CD: Petr Brandejs Band – Pro děti

Zuby / Střel ho / Ve Žvejkačkovejch horách / Tér, tér, tér / Pro slepičí kvoč / Strč prst skrz krk / Mám dědečka mám / Duel / Říkala mi žížala / Čistíš si chrup / Hej synku / Nezlob, neřvi, nech ho / Já se ženit nebudu / Ukolébavka pro ty, co nemůžou usnout

Když mě Petr Brandejs požádal o recenzi nového CD své kapely, určeného primárně pro děti, byl jsem docela zvědavý, co se za tím bude skrývat, ale programově jsem si zakázal lovit informace na stránkách kapely a rozhodl se počkat, až mi pošta nahrávku dopraví. Nakonec i jiní interpreti podobně zaměřenou nahrávku pořídili, napadá mě například Kathy Kallick (Use a Napkin, Not Your Mom) nebo duo Garcia – Grisman (For Kids Only). Naštěstí se pošta tentokrát výjimečně neloudala, a tak jsem brzo zjistil, že tohle CD je určeno pro české děti, to znamená, že v tomhle případě PBB upustil od obvyklé angličtiny a zpívá se česky.

Na desce najdeme čtyři písničky vypůjčené z repertoáru bývalé českobudějovické kapely Bobři s texty Karla Tampiera, ale v žádném případě se nejedná o nějaké kopie, například u Střel ho PBB použil druhou variantu tradicionálu Ground Hog s jinou melodií i harmonií. Blízkost české a americké melodiky demonstruje chodská lidovka Já se ženit nebudu, celkem kuriózně nejbluegrassověji znějící písnička celého nosiče. O ostatní texty a kromě toho i o dvě melodie se postaral kapelník Petr Brandejs, a i když v několika místech text neplyne úplně hladce a dává sólistům zabrat co do výslovnosti, velice krásně v řadě případů vystihuje problémy výchovy dětí ať už z pohledu rodičů a nebo ratolestí. Zvláštní zmínku zasluhuje text Mám dědečka mám, kde se Petrovi podařilo nádherně přeložit a přetlumočit pointu originálu I‘m My Own Grandpa. A těm dětem, které by byly snad až příliš zkažené Dádou Patrasovou a její žížalou Julií, může tuhle desku přiblížit písnička Říkala mi žížala, což je verze tradicionálu Freight Train, pro kterou si Petr vyměnil banjo za výborně zahranou prstýnkovou kytaru. A určitě se jeho text pro děti hodí víc než ten, který za svého mládí pamatuju od pražských Blátotlaček, kde se zpívalo o intimspreji a Biogestu…

Je možná skoro zbytečné se dlouze rozepisovat o muzikantských a pěveckých kvalitách členů PBB, zmíním snad jen to, že tentokrát v jedné sloce dokonce slyšíme kapelníka zpívat sólově, a také že Ondra Kozák si ke kytaře a houslím přibral i mandolínu a i tento nástroj zvládá s naprostou bravurou. Kromě stálých členů ovšem tentokrát uslyšíme i zpěv Petrových dětí Zuzanky a Martina, například ve velmi neobvyklé zpívané aranži instrumentálky Duel. Snad jen trochu matoucí je skutečnost, že na fotografii ze společného vystoupení na zadní straně obalu drží Zuzanka v ruce housle, což by mohlo někoho, kdo nečte booklety, svádět k domněnce, že to ona na ně tak nádherně válí už na téhle nahrávce. Mám sice v Petrovu výchovu naprostou důvěru, ale předpokládám, že si na to ještě pár měsíců budeme muset počkat…

Na závěr musím konstatovat, že jsem se při poslechu CD velice dobře bavil a při Hej synku, což je směska úryvků známých instrumentálek prokládaných vtipným dialogem, dokonce téměr mlátil smíchy, a že pokud chcete mít desku, kterou budete moci poslouchat spolu se svými dětmi, je zrovna tohle CD pro vás to pravé. A blíží se Vánoce, takže…

Ivo Drbohlav

Převzato z Bluegrassových listů se souhlasem autora i Bluegrassové asociace ČR

Ivo Drbohlav