Ron Stewart hraje JDho. A jak! Sotva jsme oblažili banjomilské nebo i normální hudbymilovné ucho hudbou Alison Brownové a její kapely v úchvatném živém zážitku z Čáslavi, máme tady další banjovou lahůdku. Nové album vydané začátkem června 2016 ukazuje, že Ron studoval hru J.D. Crowa velmi důkladně a umí to zahrát jako mistr sám. Navíc umí vybrat to, co je na JDým nejchutnějšího.

Každého, kdo má rád pestrou hru banjové legendy J.D. Crowa v sólech a ještě nápaditější v doprovodech a vyhrávkách, toto album obrovsky potěší. Rickey Wasson jako dlouholetý kytarista a zpěvák kapely J.D. Crowe & the New South shromáždil vybrané hráče i zpěváky, aby složili poklonu banjistovi a jeho hudebnímu odkazu. Nemám v úmyslu tvořit tu encyklopedické heslo o J.D. Croweovi, to už někde na wikipedii snad bude. Každopádně to, že jeho hru ve svých začátcích studovali i páni Trischka, Fleck a tucty dalších, není náhoda. V tříprstém stylu hry na banjo určitě vedle Earla Scruggse bude J.D. mít natrvalo místo jako nejobdivovanější hráč (na Dona Rena jsem nezapomněl). Je dobře, že jsou následovníci, co to umí také tak skvěle, jako třeba Jim Mills nebo na zmíněném albu hrající Ron Stewart (BTW ten hraje na albu i všechny houslové party a spolu s Rickeym se postaral o nahrávání po technické stránce). Pro klasické banjisty bude J.D. nekonečnou pokladnicí, ze které se dá vždycky čerpat.

Album je pojato jako opravu zodpovědná studie nejlepšího odkazu JDho – nejlepší písně jeho kapely, parádně vystihnutý styl hry celé kapely a vokálů. V banjových partech nejde vždycky o kopírování, ale o výběr charakteristických prvků. Znalci původních nahrávek poznají, kde Ron cituje a kde používá přístup „výběr z hroznů“. I když můžete mít zažité jiné hlasy v původních nahrávkách, tyto nové verze dosahují všeho, co jste na původním The New South měli rádi. Mezi vokalisty se kromě Rickeyho Wassena objeví Dan Tyminsky, Don Rigsby (kdysi také člen The New South), Mo Pitney nebo Steve Gulley. Plus Adam Steffey s mandolínou a další s pokorou natočili album, které je vskutku decentní poctou JDmu.

Kdo ocení jemné finesy v banjové nápaditosti, ten bude chtít album poslouchat několikrát, poprvé se soustředí na banjovou stopu a až potom při dalším poslechu bude objevovat, co dalšího se v písních děje.

Příjemný poslech: http://www.airplaydirect.com/music/Croweology

Michal Hromčík