Eye for an Eye / I’ll Be Loving You / Raining in Baltimore / My Baby Thinks He’s a Train / Stone Cold Blue / A Dream / The Love that We’d Once Known / Blue Yesterdays / She’s Just Like You / Bitter Game / Winchester Road / Sacred Memories
http://www.airplaydirect.com/music/KimRobins-RaininginBaltimore/tour.php
https://www.kimrobins.com/music
Navzdory tomu, že v bluegrassové hudbě se prosazuje stále více žen, dovolím si tvrdit, že je to stále víceméně mužská záležitost – něco jako fotbal, opravy aut, stavebnictví a podobně. A je to na škodu, protože něžné pohlaví dokáže brát mnohé věci úplně jinak, a tak to může i jinak dopadnout. Navzdory tomu, že se i nějaká hvězdička ukáže na bluegrassovém nebi, najednou ji to začne táhnout do country hudby, z té potom do rocku anebo popu a když přijde pád, co potom? Zbytečná debata… Ale když se taková zbloudilá ovečka vrátí zpět do houfu, přinese s sebou mnoho jiných zkušeností. A to je fajn. Některá děvčata však mají na svůj pozdější vstup do hudby praktičtější důvody – rodina. A tak se stane, že si počkají, až děti vyrostou, nepotřebují být nadále na ně fixované a kariéra může začít.
Přesně toto je případ Kim Robins. Narodila se v Bloomingtonu, v Indianě, jako Kim Brummett. Její otec působil v lokální kapele, a tak maličká Kim věděla, že až jednou vyroste, bude zpěvačkou. Ve zpěvu ji podporovala i matka tím, že ji nutila zpívat nahlas a každý den trénovat. Už jako osmiletá dělala předskokanku známým umělcům jako Loretta Lynn nebo Conway Twitty. Byla i původní a nejmladší členkou Little Nashville Opry a měla parádně našlápnuto stát se hvězdou. To ale skončilo narozením její dcery, když měla 19 roků. Později, v roce 2002, potkala banjistu Butche Robinse, se kterým se v listopadu toho roku vzali. Tak se opět začala zabývat myšlenkou o kariéře zpěvačky a zpočátku zpívala jako vokalistka s bluegrassovou kapelou Misty Stevens and Reminisce Road. Její manželství s banjistou dlouho netrvalo a rozvedli se v roce 2006. Avšak z muzikantské stezky už nebylo cesty zpět. “Začala jsem skládat v roce 2007 a rozhodla jsem se, že nahraji demo ze svých skladeb. Zvukař si ale myslel, že máme něco speciálního, tak jsme kontaktovali několik kamarádů hudebníků a narodilo se moje první CD.” A tak jí v roce 2011 nabídnul pomoc její ex, navíc se přidružili hudebníci jako Michael Cleveland, Jeff Guernsey nebo Lynn Manzenberger a ještě další, a vzniklo album 40 Years Later. Chtěl bych mít takové kamarády…
Její prvotina byla zajímavá a dovolím si napsat, že i velmi úspěšná. V současnosti je Kim opět vdaná, tentokrát za byznysmena, a vrátila se zpět do svého rodného města. Svoji kariéru musí vyvažovat s povoláním zdravotní sestry ve fyzioterapeutické klinice. Kromě toho tráví čas se svým manželem, dcerou, dvěma nevlastními syny a dvěma vnoučaty. Ale co je hlavní, pokračuje ve zpívání. A že to dělá dobře, si všimlo i jedno z těch největších vydavatelství – Pinecastle Records. Kim se k tomu vyjádřila slovy: “Jsem unešená tím, že mi Pinecastle Records dávají takovou možnost konečně žít svůj sen. Je to čest být ve skvělém vydavatelství s mnohými úžasnými umělci…” A tak se letos můžeme těšit na její novinku Raining in Baltimore.
Už v lednu se mi dostala do uší první ochutnávka s názvem Eye For an Eye. Autorkou této skladby je Kim Fox a jde o tradiční staromódní skladbu o vraždě a pomstě. Kim k této písni řekla: “Když jsem poprvé slyšela Eye For an Eye (Oko za oko) věděla jsem, že to je píseň, kterou chci nahrát. Miluji její melodii a dává mi možnost ukázat rozsah mého hlasu.” A po prvním poslechu této nadupané balady jsem si já řekl: “Wau, těším se na celé album!” Takže co nám na něm tato paní se silným country hlasem přinesla?
V první řadě je třeba říct, že se není třeba obávat jejího věku, protože zjevně ví, co v této hudbě chce. Tak přichází potěšení pro všechny sluchové buňky přeplněné nadupanými moderními skladbami se zajímavými muzikanty, výbornými vícehlasy a citlivým přístupem. To můžeme s určitostí prohlásit o titulní skladbě Raining in Baltimore, kde se kromě současné meteorologické předpovědi setkáme s osobní výpovědí, která kromě bolesti a samoty nabízí i naději. Samozřejmá je i aranžérská a hudební nápaditost s propojením různých stylových přesahů, jako je to například v My Baby Thinks He’s Train. Robin to v pomalých skladbách skutečně umí a dalším světlým příkladem je i píseň Dream. Velmi příjemné jsou i Blue Yesterdays s mírným country nádechem nebo další osobní záležitost Bitter Game. A samozřejmě nesmím zapomenout na další nadupané skladby jako Winchester Road či I’ll Be Loving You.
Na závěr ještě dodám, že producenty tohoto alba byli Ron Steward a Rickey Wasson. A ještě jedna kvizová hádanka: Jak se nazývá kapela, která doprovází Kim na jejích živých vystoupeních? Odpověď: 40 Years Late. Zní to, jakoby měl někdo trauma ze své minulosti. Ale namísto modrých tabletek si jako lék vzal modrou hudbu.
Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)