Shady Grove / Sittin’ On Top of the World / Distant Land to Roam / Windy Mountain / 50 Miles of Elbow Room / No Depression in Heaven / Annabelle / Dream of a Miner’s Child / Single Girl, Married Girl / Wayfaring Stranger

Robyn and Chris Wadsworth with guests: John Reischman, Trisha Gagnon, Nick Hornbuckle, David Grisman, Jim Nunally, Molly Tuttle, John Mailander

https://milerocks.bandcamp.com/releases
http://www.cdbaby.com/Artist/MileRocks

Nikomu asi není třeba představovat most Golden Bridge u kalifornského San Franciska. Tento panoramatický kousek přemosťuje záliv se stejnojmenným názvem a patří k těm nejúžasnějším inženýrským projektům 20. století. Přes záliv už staletí vedla a vede důležitá obchodní cesta z Tichého oceánu. Navzdory tomu tady zůstávalo jako strašák několik skal, které se staly postrachem pro kapitány lodí. Jednou z takových byla skála s rozměry 12 na 9 metrů, a tak už koncem 19. století na ní upevnili bóji, která ale při rozbouřenějším moři byla platná asi jako hadovi nohy. Když tedy v roce 1901 na tuto skálu narazila loď SS City of Rio de Janeiro a při této nehodě zahynulo 128 lidí z 209, muselo se rozhodnout, co dál. A tak moudré hlavy rozhodly, že zde postaví maják. Stavitelům po celou dobu znepříjemňoval práce vítr a silné mořské vlny, ale nakonec se dílo podařilo a v roce 1906 se zde vztyčila nová stavba obehnaná železem a betonem. Aby byla dobře viditelná, částečně ji natřeli červenou barvou. Tento maják tady po menších úpravách stojí doteď a dostal název Mile Rocks. A právě obrázek této stavby se vyjímá na přední straně nového alba od dua otce a dcery, které si dalo stejnojmenný název – Mile Rocks. Samozřejmě to není žádná náhoda, protože jejich bydliště se nachází právě v San Francisku.

U takovýchto rodinných kapel se dá obtížně napsat, kdy byly založené. Pravděpodobně už tehdy, kdy se narodily děti a projevily jakýs takýs zájem a talent o hudbu. Potom přišla první vystoupení, ať už pro přátele nebo na různých církevních akcích, následovaly pozvánky na větší pódia a pokud to mělo smysl, také první nahrávky. A tak Robyn a Chris Wadsworthovi v roce 2014 nahráli své debutové album. Pro ty, kteří by měli zájem si ho i poslechnout, případně stáhnout legálně a zadarmo (to tady často nebývá), mohou jej najít na stránce bandcamp.com. Je to taková minimalistická kytarově-vokální nahrávka, která předznamenává, jakou cestou se chtějí ubírat. Robyn má nyní dvanáct roků a vyprofilovala se na svůj věk na velmi slušnou zpěvačku s podmanivým a výrazným hlasem, který v budoucnosti může způsobit posluchačům nejedno potěšení. Letos se dvojice pokusila na svůj debut navázat a obklopila se přáteli, kamarády, známými a studiovými hudebními žoldnéři a opět se zavřeli do zvukově nepropustné místnosti.

Jejich nejnovější album obsahuje deset skladeb a není to žádný bluegrassový nářez. Spíš se tady vyjímají střídmě příjemná aranžmá nástrojů, jednodušší sóla, výrazné dvojhlasy a klidná komorní atmosféra. Žánrově by se dal obsah desky definovat asi jako oldtimeový rockygrass s melodramatickým podtónem a historicko-hudební podmanivostí. Jak se píše v představení alba, jde o směs tradičnějších a novějších oldtimeových tónů s novým aranžmá. Robyn se zde představuje jako silná zpěvačka a její otec Chris ji statečně doprovází na kytaru. Kromě nich se tady ale setkáme i s mandolinisty Johnem Reichsmanem a Davidem Grismanem, s kanadskou kontrabasistkou a skladatelkou Trishou Gagnon, banjistou Nickem Hornbucklem anebo oldtimeovým tradičním duem Molly Tuttle a John Mailander. Navzdory této sestavě bylo úmyslem dua neudělat z alba další nahrávku, kde umělci předvedou svoje ramena a vznikne tak jakási uniformní slátanina, ale zůstali věrní svému stylu. Proto jednotliví hudebníci dostali svůj prostor jednotlivě, resp. ve dvojicích, či trojicích v konkrétních písních. Takže tam nadále zůstává výrazná Chrisova kytara a k tomu sekundují další nástroje. Nejčastěji je slyšet mandolína.

Směs skladeb je zajímavým výběrem. Najdou se tady standardy jako Shady Grove, Sittin‘ On the Top of the World nebo Wayfaring Stranger. Chris a Robyn se hlásí k tradici Carterovské rodiny, a tak se samozřejmě na jejich album dostalo i několik písní od této party, jako Distant Land to Roam, No Depression In Heaven anebo 50 Miles of Elbow Room. Velmi příjemné je i zpracování balady Annabelle, kterou původně nazpívala Gillian Welch a patří k tomu nejhezčímu a nejpodmanivějšímu, co se na projektu ocitlo. Tady se ukáže síla dvojhlasů tohoto seskupení. Představení alba ukončím citací a volným překladem právě z posledně uvedené písně:

„Nemůžeme mít všechny věci, které nás uspokojí,
nezáleží na tom, jak se snažíme,
až dokud všichni nepůjdeme k Ježíši,
pouze můžeme přemýšlet proč.“

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)