Husy se vracejí z jihu, tráva se začíná zelenat nebo modrat, skončilo jalové období (dříve známé jako zima) mezi uzávěrkou nominací na Grammy a jejich vyhlášením, kdy labely nechtěly nic moc vydávat. S novými CDčky se roztrhl pytel, čtyři jsme zaznamenali už v únoru. Pojďme si poslechnout několik zajímavých novinek, které vyjdou v březnu. Dvě z nich primárně banjové.

Noam Pikelny – Universal Favorite

Dává si laťku pro banjistu vysoko. Minule tím, že přehrál celé album houslových instrumentálek Kennyho Bakera, kde skvěle převedl houslové melodie z houslového hmatníku na banjový a přidal skvělé vlastní variace. Teď ještě větší výzva – jenom on sám, připravený zaujmout posluchače na koncertě nebo v baru samotným banjem, případně vlastním zpěvem. Hned úvodní skladba Waveland překvapí – možná jste netušili, že by se na banjo dal provést takový impresionismus. A Noamův zpěv je taky zvláštní kategorie.

Ned Luberecki – Take Five

Ned je eklektický banjista – to není nadávka, prostě zahrnuje do své hry spoustu různých vlivů a žánrů, to je slyšet i na CDčku. Titulní Take Five je jedna z nejslavnějších jazzových skladeb, napsal Dave Brubeck. Číslovka odkazuje nejen na pointu v původním textu (ano, kromě stovek instrumentálních verzí existuje i verze zpívaná), ale i na charakteristický pětičtvrťový takt. Ned k tomu přidává nový význam, který asi bude zejména banjistům zřejmý. CD pomáhalo natočit několik různých sestav přizvaných muzikantů. Pestré.

Snyder Family Band – The Life We Know

To je ten případ, kdy je už u dětských hráčů zřejmé, že svým prokazovaným talentem míří do první ligy. Zeb Snyder byl po stránce techniky a hudební nápaditosti už na minulých nahrávkách špičkový kytarista. Asi by jej Rosťa do Prahy nepozval – říkal jsem si, Zeb nehraje na mando ani na banjo. Jenže na této desce i na předchozí vyšlo najevo, že mandolína nebo banjo nebo elektrická kytara mu jdou stejně dobře, takže kdo ví. Mladší sestra Samantha na housle už je taky vysoká třída, oba výborně zpívají a píšou vlastní materiál, pevnou basu hraje jejich tatík. Díky Zebovi a více stopám zní na CD i širší aranže než základní trio, ve kterém vystupují živě.

Lawson & Williams – Chapter 3

Staří pánové Doyle Lawson a Paul Williams předtím natočili dvě alba ve trojici spolu s JD Crowem. Teď když JD ohlásil konec aktivního hraní a tím pádem totální důchod, zbylí dva si řekli, že pořád mají co sdělit a natočit, a šli do studia potřetí. Předešlé album působilo po hudební stránce jaksi důchodcovsky – středně pomalá tempa a tak. Tady se znovu rozběhli a poslouchá se to dobře – svěží hlasy, dobří další spoluhráči (zatím neuvedení).

Rachel Burge & Blue Dawning

A pro děvčata mám ještě něco navíc, i když to není novinka: mandolinistku Rachel a houslistku Michele s kapelou Blue Dawning. Nová kapela, ovšem složená ze zkušených muzikantů. Debutové album kapely je z roku 2014, obsahuje příjemný současný bluegrass. Málo známá jména, které stojí za to si všimnout: Rachel hraje na mandolínu moc dobře a zpívá stejně tak, další zpěv a výborné housle má na starosti Michele Birkby Vance. Dalšími členy kapely jsou Radford Vance – banjo, Lance Gainer – kytara, Rick Westerman – basa.

Michal Hromčík, Brno, únor 2017