CD: The Grascals – And Then There’s This

I Know Better / Road Of Life / Sweet Little Mountain Girl / True Hearts / Old Friend Of Mine / Warm Wind / If You Want Me To / Delta Queen / I Like Trains / Autumn Glen / A Place To Hang My Hat / Highway Of Sorow

http://grascals.com
http://www.cybergrass.com/node/5060

Lidská paměť je jako bludiště – hodně věcí se tam ztratí. Tuto myšlenku vyslovil Jan Werich a nemohu oponovat. Jsou jednoduše věci, které si pamatuji a bohužel je víc těch, na které jsem zapomněl. Avšak jednou z těch nezapomenutelných událostí v mém životě je místo, kde se mi do uší dostala poprvé americká bluegrassová kapela Grascals. V mém životopisu se najde světlý moment, kdy jsem pobýval na jihu Anglie na farmě uprostřed národního parku New Forest. Když jsem měl čas, denně jsem se vypravil na výlet, pozoroval život místních zvířat a těšil se ze světa. A právě tady jsem si užíval hudbu z mého mp3 přehrávače, která se mi linula do uší a bezstarostně poletovala kolem myšlenek. Nepamatuji si přesně, které to byly skladby, ale Grascals se mi zalíbili. Tak jsem hned googloval a přečetl si o nich, že jsou miláčky Nashvillu a bluegrassové veřejnosti. Že na vyhlášení každoročních cen IBMA získali titul Bavič roku, že mají na kontě už několik alb, že spolupracovali s Dolly Parton a podobně. Neobjevil jsem sice Ameriku ani perpetuum mobile, ale objevil jsem pro mne do té doby neznámou kapelu.

Sestava této skupiny byla poměrně ustálená. Sice párkrát vyměnili houslistu nebo banjistu – ale nyní mají poměrně silnou stálici v osobě Kristin Scott Benson. Navzdory tomu minulý rok zasáhla fanoušky zpráva, že odchází jeden ze zakladatelů Grascals, zpěvák a kytarista, postavou nevelký, ale hlasem silný Jamie Johnson. Právě on doprovázel Dolly Parton na koncertech, když se rozhodla pro bluegrassovější zvuk a přitáhl ji na debutovou nahrávku Grascals, kde s nimi vykřikovala Viva Las Vegas. Tak už to občas v životech hudebníků bývá. Mají svoje rodiny, chtějí vidět vyrůstat děti, trápí se nad běžnými světskými věcmi a i když se na pódiu zdají být v maximální pohodě, uvnitř to může vřít. Skončí u alkoholu nebo jako v případě Jamieho v depresích. Na jeho místo tak nastoupil mladý kytarista a zpěvák John Bryan. A aby to neměl jednoduché, hned byl zaměstnaný nahráváním dalšího alba této šestičlenné kapely.

“Je to jako být ponořený do konverzací se zajímavými pointami a vítanými překvapeními, když posloucháte skvělé album. Je to úžasná zkušenost, protože „toto“ (this) a teď „tamto“ (that), a potom „toto je“ (there’s this) je ve významu znovu a znovu.” Takovouto filozofickou myšlenkou opsal název novinky Mickey Gamble, ředitel hudebního vydavatelství Mountain Records. Fanoušci tohle dvanáctipísňové album přijali s nadšením a bluegrassoví fajnšmekři si přijdou na své. Pro mne to byl jakoby jejich návrat do minulosti. Z jejich posledních nahrávek jsme byli zvyklí na moderní zvuk spojený s perkusemi, steelkytarou a mnohými překvapeními (tímto jsou dominantní především alba pro Cracker Barrel) a tady se vrátili k tomu čistému a tradičnějšímu, ačkoli moderní pojetí stále zůstalo.

John ve svém křtu ohněm obstál, a tak v něm skupina našla výbornou náhradu. Svůj pěvecký talent ukáže hned v úvodní rychlé skladbě I Know Better. To svoje zde tradičně zazpíval Terry Eldredge, který je ikonickou postavou kapely a svým hlasem dokáže krásně procítit skladby. Ty potom zavánějí jakousi nostalgií, reminiscencemi a nejednou mě nutí zamyslet se nad proměnlivostí života. Takto se ukázal v pro něho typicky složené Road of Life. Určitě potěší i skladba Sweet Little Mountain Girl z pera Jamese Raye Edwardse a Sharlene Hazelwood, která je výrazně tradičnější, jak už napovídá samotný název. Další písní z takzvané přátelské grascalské série je valčík Old Friend of Mine, kterou si zazpíval kontrabasista Terry Smith a svým jemným hlasem z ní udělal příjemnou záležitost. Grascals si také vzali na mušku country skladbu If You Want Me To od Joe Diffieho z roku 1989 a jde o jeden z nejsilnějších kousků na tomto albu. Svůj hold tradici vzdali chlapci monroeovkou Highway of Sorrow. Instrumentálka Autumn Glen vyšla z domácí kuchyně, když se pod ní autorsky podepsali banjistka Kristin Scott Benson a mandolinista Danny Roberts.

Skupina Grascals na úvod roku postavila laťku pro kvalitní nahrávky řádně vysoko. A určitě aspoň ty tradičněji se tvářící kapely budou muset popřemýšlet, jak tento výtvor předstihnout. Věřím, že něco vymyslí a budeme se moci těšit na dobrý příděl jakostní hudby také letos.

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)