Anything To Make Her Mine / Rocking of the Cradle / Boats Up The River / Rock Bottom / Rose In Paradise / Showing My Age / Old Swinging Bridge / Mirrors Never Lie / Thunder and Lightning / Waiting On My Heart To Break / Runnin‘ From The Blues / Real People

Lonesome River Band: Sammy Shelor, Brandon Rickman, Barry Reed, Mike Hartgrove, Jesse Smathers / Record Label: Mountain Home

http://lonesomeriverband.com/www/

Bridging The Tradition – Lonesome River Band

http://www.airplaydirect.com/music/lrbbridgingthetradition/

Tak jako množství jiných hudebních žánrů i bluegrass má svoji symboliku, se kterou se opakovaně setkáváme. Nejen obrazovou, když si většina kapel vyvěsí na plakát banjo a mandolínu, aby bylo jasné, o koho jde. Ale důležitá je i ta slovní. Zkuste nechat dítě nakreslit řeku nebo jezero. Jakou barvu použije? Ano, správně – modrou. Tak nějak to je v nás zakódované. A tak se tato symbolika modré barvy přenesla do bluegrassu a můžeme se setkat s vodou v nejrůznějších variacích především v názvech kapel. Ať už je to creek, river, lake nebo jen water. Jednou z nejznámějších skupin právě se slovem řeka v názvu je Lonesome River Band.

Nejedná se o kapelu nějakých nováčků, ale o partu vystupující na bluegrassových pódiích téměř 35 roků. A tak jen ve zkratce historie LRB. Jako rok narození si do životopisu píše 1982. Navzdory tomu, že kapela má kořeny v tradičnějším zvuku, razí si vlastní modernější úpravu stylu. Původní sestava byla zpěvák a kytarista Tim Austin, na mandolínu a housle hrál Steve Thomas, na banjo Rick Williams a baskytaru obhospodařoval Jerry McMillan. Když si to porovnáme se současností, nezůstal tam kámen na kameni. Za těch téměř 35 roků se v kapele vystřídalo množství hudebníků, kteří i v současnosti patří mezi ty nejznámější. Připomenu jen jména jako Dan Tyminski, Adam Steffey, Ronnie Bowman, Darrell Webb, Matt Leadbetter, Don Rigsby nebo Kenny Smith.

Nejvýznamnější krok v životě LRB byl, když se začátkem 90. roků objevil Ronnie Bowman a banjista Sammy Shelor a vyšlo jejich dnes už legendární album Carrying the Tradition. Následovaly další úspěchy a většina z tehdejší sestavy si vydala také sólová alba, která se vezla na jejich popularitě a prudce zaútočila na žebříčky hitparád. V roce 2012 k třicátému výročí začala kapela vydávat svoji vzpomínkovou trojdílnou sérii s názvem Chronology, do které mohli přispět i fanoušci návrhy písní, které by tam určitě neměly chybět. Kapela však nezaspala v historii, a tak nás každý rok obšťastňuje novým albem. A řeknu vám, musí to být fuška zaujmout po tolika letech. A tak bylo třeba zkusit i něco nového, a to přišlo na svět právě s jejich novinkou. Nevím, zda se současný kapelník Sammy Shelor nechal inspirovat partou z Band of Ruhks, kterou tvoří bývalí členové LRB, ale výsledek je víc než zajímavý.

V první řadě je album Bridging The Tradition šokem. Cože? LRB a bicí? Jak by šťavnatě řekli Angličané ve zkratce: WTF. Ale po prvotním rozdýchání a zaposlouchání se do skladeb třeba uznat, že hudba je to kvalitní. Tady se stírají hranice mezi bluegrassem a nazvěme to akustickou country. A to mám rád.

Album začíná písní Anything To Make Her Mine z pera Michaela Bentleyho a je to vynikající úvod se silným banjem a silným emotivním zpěvem talentovaného mandolinisty Jesseho Smatherse, který se ke kapele připojil teprve minulý rok. Jeho angažováním se LRB přiblížil ke stylu, který byl pro něj příznačný za éry působení Dana Tyminského. Trochu v protikladu jsou další věci – country skladba se zvukem piána a krásnými houslemi Rocking of the Cradle a pomalejší a depresivnější Boats Up The River. Narážka na tradici, která je úzce spjatá s LRB je Rock Bottom pocházející z archivu Ralpha Stanleyho. Rose In the Paradise se vrací ke country stylu a je přeplněná zajímavými vyhrávkami a silným refrénem. Potom následuje moje oblíbená píseň z tohoto alba, pod kterou se autorsky podepsal kytarista kapely Brandon Rickman a spolupracoval na ní s dalším hitmakerem Jerrym Salleyem s názvem Showing My Age. Líbí se mi asi proto, že prožívám podobné pocity jako zpěvák. “Včera jsem oslavoval dvacet, dnes mám najednou čtyřicet, sobě říkám, že to nic není, jenom číslo, jen mě děsí, jak těch dvacet roků přeletělo…” To vážně povzbudí. Ale ne, nebojte se doposlouchat skladbu do konce, je v ní hodně pozitivního, abychom se nebáli ukazovat náš věk. Thunder & Lightning byl debutový singl z tohoto alba, kde Smathers zpívá lead vokál a v refrénu vyskočí do tenoru. Je to klasický příběh pašeráka alkoholu se všemi zkouškami a utrpeními, kterými prochází. Za zmínku ještě stojí závěrečná skladba Real People, která poukazuje na sociální aspekt běžného života běžných lidí. Takže otázka zní: Kde sehnat peníze na klimatizaci, která se pokazí uprostřed června a do výplaty je ještě daleko. Anebo jak nakrmit hladové děti a ještě i psa. Kde na to všechno vzít? No, překonat se to dá jen s humorem a také dobrou hudbou, kterou tohle album nabízí.

Na závěr ještě použiji slova Sammyho Shelora, který se vyjádřil k nejnovější nahrávce: “Je to určitě něco úplně jiného, než co jsme kdykoli předtím udělali. Písně jsou jedinečné a osobně jsme byli zainteresovaní v každé z nich. S čím jsme opět přišli, to pomohlo přetvořit náš zvuk. A v této chvíli se konečně můžeme nazývat muzikanty.”

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)