CD: Songs From The Road Band – Road To Nowhere / Ryan Cavanaugh (+audio)

Ryan Cavanaugh v bluegrasové kapele! Banjista, který přes 10 let zviditelňoval pětistrunné banjo v moderním jazzu, se teď obloukem vrátil k modré trávě. Nové album SFTRB je samozřejmě v progresivním stylu.

Můžeme přitom nahlédnout i na ukázku Ryanovy jazzové hry.  Snad ta odbočka nebude vadit. Uznávám, že je to off-topic, a kdo jazz nemusí, snad mi to odpustí a tento odstavec i jeho odkazy přeskočí… Ryanovo jméno je spojené s kapelou Billa Evanse, což je v moderním jazzu první liga. A pětka banjo je tady rovnocenným nástrojem. Evansův projekt Soulgrass kombinuje jazz s akustickými nástroji. Možná si budete ze zájmu chtít vyhledat taky album nazvané Soulgrass (2005, ještě před Ryanovým příchodem), kromě prominentních jazzmanů tam hrají  i jazzmani nám známí – Bela Fleck, Victor Wooten – a i další známá jména: Sam Bush, Stuart Duncan, párkrát i Jerry Douglas.  Mrkněme třeba obrazem na Ryanovo první sólo z koncertu s Evansem (od pozice 6:20).  Je zajímavé si přečíst recenze k Evansovu albu Soulgrass. Jazzmani mají dojem, že to není pořádný jazz, mají to za příliš ovlivněné bluegrassem nebo hillbilly. Vsadím se, že BG obec tam naopak žádný bluegrass nenachází, snad jen známé barvy nástrojů.  No a pro mě je tam i dost bigbítu, tak si nestěžuju. (ps. Kdybyste chtěli ještě chvíli setrvat v jazzových vodách s akustickými frajery a jiným Billem, doporučuju taky album Bill Frisell – Nashville.) Kdo Ryanovo jméno neznal, určitě jsi s ním dokáže najde víc muziky. Zjistí, že i modré fidlovačky Ryan umí a stupnice má zmáklé bravurně, A taky že je to zvídavý a tvořivý šibal.

Kapela SFTRBand sama má za sebou taky kus histore a tři alba před aktuální novinkou. Můžeme si porovnat velký rozdíl, jaký urazila od začátku. Napřed se dalo dokupy pár muzikantů z Asheville v Severní Karolíně, slušný bluegrass s vlastním materiálem, místy trochu divokým projevem i vizáží. První jejich album se jmenovalo Songs From The Road, ještě to nebyla kapela a název alba asi nebyl ani úmyslným odkazem na stejnojmené živé album Leonarda Cohena. Pro další dvě desky už kapela svou obchodní značku pojala jako název kapely – takže Songs From The Road Band. Jádro kapely je celý čas stejné, doplňované případnými hosty. Obrat ve stylu nastal s příchodem Ryana do kapely, kormidlo se otočilo směrem k progresivní akustické muzice, novým barvám a náladám. Ryanovo banjo přináší prvky a melodie poučené jazzem, i další muzikanti se hodně zlepšili. Nakonec tady můžeme slyšet a udělat si úsudek.

Michal Hromčík, Brno