CD: Steve Earle & The Del McCoury Band – The Mountain

(P/C-1999, Glitterhouse Records, GRCD-453, celkový čas 45:48)

Texas Eagle / Yours Forever Blue / Carrie Brown / I´m Still In Love With You / The Graveyard Shift / Harlan Man / The Mountain / Outlaw´s Honeymoon / Connemara Breakdown / Leroy´s Dustbowl Blues / Dixieland / Paddy On The Beat / Long, Lonesome Highway Blues / Pilgrim

STEVE EARLE – lead vocal (1-8,10,11,13,14), chorus (14), guitar (1-5,7,8,10,11,13), high string guitar (14), mandolin (6,9,12) / DEL McCOURY – tenor vocal (3,10,13), guitar (1-13) / RONNIE McCOURY – tenor vocal (5), harmony vocal (6,7), chorus (14), mandolin (1-5,7-11,13), bouzouki (12,14) / ROB McCOURY – banjo (1-13), guitar (14) / JASON CARTER – fiddle (1-13) / MIKE BUB – bass (1-14) / SAM BUSH – mandolin, harmony vocal  chorus (14) / STUART DUNCAN – fiddle (4,9,12), low fiddle (14) / GENE WOOTEN – dobro (4,10) / JERRY DOUGLAS – dobro (7,14) / DAN GILLIS – tin whistle (11) / IRIS DeMENT – lead vocal (4) / EMMYLOU HARRIS, KATHY CHIAVOLA, TIM O´BRIEN, GILLIAN WELCH  DAVE RAWLINGS – harmony vocals  chorus (14) / LISA HUSKEY, TAYLOR HUSKEY, J.T. HUSKEY, JOHN HARTFORD, MEGHANN AHERN, MARTY STUART, „COWBOY“ JACK CLEMENT, DAVE FERGUSON, BENNY MARTIN  PETER ROWAN – chorus (14)

Produced by Ronnie McCoury

Z alba (a také ze sleeve note na bookletu) vyznívá Earlova úcta k Billu Monroeovi a k hudbě na jejímž začátku „Otec bluegrassu“ stál. Je to o to cennější u původně country rockabillyového zpěváka a kytaristy, který navíc na přelomu 80. a 90. let úspěšně nahrával tvrdou rockovou muziku. „Je to moje interpretace bluegrassu“, praví Earle na bookletu desky a pokračuje: „ale myslím si, že některé písničky nejsou špatné“. A na jiném místě píše: „Chtěl bych si být tak jistý v něčem jako Bill Monroe ve všem.“

Steve Earle se narodil 17. ledna 1955 ve Virginii, ale dětství prožil s rodiči v San Antoniu v Texasu. Už v jedenácti letech hrál obstojně na kytaru a v nejedné hudební encyklopedii je označován za „divokého, neukázněného spratka, který ve čtrnácti utekl z domova, aby se mohl věnovat výhradně hudbě“. (Upřímně řečeno, osobně vnímám toto hodnocení kladně). Potuloval se jako muzikant po barech a putykách v Austinu, Dallasu a Houstonu, až se v roce 1974 vydal do Nashvillu, kde pokračoval v hraní po hospodách. Teprve zde se v roce 1981 začaly dostavovat jeho první úspěchy, zpočátku především autorské než interpretační. Jeho písničky zařazovali do svého repertoáru takové hvězdy jako Carl Perkins, Johnny Lee, Johnny Cash nebo Waylon Jennings. V roce 1986 zazářil Earle svou albovou prvotinou, countryrockovou deskou „Guitar Town“, později se Earle věnoval rocku ( alba „Copperhead Road“, „Exit-O“ ) a teprve v roce 1995 zahájil své působení v akustické hudbě zajímavým albem „Train A Comin´“, na kterém se spolupodíleli Peter Rowan, Norman Blake, Roy Huskey a Emmylou Harrisová. Ve stejném roce se mu dostalo pocty od Billa Monroea, který na jednom z koncertů sestavy z uvedeného alba jako host půl hodiny účinkoval. Už tehdy se prý v Earlově hlavě zrodila myšlenka na natočení bluegrassové desky.

Dnes je tedy Earlův bluegrassový debut na světě. Popisovat přednosti symbiózy Steva Earla a ostatních muzikantů by bylo zbytečné. Všichni víme, že Del McCoury Band patří v současnosti k nejlepším bluegrassovým skupinám a na albu všichni odvedli to, co od nich patrně bylo očekáváno. Přesto je potřeba poznamenat, že deska má k soundu tradičního bluegrassu (až na dvě, tři skladby) poměrně daleko. Bluegrassový charakter je dán použitým instrumentářem a již ve zmíněných třech skladbách také užitými vokály, v ostatních písničkách je upřednostňována přirozená zpěvnost Earlovy tvorby (je autorem všech čtrnácti skladeb na albu, z toho dvou instrumentálek) a jeho Springsteenovsky zabarvený hlas. Rozhodně by bylo chybou nemít tento titul ve sbírce, protože na druhou stranu nepostrádá sympatickou syrovost a „šťávu“, kterou tak marně hledáme na mnoha jiných současných a „bluegrassovějších“ deskách.