CD: Tommy Emmanuel – Accomplice One (+audio, +video)

Nové CD by bylo kytarovou lahůdkou i kdyby TE hrál sám jako obvykle, je jedním z nejlepších žijících akustických kytaristů. Tentokrát ve formě duetů se skvělými americkými muzikanty prokazuje univerzálnost své virtuozity. Nádhera. Nový rok začíná pěkně.

Můj úmysl letos nic nepsat nabourala výborná nová deska Tommyho. Zvlášť díky možnosti podělit se o úžasnou hudbu ještě dřív, než bude od 19. ledna oficiálně v prodeji. Název desky znamená „pachatel 1“ nebo „jeden z kompliců“. Dalšími jsou například Mark Knopfler, Bryan Sutton, David Grisman, Jerry Douglas. A taky řada špičkových kytaristů, o kterých stojí za to si rozšířit své obzory, pokud jsme to jméno ještě nezaznamenali, protože pochází z blues a jiných žánrů. Takovými jsou pro mě JD Simo, Jack Pearson, Clive Caroll. Machry cikánského swingu (Frank Vignola, Vinny Raniolo) jsem znal, spojení jejich mistrovství a Tommyho je dokonalé.

Tommy je řádný šílenec, v loňském roce vlastně natočil a vydal tři (!) alba. Kromě tohoto duetového (popravdě v některých skladbách jsou pachatelé tři nebo i víc) ještě živé album z Nashvillu a album *Pickin’ s Grismanem. K některým písním jsou i pěkná videa, třeba trochu dawg swingu živě.

Namísto podrobného popisu nového alba jen pár rychlých postřehů a jdeme poslouchat. Alba si všiml už i český musicserver, koukněte i na odkazované video tamtéž. Autor článku ale CD zjevně ještě neslyšel, my můžeme hned.

Společnou skladbou s Jerrym je Purple Haze, jedna z nejklasičtějších pecek Jimmieho Hendrixe, natočená na první pokus. Tommy k tomu serveru Cybergrass řekl: „šlo to naprosto spontánně, nevím jestli jsem následoval Jerryho nebo on mě, ale skončili jsme ve stejném místě a začali se smát“. Kdo by hledal rychlý téměř bluegrassový kus s banjem, najde jej ve skladbě Wheelin‘ & Dealin‘, kde hrají mimo TE ještě na elektrickou kytaru JD Simo a na banjo Charlie Cushman. Parádní směskou irských melodií je skladba s dvojsmyslným názvem Keepin’ It Reel. Ve dvou společných skladbách je Grisman očekávaně skvělý, Bryan Sutton v této souvislosti neskutečný, nestačíte koukat, k jakému odvazu jej druzí dva inspirovali. Mě osobně potěšilo Ellingtonovo C-Jam Blues, připomněla mi 40 let starou verzi téže skladby v podání mandolínové legendy Jethro Burnse, ve které elektrickou kytaru hraje jeho syn Johnny Burns (tady od pozice 4:56). Stejně tak pozvedl Tommy na novou úroveň legendární Deep River Blues od Doc Watsona. Vtipné jinotaje nabízí píseň s Knopflerem, kde zpívá jakoby o autě, ale vlastně o problematické ženě: „stará kraksna, kterou je lepší zaparkovat za stodolou, jednu z těchhle byste nechtěli“. Pomalé skladby jsou jedna krásnější než druhá, prostě kytarové blaho.

Celkově mi v případě této desky docházejí superlativy. Bude třeba toto pestré album slyšet mnohokrát, je tam pořád co objevovat. Australan Tommy nás s pomocí skvělých spolupachatelů zase dostal, a ve velkém stylu.

Michal Hromčík, Brno, leden 2018