This Dance / Northbound 205 / Workin’ On A Building / Congaree / Buy All The Roads / Won’t Be Long

Vickie Vaughn (Vocals, Bass), Justin Hiltner (Banjo, Vocals), Zach White (Guitar, Vocals), Casey Campbell (Mandolin, Vocals), Maggie Estes (Fiddle)


https://www.facebook.com/VickieVaughnBand/info?tab=page_info

Zima se blíží. Smutné to konstatování především pro milovníky teplých dní, přespávání pod širým nebem nebo ve stanech a už pomalu ani nepomáhá spacák s komfortem do mínus dvaceti. Ale na druhou stranu jsem našel celkem pozitivní věc. Kromě dešťových kapek anebo dokonce sněhových vloček se jakoby z nebe sypou i nové a celkem zajímavé kapely, které svými počiny zaplavují vánoční trhy jako tsunami a my fanoušci jen otevíráme peněženky a při pohledu do jejich útrob pláčeme, jakoby nám tam někdo vložil cibuli. Samozřejmě odsuzuji sebe samotného za takovouto agitaci konzumního života a zkomercionalizování Vánoc, ale nemohu si pomoct. K takovýmto novým tvářím se přidává kapela, která, myslím, směle může ucpat díru, kterou po sobě zanechalo seskupení Hard Rain v čele s Carrie Hassler.

Šéfovou tohoto seskupení je… ano, správně odpovídáte, Vicky Vaughn. Ještě ani pořádně neuměla chodit a údajně na louce přes ní přeskakovali i luční koníci (nevymýšlím si, tak se píše v jejím životopise) a už se měla ke zpěvu. Jako devítiletá byla pozvaná jako vokalistka do Kentucky Opry a tam se zamilovala do staré country hudby a odnoží s ní spojených. V době studií se rozhodla, že už konečně výškově dorostla na kontrabas, a tak na něj začala hrát. Když vyhodila konečně svůj slavnostní studijní klobouk do povětří, sbalila si pár věcí a zamířila do města svých (i mých) snů, do Nashvillu a pustila se do studia na Belmont University. To byl ale jen krok k tomu, aby se naplno věnovala hudbě a vydala svoje první EP se čtyřmi písněmi. Kromě ortodoxně známé skladby Blowing In the Wind od Boba Dylana obsahovalo její vlastní počiny. Vedle toho hrála a zpívala se skupinami Valerie Smith & Liberty Pike a HanaLena. Nadešel ale čas osamostatnit se a vytvořit vlastní kapelu s přáteli. A tak k ní přibyli houslistka Maggie Estates, kytarista Zach White (jehož sólové album z roku 2012 si můžete zadarmo stáhnout z jeho webové stránky http://zachdwhite.com), mandolinista Casey Campbell a banjista Justin Hiltner. Pro mnohé to jsou neznámá jména, ale myslím si, že se bezpochyby dostanou do povědomí. Spolu jim to jde skvěle, o čemž svědčí i jejich první společná a dlouho očekávaná nahrávka, která vyšla nedávno – EP s jednoduchým názvem Vicky Vaughn Band.

Poprvé jsem těchto šest písní poslouchal, když jsem frčel na bicyklu do práce, a tak se mi do uší kromě hudebních zvuků dostávalo i silné vytí větru. Navzdory tomu první věc, která mě zaujala, byl silný a čistý Vickin hlas. Ten stojí skutečně za to. Kromě mladické dravosti a spontánnosti je na něm znát, že je pěkně vyzpívaný a zajímavý. K tomu se i přes nepohodlné podmínky přidávaly nástroje, a tak jsem musel zastavit a poslouchat. Asi jsem vypadal dost podezřele, když jsem stál na přechodu s otevřenými ústy a svítila už asi šestá zelená. Ale líbilo se mi to velmi. Nedbal jsem na poklepávání řidičů na čelo a pár nadávek od jiných cyklistů, že jim blokuji cestu.

Začnu s převzatými skladbami, a to konkrétně Workin’ On a Building. Tato se stala velmi populární a její oblíbenost přetrvává od doby, kdy ji poprvé nahrála Carter Family. Později si ji půjčil i sám Bill Monroe. Z nedávno vydaných desek jen připomenu, že se objevila na nahrávkách od kapel Diamond Creek, The Silver River Band nebo In Achordance. Stala se z ní multižánrovka a záleží jen na umělcích, jak ji uchopí. A parta okolo Vicky to vůbec neudělala zle a zvolila bluesovější ležérní tempo se zajímavými instrumentálními vyhrávkami, a tím pádem tuto skladbičku roztáhla téměř na pět minut. Druhou předělávkou této kapely je Won’t Be Long z pera oldtimeového hudebníka Cahalena Morrisona, který ji na svět přivedl v roce 2010. Kapela si s touto skladbou nádherně pohrála a výsledek je ukázkový.

A teď pojďme na originály. Každá píseň je jiná a přitom nádherná. Myslím si, že posluchač si najde tu svoji oblíbenou. Vynikající je slaďáček Buy All the Road, kde Vicky předkládá svoje vyznání k rodině a rodné Kentucky, kterou opustila, a je nabitý emocemi. Hudebníci ukázali svoje přednosti, kreativitu a instrumentální vyspělost ve skladbě Congaree z pera banjisty Justina Hiltnera. Mě však oslovila hned první nahrávka z alba This Dance, kde Vicky dokazuje svoji vokální vyspělost a potenciál. Pokud vydrží v takovémto nasazení, můžeme očekávat i nějakou nominaci na zpěvačku roku. Bylo by načase shodit z trůnu stálice, které se tam vyhřívají.

Dušan Gemerský (ze slovenštiny přeložil Milan J. Kalinics)