozn. redakce: pravděpodobně jej budete v brzké době číst i zde na webu) a můžete si odtamtud něco vybavit také o Sky Kings. V té době jsme sotva mohli tušit, že jejich muziku ještě někdy uslyšíme. Ve skutečnosti se pět z jejich písní dostalo na veřejnost v roce 1996 – čtyři na dvou vydaných singlech (kazeta i CD singl), jedna na vánočním sampleru Warner Bros. Christmas Country a pak ještě jedna jako neveřejný propagační singl. Čtyři z nich (Picture perfect, That just about says it all, Fooled around and fell in love, Christmas everyday) se daly ještě před vydáním recenzovaného disku občas najít na výměnných webových burzách (tehdejší Napster apod.) a stáhnout.

Stručně o hlavních protagonistech Sky Kings:

John Cowan [zpěv, akustická, elektrická a šestistrunná basa]. Dříve hlavní zpěvák a basista legendárních New Grass Revival. Znalcům netřeba vysvětlovat, ostatním encyklopedicky: NGR jako progresivní kapela spojila zvuky tradičního bluegrassu s nápaditými aranžemi a výběrem písní z jiných žánrů včetně našlapaných rockových prvků. V podstatě položila základy nového stylu a zatím (po více než deseti letech) asi nemá srovnatelné následovníky. John se jako špičkový zpěvák navíc podílel na nahrávkách country hvězd jako Travis Tritt nebo Garth Brooks a v posledních letech natočil několik desek pod vlastním jménem.

Rusty Young [zpěv, elektrické a akustické kytary, steel, dobro, banjo]. Dříve člen skupiny Poco, která úspěšně a průkopnicky spojovala country s prvky rocku a popu mnohem dřív, než se začal používat termín country-rock. Jeden z nejuznávanějších steelkytaristů (kromě spousty studiové práce hrál např. u Vince Gilla), navíc proslulý jako autor písní – najdete je například na deskách Emmylou Harris.

Bill Lloyd [zpěv, kytara, mandolína, piano, perkuse]. Předtím polovina Foster & Lloyd– spolu s Radney Fosterem úspěšné countryové duo, jejich muzika citlivě vtáhla do country prvky od Beatles a jiných populárních vlivů. Mimoto autor singlových hitů pro jiné country hvězdy jako Martina McBride, Tanya Tucker, Suzy Boguss, a dále vyhledávaný studiový kytarista, kterého slyšíte hrát například na deskách Bucka Owense, Steve Earla nebo Ricky Van Sheltona.

Na nahrávce se kromě proměnlivé plejády bubeníků a klávesistů několikrát objevují jako hosté Sam Bush [housle, mandolína], Pat Simmons [kytary, zpěv]. Disk obsahuje 24 písní, z toho 19 dosud nevydaných. Vlastně je tam 10 písní z dokončeného, ale nikdy nevydaného alba u Warner Bros., plus 1 z propagačního singlu, plus 10 dalších ve studiu nahraných pro případné použití na totéž album, plus 3 domácí demo verze, které se ve studiu nakonec nedělaly. Celková stopáž 78:30 dává velmi dobrý poměr ceny k množství i při dvaceti „tolarech“ za disk (pro sběratele to stejně nebude podstatný argument). A pro skalní fandy „zpívající kravky“: 3/4 všech věcí na disku zpívá John! PS: Věděli jste, že Cowanovi příznivci se na své webové nástěnce zdraví: „Moooooo“?

A teď ten příběh: Lloyd a Young se v roce 1991 domluvili, že dají dohromady jednorázový projekt: natočí desku s dalšími veterány country rocku. Získali pro tu věc nahrávací společnost, manažera, producenta a potřebovali ještě pár členů do kapely. Už při hledání názorově spřízněných muzikantů je párkrát potkala smůla. Gene Clark, kterému nechali zprávu na záznamníku, na ni nikdy neodpověděl– mezitím bohužel zemřel. Basista Randy Meisner z bývalých Eagles přiletěl na první zkoušku, ale když si uvědomil tu pracovní a časovou náročnost, po návratu domů zavolal, že do toho nejde. Další dobrý kamarád John Cowan, který byl po rozpadu NGR volný, naštěstí souhlasil. Další se přidal Pat Simmons od Doobie Brothers, kteří tou dobou moc nefungovali, a přivedl s sebou i jejich manažera.

Další rok a půl byl plný pilného zkoušení a psaní písní a začala se točit deska pro RCA Records. V půlce nahrávání desky dostal v rámci zeštíhlování výpověď i jejich producent. Vedení RCA naštěstí souhlasilo, že se deska dodělá. Nakonec se ale šéfové nemohli domluvit, co s tím: v RCA Nashville se jim zdála moc rocková a pro RCA New York byla zase moc countryová. Nenašel se nikdo, kdo by řekl: „Toto je můj projekt“. A tak album s názvem „Four Wheel Drive“ dodnes leží v archivech RCA.

Muzikanti se cítili jako vyhození z hnízda, ale neměli chuť to jen tak vzdát. Chtěli fungovat jako kapela a začali nabízet album jiným společnostem. Nakonec podepsali v roce 1993 smlouvu s Warner Brothers. Z následujícího čtyřletého období také pochází všechen materiál na nedávno vydaném výše zmíněném disku „From Out of the Blue“. Prezident nashvillského WB podepisoval smlouvu s jistou nervozitou. Neměl zájem převzít album natočené u RCA. Jeho koncepce byla: nové album s jedním sólovým zpěvákem, zaměřené na country rádio. Album u RCA byla spíš skupinová záležitost – autoři zpívali své věci a každý z nich byl v pár písních sólovým zpěvákem. I když u WB mohli vědět, že tenhle model dobře funguje třeba na pop-rockovém trhu (viz např. CSN&Y, Fleetwood Mac, Beatles), rozhodli se, že posluchače by to zbytečně mátlo a že pro country rádio jsou nutné desky s jedním sólovým zpěvákem.

Nicméně smlouva byla na stole a všichni se dohodli, že teda jdou připravovat desku s Johnem jako sólovým zpěvákem a s tímto ohledem psát písničky. (Což nebyl až tak zlý nápad – pozn. autora). Nakonec tam Bill, Pat a Rusty byli každý představeni jako zpěváci nejméně jednou písní. Po šesti měsících psaní a nahrávání skupina představila firmě výsledky své práce. Něco z nového materiálu se jim líbilo, ale chtěli, aby se muzikanti vrátili do studia a natočili toho víc. To vše pod záminkou „aby byli lépe připraveni pro rádio“.

Mezitím od srpna 1993 kapela začala veřejně vystupovat – jako předskokani obnovených Doobie Brothers. Naživo kapelu doplňovali ještě irský bubeník Fran Breen a multihráč na housle, mandolínu, akustickou kytaru a klávesy Peter Hyrka. Tehdy jeli Pat a John na dvojitý úvazek – zároveň i jako členové Doobies. Svojí nové kapele říkali Four Wheel Drive do té doby, než zjistili, že už pod tím názvem funguje někdo jiný. Z dalších návrhů se pak ujalo Sky Kings. Po skončení turné se vrátili do studia a další rok nahrávali. Pat mezitím přestal časově zvládat obě kapely a vrátil se k Doobies, takže Sky Kings dokončili desku už bez něho. Potom znovu vyrazili vystupovat, částečně absolvovali také propagační turné po rozhlasových stanicích a čekali na vydání desky. Natočili videoklip písně Picture Perfect, který měl docela úspěch na CMT. Písnička zabodovala v rozhlasových country hitparádách, ale rádia ji hrála málo. Ke druhému singlu That Just About Says It All neudělala firma žádnou propagaci ani klip, což kapele vzalo hodně větru z plachet. Jako kdyby pak už nebylo co rádiím nabídnout, firma požádala kapelu, ať natočí ještě 3 nové věci, a mezitím se dostali Sky Kings ze středu pozornosti. No a bez masivní odezvy v rádiu se WB rozhodli, že album nevydají. Někdy v roce 1997 kapela ohlásila s jistou úlevou své poslední vystoupení.

Happy end: v roce 2000 si banda nadšenců z Rhino Handmade, kteří prokutávají archivy a hledají nevydané poklady, posvítila i na materiál Sky Kings. Co bylo jednou ztraceno, je znovu nalezeno – k velké radosti hudebních fandů. „Nosorožci“ jsou vůbec veselá kopa, berou sami sebe a svou činnost s obrovským nadhledem a představují se jako Institut petromuzikologie. Na jejich stránkách www.rhinohandmade.com najdete celou řadu skvostů vyškráblých ze tmy archivů. U nich se taky dá uvedené CD Sky Kings objednat. Z pětitisícového nákladu v číslované sérii má můj exemplář číslo 1979, takže snad ještě pořád by jich mohlo být několik k mání!

Jasně, že i vybraného pamlsku se můžete přejíst, takže jestli se k dlouhému disku Sky Kings dostanete, raději poslouchejte po menších dávkách. Vaše noha si sama začne podupovat do rytmu a uši si parádně užijou.

 

Michal Hromčík, Brno