Up Above My Head / Even Tho’ / Tear the Woodpile Down / Pot Belly Stove / Coat of Many Colors / Remember Me / Flyin’ High / Good Time, Down Home, Countrified Feeling / Rocking On the Waves / Jesus Is a Waymaker / The Unclouded Day

http://littleroyandlizzy.com
https://www.facebook.com/thelittleroyandlizzyshow
https://itunes.apple.com/us/album/good-time-down-home/id1105803508

Stalo se to v roce 2011, když jsem začal svoji irskou pouť a bylo to přesně v září, když jsem si tady hledal práci. Ani nevím proč, ale přesně si pamatuji, kde jsem se tehdy nacházel, když jsem si ze svého přehrávače do uší pustil album od Lizzy Long a Little Roye Lewise s názvem Straight From the Heart of Dixie. Poté, co se ke mně dostala skladba Mountaintop, musel jsem si sednout, neboť mě zaplavil pocit jakési nepoznané euforie a navzdory tomu, že jsem šel na pohovor o zaměstnání, cítil jsem se skvěle. Tak jsem si tu skladbu pustil znovu a znovu a… no, možná tolikrát ne, protože jsem byl zvědavý na zbytek alba, ale prostě to bylo fajn. Později jsem se dozvěděl, že píseň Mountaintop získala ocenění, které uděluje Gospelová Hudební Asociace (GMA), na 42. ročníku odevzdávání cen DOVE za nejlepší bluegrassovou skladbu roku. Tomu se říká velmi slušný úspěch v tvrdé konkurenci, kde byla nominovaná i taková jména jako Cherryholmes, Terri a Chigger Hill Boys, Del McCoury nebo Jeff a Sherri Easterovi. Moje instinkty mě nad silou této rychlé skladby nezklamaly.

Elizabeth “Lizzy” Long se narodila v Lincoltonu v Georgii na té samé ulici jako Roy Lewis. “Lizzy se narodila dvě míle od nás,” vzpomíná Roy. “Poprvé jsem ji uviděl spolu s jejím identickým dvojčetem Rebeccou, když měla asi jedenáct roků. Hrával jsem s jejím dědou v letech 1947 – 48, když jsem byl malý chlapec. A vůbec jsem nevěděl, že tato děvčata existují. Když měla Lizzy čtrnáct roků, vzali jsme si ji do pěstounské péče. Hrála na housle a potom se chtěla naučit i na banjo, tak jsem jí to ukázal. Později se stala profesionální houslistkou, ale může hrát téměř na všechno, co má struny.” Lizzy později studovala bluegrass na střední škole v Západní Virginii a po určité době se pak přestěhovala do Nashvillu, kde se objevila po boku mnohých hudebních hvězd a byla členkou jejich skupin. Ať už to byl Earl Scruggs, Mac Wiseman nebo Rhonda Vincent, Patty Loveless, Ralph Stanley a jiní. Ale nejvíc ji to táhlo zpět k rodině Lewisových. “Když jsme se jako kapela Lewis Family rozhodli jít na odpočinek, protože jsme už nemohli jít nikam dál, dali jsme se s Lizzy dohromady a rozhodli se, že se nazveme Little Roy a Lizzy Show. A měli jsme s tím skutečně štěstí,” opět vzpomíná Roy Lewis.

Little Roy se narodil jako Roy M. Lewis, Jr. 24. února 1942. Protože podle jižanské tradice chlapci dostávají jména podle svých otců, obyčejně se k tomu přidává i přívlastek „little“ neboli malý. Ostatně Roy ani příliš výškou nevyniká. Jeho hudební začátky byly velmi brzké, vždyť pocházel z rodiny, která později získala ocenění jako “První rodina bluegrassového gospelu”. Takže už v šesti hrál na banjo a za dva roky vyhrál první soutěž. Později hrál se sourozenci a bratranci i sestřenicemi, jednoduše s celou rodinou, a na svoje konto si připsal množství alb. Mimo rodinné záležitosti mu vyšlo také několik sólových nahrávek. Kromě toho, že je vynikající hudebník, na pódiu ukazuje i jiné své kvality. Tim O’Brien to ohodnotil slovy: “Little Roy Lewis je chlapík, který mě ohromuje. Jeho humor je ale kontroverzní pro bluegrassové publikum. Je to však jistý druh návratu do minulosti.” Narážel tak na to, že většina bluegrassových fanoušků, především těch gospelových, bere tuto hudbu velmi vážně a nedokážou se smát, ať už na jiné nebo na sebe. Roy tak přináší na pódia humor, komedii, skvělé vypravěčství, dokáže si utahovat nejen z jiných, ale také ze sebe a stačí se podívat na pár videí na You Tube, abyste pochopili. “Když jsem začala hrát, nikdy jsem nemyslela na něco jiného. Protože to byl můj sen,” říká Lizzy. “Nikdy jsem nechtěla být ničím jiným. Vždy jsem chtěla jenom hrát s Little Royem. Byly časy, kdy jsem chtěla dělat něco jiného, ale to neznamená, že jsem se chtěla od Little Roye oddělit. Hudebně a umělecky jsem chtěla hrát něco trochu odlišného, ale to neznamená, že jsem nechtěla být jeho součástí. Je můj největší přítel, můj učitel a můj Pap…”

Minulý rok vydala Lizzy svoje debutové album se sladkým názvem Blueberry Pie. A ti, co se už do něho stihli zahryznout, si mohou vychutnat její kolekci vlastních skladeb, ale také písní, které miluje. Například Feed the Birds pochází z jejího oblíbeného filmu Mary Poppins. Kritiky a veřejnost ale především zaujal duet s názvem God Is There, který si tady střihla s Rhondou Vincent. Tato pomalá skladba naplněná orchestrálními smyčci získala ocenění Bluegrassová skladba roku v Dove Awards.

Po tomto úletu se Lizzy vrátila k Papovi a se svou kapelou natočili další album, které je pokračováním jejich předchozích projektů naplněných plnokrevným bluegrassem. Ačkoli, jak sami hodnotí, není tu jen bluegrass, ale trochu to okořenili starými gospely a posolili tradiční country hudbou. Dohromady to ale vytváří skvělý zvuk spojený s nádherným vícehlasy a silnými instrumentálními výkony. Klobouk dolů především před Royem. Tento chlapík by měl sedět někde u rodinného krbu a věnovat se své zálibě – sbírání starožitností – ale on dodává této hudbě tu správnou šťávu. K těm gospelovým klasikám můžeme zařadit hned zahajovací vypalovačku Up Above My Head ze 40. let minulého století, kde se kapela nestyděla použít jemné perkuse, a tak doplnili celkově optimistické provedení. Z trochu jiného soudku je The Unclouded Day, kterou a capella otevírá jakési místní církevní společenství a později to přebere Lizzy se svým hlasem za doprovodu autoharfy. Takže si všichni ve zpěvnících nalistujte stranu 502 a pusťte se do zpěvu. Z country klasik, které se objevily na této nahrávce, uvedu Even Tho’ původně nazpívanou méně známým country zpěvákem Webbem Piercem v roce 1953, nebo krásnou pomalou skladbu Coat of Many Colors, kterou Dolly Parton nejednou označila jako její nejoblíbenější z těch, které napsala a nazpívala. Vypráví jednoduchý příběh matky, která ušije dceři kabát z různých látek, které má, a dcera je na něj pyšná. Toto všechno je okořeněno biblickým příběhem a krásnou myšlenkou, že chudým je jen ten, kdo jím chce být. Prvním singlem z tohoto alba je skladba Jesus Is a Waymaker, která se zařazuje ke gospelovým klasikám se sáhodlouhou historií a nespočetným množstvím variací. Titulní píseň Good Time, Down Home, Countrified Feeling navodí tu správnou náladu country tancovaček přímo vyzývajících poskočit si a těšit se ze světa.

StowTown Records patří k nezávislým hudebním vydavatelstvím, v jejichž portfoliu najdete především jména z oblasti gospelové hudby. Navzdory tomu dvojice Little Roy s Lizzy Long upřednostnila tuto nezávislost před velkými vydavatelstvími. Zachovali si tak svoji tvář a dělají hudbu podle toho, jak se jim to líbí. Velmi pozitivně.

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)