CD: Ralph Stanley & The Clinch Mountain Boys – The Complete Jessup Recordings Plus! (feat. Ricky Skaggs & Keith Whitley)

Nově vydané poklady z archivu – lahůdka pro milovníky hlavně tradičního bluegrassu. 34 písní dokládá, jak zněla na začátku 70-tých let zajímavá sestava kapely Ralpha Stanleyho, ve které na pár let působili dva talentovaní puberťáci – Ricky Skaggs a Keith Whitley.

K této dvojici mladíků mám osobní vzpomínku – jejich verze Daybreak In Dixie mě kdysi okouzlila. I když další pánové po nich laťku nepodlezli a déle zvedali – např. Sam Bush, Mike Marshall nebo Adam Steffey – verze Whitley&Skaggs byla ve své době (1971) silná pecka. A to i když si uvědomíme, že v témže roce vznikl Newgrass Revival a začal se vyvíjet ještě úplně jiný směr…
PS. Dnes koukám, že nějaký lotr prásknul celé album Whitley&Skaggs na youtube, tak si můžeme doplnit vzdělání.

Rickyho Skaggse představovat není třeba. Na odkazovaných nahrávkách si můžeme všimnout, že do modernějších kapel o pár let později už přicházel s velmi dobrým tréninkem od Stanleyho. Mám na mysli Rickyho následující působení v JD Crowe & The New South a později ještě progresivnější Boon Creek, kde se jeho talenty mohly teprve plně rozvinout.

Naopak jméno Keitha Whitleyho asi bude v našich středoevropských kruzích známé spíš málo. Stejně jak Skaggs svůj talent uplatňoval také jako zpěvák moderní country až do své předčasné smrti. Pokud myslíte, že od něj nic neznáte, zkuste si najít třeba píseň, kterou pak znovu proslavili jiní – When You Say Nothing At All. V bluegrassovém světě si pod ní všichni představí Alison Krauss. Z pop music si zase hodně lidí vybaví jméno Ronan Keating – jeho verze obletěla svět, když zazněla v kultovním filmu Notting Hill (surreálného Hugh Granta a Julie Roberts), ale tím kdo ji původně vytáhl na první místo žebříčku country singlů Billboardu, byl Whitley.

Každopádně – odkazovaná nahrávka je v podstatě Stanleyova ryzí “mountain music”, kapela mladíky jasně usměrnila, jak je potřeba to hrát a zpívat. I tak mandolínová hra Rickyho v tomto kontextu naznačuje, že jeho muzikalita šla dál, než bylo v kapele běžné. Kde zpívá Ricky a kde Ralph, asi poznáte sami, Keithův hlas rozliší jen znalci.

Celkově: mountain music (Stanleyovci se dlouho drželi svého označení stylu namísto pojmu bluegrass) ve své nejlepší podobě. Pěkný poslech všem, které to zaujalo a nebojí se tak velké dávky tradiční hudby. Stáhnout jde případě tu.

Michal Hromčík